Na podzim jsme informovali (zde), že z Británie se šíří do Evropy nemoc trichomonóza, způsobená prvokem bičenkou drůbeží (Trichomonas gallinae). Tato nemoc je poměrně běžná u holubovitých ptáků a u dravců, kteří je loví. Ovšem od roku 2005 se v Británii objevila i u pěvců, zejména u zvonků a pěnkav. V roce 2008 se nemoc rozšířila do Skandinávie pravděpodobně migrujícími ptáky a v roce 2009 se objevila v Německu. Letos byly zaznamenány první případy této nemoci i u nás v České Republice. Nejvíce nemocných ptáků se objevuje na konci léta a na podzim.
Monthly Archives: Květen 2012
Zpětné zástihy přinášejí radost i poznání
Mladoboleslavsko – Snad kazdeho krouzkovatele potesi zpetne hlaseni, nejlepe pak, je-li „jeho“ krouzek ohlasen z ciziny. Mene castym, i kdyz rovnez cenenym, je pripad, kdy krouzkovatel odchyti operence s krouzkem zahranicni centraly. Pak jeste existuje kategorie „tuzemskych“ hlaseni, kdy krouzkovatelem oznaceny jedinec je pote nahlasen odkudsi z republiky a naopak, kdyz krouzkovatel odchyti ptaka s ceskym krouzkem, ktery v svem seznamu nema.
Velké kroužkování černých ptáků
Pardubice – Po letošním úspěšném kroužkování zimujících havranů polních (Corvus frugilegus) vyvstala otázka „co dál“. Okroužkováním 747. havrana vyčerpal Jirka Česák všechny barevné kroužky a tím i souhlas s barevným značením havranů v zimě. Už v minulých letech jsme mluvili o tom, že by bylo dobré kroužkovat i hnízdící havrany. Barevné značení kavek ukázalo, že naše pardubické kavky v zimě zůstávají na místě a nemigrují. Havrani by migrovat měli, ale co když už to take není pravda? Co když zde zůstávají i oni? Barevné značení mláďat na hnízdech by pomohlo na tuto otázku odpovědět. Jenže – jak se do hnízd dostat?
Žehuňský rybník – 16. ročník jarní odchytové akce
Zehun – Ve dnech 29. dubna az 6. kvetna 2012 probehl v Narodni prirodni rezervaci Zehunsky rybnik 14. rocnik jarni odchytove akce. Cilem tohoto odchytu je spolu s dalsimi programy (CES, letni odchytova akce apod.) sledovani mezirocnich zmen pocetnosti nekterych druhu ptaku, pripadne ziskavani novych fenologickych a faunistickych dat. Tyto udaje pak mohou byt vyuzity v ramci ochrany prirody a pri planovani managementu rezervace.
Vítání ptačího zpěvu 2012 na Jičínsku
Jicinsko – Je to stara a otrepana frazicka, ale je to tak. Kazdy to vi. Nekdo si to i prizna, ale malokdo si troufne rici to nahlas. Pochvalit se proste musime sami, protoze nikdo jiny to za nas neudela. A letos by se meli, ostatne jako kazdy rok, pochvalit vsichni organizatori tradicniho Ptaciho zpevu. A protoze vsichni, pochvalime se i my z Rozdalovickych rybniku. Mimo jine take proto, ze jsme letos zvladli uvitat ptaci zpev hned dvakrat.
Tradicni akce probehla v sobotu 5. kvetna na rybniku Zrcadlo. V 7.00 se na hrazi seslo celkem 36 ucastniku.
Další birdwatcherské zkušenosti ze zimní návštěvy severního Holandska
Jistě i pod vlivem úspěšné zimní výpravy v loňském roce kolegů A. Holuba, L. Jassa, P. Švejdy a J. Vaňka, která byla podrobně popsána v rubrice cestopisy (třídílný „Únorový birdwatching v Holandsku“), jsme začali již na podzim spřádat plány k zájezdu do přibližně stejných končin, s cílem poznat zde zimující ptačí druhy stejně, jako při naší předešlé návštěvě severního Polska. Věděli jsme, ze oproti ní můžeme očekávat lákavou změnu v druhovém složení i početnosti „cílových“ druhů, hlavně vodního ptactva.
Kunětická hora u Pardubic jako hnízdiště výra velkého
Raby, Kuneticka hora – Hledali byste v rovinatem zemedelskem okoli Pardubic vyra velkeho (Bubo bubo)? A jeste ke vsemu jako pravidelne hnizdici druh? Ackoliv to na prvni pohled vubec nevypada pravdepodobne, vyri zde skutecne hnizdi. Jiz pred radou let obsadili zrejme jedinou lokalitu na Pardubicku, kde nalezaji pro sebe prihodne podminky. Tou lokalitou jsou, jak jinak, skaly na svazich Kuneticke hory.
Historii hnizdeni vyru na Kuneticke hore do roku 2002 shrnul Jirka Cesak ve svem clanku ve sborniku Panurus 12/2002. Vyri se zde zrejme vyskytovali (a da se predpokladat, ze i hnizdili) jiz v 19. stoleti (v pardubickem muzeu je ulozen exponat vyra velkeho, uloveneho v r. 1841 na Kuneticke hore).
Mí první puštíci vousatí
Belorusko – Kratky pribeh o tom, jak jsem se sest let snazil primet beloruske pustiky vousate (Strix nebulosa) ke hnizdeni na umelych podlozkach, ale povedlo se mi to az v roce 2012.
Nadseny myslenkou pritahnout ptaky na umela hnizdiste, vyzkousel jsem desitky ruznych modelu budek, cimz jsem vytvoril hnizdiste asi dvaceti ruznym druhum ptaku (sykora konadra – Parus major, rehek zahradni – Phoenicurus phoenicurus, spacek obecny – Sturnus vulgaris, krutihlav obecny – Jynx torquilla a dalsi). Od roku 2001 jsem mel na ucte jiz nekolik stovek ruznych umelych hnizdist, mezi kterymi specialni misto zaujimaly budky a podlozky pro sovy, me oblibene ptaky.