Vendoli – 24. srpna se mi opet vyplatilo vzit kolo a vyrazit za pekneho pocasi do poli, tentokrat jizne od Svitav. V pomerne rozmanitem prostredi poli jiz posecenych, pripadne podmitnutych, zoranych i osetych, jsem mel stesti, kdyz jsem sledoval dve mlade postolky rudonohe (Falco vespertinus). Prestoze i na Svitavsku jde o zcela vyjimecne pozorovani, mozna me ani tolik neprekvapilo, protoze jsem si byl vedom letos zvyseneho poctu zaznamu o vyskytu „rudonozek“ v nasi republice.
Postolka rudonoha byla v oblasti Svitavska zaznamenana dosud jen jednou, a to zacatkem zari roku 1965, kdy byla ulovena mlada samice V. Sajdlem v lokalite Moravskeho Lacnova ve Svitavach.
Ja jsem nejprve sledoval jednoho jedince pri poletovani nad cerstve osetym polem, a pak pri klidnem posedu na zemi, kde sedela jeste jedna mlada postolka. Chvilemi dochazelo i k manevrum s nekolika postolkami obecnymi, se kterymi jsem je tak mohl porovnavat v letu. Po porizeni fotodokumentace (chvilemi byly obe pomerne nebojacne) jsem lokalitu mezi obcemi Vendoli a Hradec nad Svitavou opustil. K mym zaznamum z Madarska a Slovenska, kde jsem se s postolkami rudonohymi setkal nekolikrat, jsem tak mohl poprve priradit jejich pozorovani i k nasemu uzemi.
Od kvetna do srpna jsou na webovych strankach CSO zverejneny 24 zaznamy o pozorovani postolek rudonohych na uzemi republiky. Z vychodnich Cech pak zname dve, pricemz jedno z nich je vubec prvnim sledovanim v tomto roce (Jiri Hlavacek, 30. 4. u Kralove Lhoty /RK/-publikovano na webu VCP CSO). Z kvetna pochazi 12 zaznamu a jde jen o pozorovani dospelych ptaku na tahu. Ke dvema hlasenim z cervna pak pribylo v srpnu osm (plus jedno s nejistym urcenim), kdy vsak uz prevazoval vyskyt letos vyvedenych mladat (az ctyr), ktery je tak dusledkem typickeho pohnizdniho rozptylu mladych ptaku, pripadne i dospelcu. Pokud bude priznive pocasi, tak v zari patrne budou jeste dalsi pozorovani tohoto druhu pribyvat.
Jako tradicne i v minulosti, nejvice zaznamu postolek rudonohych z letosniho roku je z oblasti jizni Moravy, kde se ocekava i jejich pripadne zahnizdeni. Udaje ze stredni i severni Moravy jsou ojedinele. V Cechach byly pozorovany v nekolika krajich, ale dominovala zastizeni v Cechach strednich. Koncem srpna bylo registrovano na Kladensku dokonce osm jedincu. Z prehledu databaze CSO o pozorovani ptaku je tak zrejme, ze letosni sezona patri mezi mimoradne priznive roky registrace vyskytu postolky rudonohe v nasi republice.
Zjistit zda-li dochazi soucasne ke zvysenemu pohybu i v jinych castech Evropy, kde postolky rudonohe jako u nas pravidelne nehnizdi, neni snadne. Spolehat jen na informace z odkazu na ornitologicke webove stranky statu Evropy, ktere nabizi napriklad Faunisticka komise CSO ci z jinych internetovych zdroju, by bylo v tuto chvili nedostacujici. K pomerne pravidelnym pozorovanim postolek dochazi v Rakousku, Nemecku nebo Francii, kde i obcasne hnizdi. V letosnim roce napriklad byly postolky rudonohe spatreny take ve Svedsku, v srpnu nekolikrat pak napriklad ve Francii, Nemecku nebo Holandsku.
Vzhledem k nejblizsim trvalym a pocetnejsim hnizdistim se da predpokladat, ze nejvice by se na zvysenem poctu pozorovani postolek rudonohych u nas mohlo „podepsat“ letosni pomerne teple leto, a hlavne pak situace na madarskych hnizdistich. Odtud pochazi (podle informaci na webu birding.sk) i nekteri jedinci, kteri byli registrovani na Slovensku. K otazce puvodu jedincu z pohnizdni disperze prispel letosni uspech kolegu Pavelcika a Simcika, kteri 20. srpna u Vlcnova (UH) odchytili samce, krouzkovaneho 11. 7. tohoto roku v zapadnim Rumunsku. Byl ze skupiny ctyr ptaku (samec, samice a 2 juv.), kteri se u Vlcnova zdrzovali cely tyden.
Jak je znamo k nepravidelnym oscilacim ve vyskytu mimo pravidelna hnizdiste dochazi v mistech hranic arealu druhu. Nase uzemi se nachazi prave pri zapadni hranici spise ostruvkoviteho hnizdniho arealu postolky rudonohe, ktery souvisle pokracuje vychodnim smerem az z Ukrajiny a Beloruska. Hranice rozsahleho hnizdniho uzemi sahaji az k vychodnim pritokum asijske Jeniseje a horni Leny v ruske Sibiri.
Bohuzel v rade mist celeho arealu dochazi dlouhodobe ke snizovani pocetnosti hnizdicich paru. Pripocteme-li pro nas blizky spise fragmentovany hnizdni areal postolek, kolonialni zpusob jejich hnizdeni s jistou vazbou na pritomnost hnizdicich havranu polnich (Corvus frugilegus) mimo intravilan, stalou zemedelskou intenzifikaci a to, ze na rade mist v okolnich zemich je treba stale vytvaret podporu pro hnizdeni ze strany cloveka, pak sance, ze by doslo k nejakym vyraznym zmenam v charakteru vyskytu postolek na nasem uzemi, je zrejme mala. Skoda. Dockat se ale u nas po dlouhych letech prokazaneho hnizdeni v blizke budoucnosti za urcitych okolnosti muzeme. A i to je duvod k tomu, abychom „rudonozkam“ venovali pozornost.
Jiri Mach
P.S.
Aktualne pripojuji jeste dve zarijova pozorovani clenu nasi pobocky, kteri zaznamenali postolky rudonohe ve vychodnich Cechach po sepsani tohoto clanu: 4. zari to byl Petr Moutelik, ktery sledoval samce na polich u Makova na Litomyslsku a Jaroslav Vanek pak dva juvenilni jedince na okraji letiste mezi Novym Mestem nad Metuji a vodni nadrzi Rozkos.
K tvorbe prispevku bylo m.j. pouzito :
– Vypis ornitologickych pozorovani (a jejich detaily) z databaze ornitologickych pozorovani CSO na www.birds.cz/avif a www.vcpcso.cz ke dni 31.8.2012.
– Ornitologicka pozorovani ze zahranici na :
http://waarneming.nl/index.php,
http://www.club300.se/Gallery/Gallery.aspx,
http://www.ornithomedia.com/view/observ_tbweek.php,
http://www.club300.de/alerts/frame.php,
http://www.birding.sk
– Preklad pasazi o populaci druhu a jeho stavu na http://www.birdlife.org.
– STASTNY, K., BEJCEK, V. & HUDEC, K. 2006: Atlas hnizdniho rozsireni ptaku v Ceske republice 2001-2003. Aventinum, Praha.