Zpětné zástihy přinášejí radost i poznání

Slavik obecny. Foto – Premysl Vanek.

Mladoboleslavsko – Snad kazdeho krouzkovatele potesi zpetne hlaseni, nejlepe pak, je-li „jeho“ krouzek ohlasen z ciziny. Mene castym, i kdyz rovnez cenenym, je pripad, kdy krouzkovatel odchyti operence s krouzkem zahranicni centraly. Pak jeste existuje kategorie „tuzemskych“ hlaseni, kdy krouzkovatelem oznaceny jedinec je pote nahlasen odkudsi z republiky a naopak, kdyz krouzkovatel odchyti ptaka s ceskym krouzkem, ktery v svem seznamu nema.

Krouzky sleduji tez migracni chovani (mlady ptak pred svoji kratkou podzimni cestou). Foto – Pavel Kverek.

Kapitolou na prozitek chudsi, by se mohly zdat odchyty vlastni – stav, kdy kontrolovany ptak ma krouzek ornitologovi znamy.

Pred triceti lety, kdy jsem s krouzkovanim u slaviku (Luscinia sp.) zacinal, jsem si nemyslel, ze prave tato forma vysledku bude pro mne jedinou. Smiril jsem se, a co vic, nasel si v tech setkavanich radost a cenne informace. A tech „radosti“ jsem si k dnesnimu datu privodil pres tri sta!

V case, kdy jsou slavici mimo republiku, do archivu s vysledky vstupuji a premyslim nad nimi. Citim z nich silnou vypovedni hodnotu, nevychladle emoce i tisice obetovanych hodin. Jsou vsak pro mne ucebnici, kterou bych nikde po knihovnach nesehnal. Znacny je i vyznam „regionalni“, poplatny krajine boleslavske Jizery a dvou jejich levostrannych pritoku.

Prinosy kontrolnich odchytu, ktere lze uplatnit obecne, jsou biometricke udaje ci chovani ptaku v case hnizdeni, pece o potomstvo a treba tajemne pelichani. Chovani mladych pred odletem, vernost mistu narozeni ci nasledne presidlovani jinam. Ale i reakce slaviku na zmeny prostredi ci zjistovane priciny ztrat. K poznatkum mistni povahy lze radit i zjistenou miru prezivani hnizdni populace, jeji vyvoj i vekovou strukturu i zkusenosti ptaku s uzivanymi odchytovymi metodami.

V posledni dobe podava krouzkovani tez dukazy o priletovych datech mistnich ptaku. Pro nazornost uvadim nekolik poslednich zjisteni u samcu, ukazujicich na fakt, ze nejcasnejsi „rekordmani“ v priletu jsou prislusniky mistni populace. Ne ptaky prutaznymi.

Nejvic dukazu o navratnosti je u starsich samcu. Foto – Pavel Kverek.

„Slavik od Zabakoru“ (slavik obecny – Luscinia megarhynchos) byl po dva roky sledovan manzeli Klapstovymi v pobrezi zmineneho rybnika u obce Brezina, na same hranici regionalniho rozsireni druhu. Tam krouzkovatele provadeli odchyty CES. V roce dalsim bylo hnizdiste poskozeno zemnimi pracemi a slavik zmizel. Zjisten byl az po dalsim roce pobliz Mnichova Hradiste jako hnizdici, s rekordnim navratem 9. dubna. Vysledek doklada, ze casneho priletu dosahl ptak ze sledovane oblasti, tedy mistni.

„Slavik z Bud“ byl rekordmanem v priletu roku 2011, kdy k rybniku „Patek“ priletel 10. dubna. Letos se kontrolnim odchytem podarilo prokazat priletove zpozdeni o 14 dnu, predevsim vsak rovnez dolozit, ze je to ptak mistni.

„Slavik od Husi Lhoty“ je rekordmanem v priletu pro rok letosni. Tento rok prinesl vyrazne zpozdeni v navratu slaviku, samec byl zjisten az 19. dubna. Nove byl kontrolovan pred pulkou kvetna na lokalite sousedni, vzdalene pres louku dve ste metru. Zpetnym odchytem tak byla potvrzena prislusnost k zdejsi populaci. Zajimave u neho bylo zjistovat duvod presidleni z mista priletu na lokalitu horsi. Bylo shledano, ze se nechal vyhnat „domacim“ ctyrletym slavikem, ktery se sice vratil pozdeji, vztah k hnizdisti vsak zrejme pomohl v jeho odhodlanosti. Kontrolni odchyt tak navic odhalil, ze sameckum pevcu mnohdy nemusi vubec stacit byt v priletu nejrychlejsimi.

Krouzky pro slaviky prinesly odpovedi na mnohe otazky a podezreni. Po kazdem kontrolnim odchytu se tesim na moment, kdy doma v archivu porovnavam na papirku vepsany kod krouzku, lokalitu i prislusna mereni.

Zpetne odchyty slaviku prinaseji po letech zajimave vysledky. Foto – Pavel Kverek.

Jeden z poslednich tak na lonske mlade prozradil, ze Dolni Bousov si budouci hnizdici samicka zapsala behem lonske potulky do pameti spravne, prestoze zahnizdila na opacnem konci mesta. Jiny slavik se domu vratil s kratickymi rydovacimi pery. Je jiste, ze navrat probihal s timto handicapem. Dalsi slavici samicka natolik letos spechala hnizdit, ze prisate africke kliste odstranil az knezmostsky ornitolog a ziskal je tim pro vedu.

Pribehy krouzku byvaji obcas smutne, to kdyz takovy nahmatam v rezavem chuchvalci peri na silnici. Lituji pak, ze slavik nestacil „preladit pocitac“ na zdejsi, oproti Africe jiste odlisne pomery.

Prevladaji vsak setkani stastna, i proto je ona „radost“ zminena v nadpise driv.

Pavel Kverek