Problematika trávení vzácných druhů ptáků, zejm. dravců, je v posledních letech stále velmi aktuální. Jednou z doposud posledních známých obětí se stal kriticky ohrožený luňák červený, který byl nalezen 14.4. 2016 přímo na hnízdní lokalitě nedaleko Nového Bydžova. V Královehradeckém kraji jde o velmi vzácný druh hnízdící řídce jen v počtu jednotlivých známých párů. Celorepublikový počet prokázaných hnízdících párů pak aktuálně nepřesahuje 100.
Autor: Lukáš Kadava (Strana 8 z 13)
Migrační vzory ptáků se mění v reakci na globální změny životního prostředí. Řada ptačích druhů se na tyto změny adaptuje např. častějším zimováním v místech, která doposud obývaly striktně tažné populace. Mezi tyto druhy lze jistě zařadit i čápy bílé (Ciconia ciconia), u nichž lze fenomén relativně již častého a pravidelného zimování v našich zeměpisných šířkách vysvětlit mírnými průběhy zim a tím dostupnějšími potravními zdroji. Přesto však stále můžeme řadit záznamy zimujících čápů u nás jako neobvyklá pozorování. Jinak je tomu v jižní Evropě, zejm. ve Španělsku.
Časopis Panurus, který vydává Východočeská pobočka České společnosti ornitologické (VČP ČSO) ve spolupráci s Východočeským muzeem v Pardubicích, stále patří mezi nejkvalitnější tuzemské odborné ornitologické tiskoviny, které dlouhodobě plní obecně prospěšnou roli recenzovaných přírodovědných periodik, a to i v době rychlejších a atraktivnějších (ale ne vždy dostatečně důvěryhodných) způsobů prezentace výsledků na internetu.
Nicméně existence časopisu bude i nadále závislá především na publikační aktivitě členů VČP ČSO
a dalších českých ornitologů. Rukopisy do letošního čísla je možné posílat až do počátku června 2016 na e-mail libor.praus(at)gmail.com. Pokud se nechystáte psát dlouhý, např. faunistický článek, je tu také možnost zaslat až do poloviny července krátké sdělení, nebo nějakou stručnou zajímavost z terénu. Inspirovat se můžete články v předchozích číslech. Všem přispěvatelům předem děkuji. Pokud váháte nebo si s něčím nevíte rady, neváhejte mě kontaktovat s žádostí o pomoc. Vaše data jsou cenná a jsou potřeba – podělte se o ně! Pokyny pro autory ZDE
S nadějí na budoucí spolupráci
Libor Praus, šéfredaktor
Druhým a závěrečným rokem probíhá celostátní mapování sýčka obecného (Athene noctua, blíže ZDE), ještě v druhé polovině 20. století byl sýček naší nejhojnější sovičkou, nyní je jednou z nejvzácnějších. To se týká i regionu východních Čech, kde lze v současnosti považovat populaci sýčka na hranici vyhynutí. Monitoring sýčků navíc probíhá v době mapování ptáků pro nově připravovaný atlas a tak lze očekávat zvýšené úsilí mapovatelů i o tento druh. Přineslo již tedy mapování sýčků nějaká překvapení v našem regionu?

Břehouš černoocasý islanddský (L.L. islandica) je na Islandu předmětem intenzivního výzkumu. Foto T. Gunnarson
Nedávno publikovaná zpráva Igora Popova a Dmitrije Starikova, uveřejněná v časopise Wader Study, přináší záblesk optimismu v době, kdy se ornitologové obávají poklesu početnosti nominátního poddruhu břehouše černoocasého Limosa limosa limosa v převážné části jeho hnízdního areálu až na kritickou mez. Ve stejné době, kdy početnost břehouše v západní části jeho rozšíření klesá v průměru o 5% ročně, došlo ke kolonizaci nových území v těch oblastech Ruska, které jsou situovány již mimo doposud obecně přijímané hranice severního okraje hnízdního areálu tohoto poddruhu. Prakticky v téže době je zdokumentována také expanze poddruhu L. limosa islandica na Islandu.
Již potřetí se na pobočkovém webu obracíme za uplynulou sezónou na zajímavé lokalitě, jíž je Proudnický rybník u Žiželic na Kolínsku, jen pár stovek metrů za hranicí Královehradeckého kraje. Rybník, ležící v blízkosti cidlinské nivy, na cestě mezi Žehuňským rybníkem a rybníky Bohdanečska, je součástí ptačího migračního koridoru, který výrazně ovlivňuje skladbu ptačích druhů i jejich početnost. Co přinesla sezóna 2015?
V roce 2015 vyhlásila VČP ČSO pobočkovým ptákem roku volavku popelavou (Ardea cinerea). Akce si neklade za cíl jakkoli konkurovat Ptáku roku ČSO, základní snahou je doplnění znalostí o druzích, které jsou doposud regionálně útržkovité a lze jich popř. dále využít v ochraně přírody. Důvod výběru volavky je tedy nasnadě. Hlavní je fakt, že volavka je konfliktní druh mezi ochranou přírody a zejm. rybáři, kteří prosazují její regulaci. Je pravdou, že podle dostupných informací dochází v ČR k mírnému zvyšování početního stavu (dle Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v ČR, 2006). Hlavním cílem projektu pobočkového ptáka roku tedy bylo shromáždění co největšího množství dat a poznatků, které by nám blíže nastínily skutečnou situaci druhu v regionu a které by zároveň posloužily jako základní argument v konkrétních správních řízeních.
Skončená hnízdní sezóna 2015 znamená přesně polovinu práce na mapování pro nově vznikající Atlas hnízdního rozšíření ptáků České republiky, potažmo i pro nový evropský Atlas (blíže viz ZDE). VČP ČSO aktivně přispívá sběrem dat nejen v rámci aktivit svých členů, ale i některé tradiční pobočkové akce se přednostně věnují sběru údajů z kvadrátů, které doposud mapovateli obsazeny nejsou, nebo je z nich zveřejněno pouze minimum dat (viz ZDE). Co tedy alespoň stručně přinesla hnízdní sezóna 2015 v našem regionu?
Rozhovor s odbornicí na krkavcovité ptáky a také členkou VČP ČSO Světlanou Vránovou na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové na její oblíbené téma:
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3509773
Příjemný poslech!
Vážení přátelé, ve dnech 16. – 18. října t.r. proběhla v krásných kulisách pardubického zámku již šestá celostátní ornitologická konference „Metody a výsledky výzkumu ptačích populací“, jíž byla Východočeská pobočka ČSO pořadatelem (ve spolupráci s Východočeským muzeem a pardubickou AOPK – střediskem východní Čechy). Pobočkové konference začaly před 30 lety v prostorech kluboven zahrádkářů v České Skalici, avšak teprve v roce 2010 získala konference opravdu reprezentativní tvář umístěním do malebné krajiny v KC Emmanuel na pomezí Chrudimska a Vysočiny. Za letošní rok si dovolím tvrdit, že prostor pardubického zámku jen podtrhl fakt, že od konferenčních začátků pobočka již urazila kus cesty.