Dobruška – Volně navazuji na článek kolegy Pavla Světlíka (Krmit ptáky – ale jak?). Každoročně krmím na své zahradě v Dobrušce (RK) ptáky v klasickém krmítku od podzimu do jara. Totéž jsem provozoval i v Městském parku, kam jsem před několika roky krmítko také instaloval a za pomoci spoluobčanů jsem jej zásoboval různými druhy zrnin (dokud mi ho vandalové nezničili – 28. 11. 2009). S letním krmením zatím nemám zkušenosti, ale jeho kladný vliv nezpochybňuji.
Vždy, když mi to meteorologické podmínky dovolily, zabýval jsem se na své zahradě v blízkosti krmítka též odchytem a kroužkováním sýkorovitých (Parus, Cyanistes, Periparus, Poecile). Popudem k tomu mi byla zkušenost, kterou jsem učinil během svých přednášek o ptácích. Ať šlo o jakékoli téma, na konci přednášky jsem vždy vyčlenil čtvrthodinku na dotazy účastníků přednášky. Jde o záležitost oboustranně užitečnou.
Opakovaně jsem však musel čelit názoru, že krmit ptáky je zbytečné a že se tím ptáci jen rozmazlují a stávají se línými, že je dříve také nikdo nekrmil atd., atd. Jeden takový chytrý pán mne dokonce přesvědčoval, že na podzim na jeho zahradu přiletí několik sýkor a zdržují se zde až do jara a vychytrale číhají, až donese do krmítka novou dávku slunečnice. Nazobou se a pak prý nečinně posedávají celý den ve stromech a čekají, až zasype do krmítka znovu. Ten pán však hlavně neobratně zakrýval svoji lakotu, jak jsem byl po přednášce jeho sousedem poučen.
Jakou jsem tedy učinil při kroužkování zkušenost? Zaměřil jsem se hlavně na sýkory. První den jsem okroužkoval všechny ptáky, které se mi podařilo chytit. Pokud jsem mohl chytat i další den, tak jsem tak učinil a chytil jsem jich většinou přibližně stejný počet, ale okroužkovaných v předchozím dnu jen 1 – 2 ex. Ostatní ptáky jsem znovu všechny okroužkoval. Když mi počasí přálo, chytal jsem i třetí den. Opět jsem chytil z předchozího dne 1 – 2 ex., ale z toho prvního dne nanejvýše jednoho kroužkovance a většinou ani to ne. Tento scénář se opakoval každý rok, ve kterém jsem odchyty takto prováděl.
Co to znamená? Že se zmiňované sýkory nezdržují na mé zahradě trvale po celý podzim a zimu, ale mou zahradou volně protahují odněkud někam! Je pravda, že jsem se v předjaří s některými takto okroužkovanými sýkorami na své zahradě znovu setkal. Zřejmě se vracely stejnou cestou zpátky do svých rodných lesů. Pečlivý pozorovatel krmítka si také nutně musí povšimnout toho, že není každý den o krmítko stejný zájem. Někdy je zájem o předloženou potravu veliký, jindy mírný a jsou dlouhé dny, kdy na krmítko nepřiletí nic, krom obou druhů vrabců, hrdliček zahradních a zvonků (jejich přítomnost má také nějaké zákonitosti), případně čížků. Co to znamená? Že se po krajině zvolna pohybují zřejmě volně rozptýlená hejna sýkor a když odletí, je jistá přestávka, než se objeví další formace.
Není pravda, jak se tradovalo dříve ve starší literatuře odborné či naučné, že sýkory jsou ptáci stálí, jen v zimě se po nejbližším okolí potulující. V Kroužkovací stanici jsou každoročně registrovány retrapy z Polska, Ruska, Běloruska či jiných severních či východních zemí. Ptáci kroužkovaní u nás jsou zase chytání v jižní a západní Evropě. Já sám jsem chytil například na své zahradě modřinku, která byla kroužkována v Litvě. To znamená, že přinejmenším v některých letech se dávají tito ptáci v různé intenzitě na potulky po celé Evropě. Pokud jde o mnou kroužkované ptáky, tak například 13. 6. 2007 jsem na své zahradě kroužkoval mládě sýkory koňadry (Parus major) (N 550199) a chytil jsem ji 10. 2. 2008 na asi 2 km vzdáleném kopci Chlum. Ve stejný den jsem chytil na Chlumu ještě sýkoru modřinku (Parus caeruleus) (TE 79627), kterou jsem kroužkoval na své zahradě 1. 12. 2007 jako M, 2K. Pokud jde o delší vzdálenost v rámci ČR, tak jsem dne 2. 9. 2007 kroužkoval tohoroční sýkoru modřinku (TC 56885) v České Skalici (NA) a dne 22. 2. 2008 byla kontrolována ve Vlachově Březí (PT) ve vzdálenosti 209 km.
Problematika potulek sýkor je záležitost zajímavá a ještě ne zcela prozkoumaná. Ve znalostech života našich sýkor je nepochybně ještě mnoho „bílých“ míst. Sýkory jsou mnohými kroužkovateli bohužel považovány za ptáky obyčejné, na které je škoda plýtvat kroužky. Přitom jejich masivní kroužkování je jediná dostupná šance a záruka, jak si opatřit dostatek užitečných informací, a tím vytvořit předpoklad k posunutí znalosti o těchto užitečných opeřencích vpřed.
Vojtěch Volf
Použitá literatura
CEPÁK J., KLVAŇA P., ŠKOPEK J., SCHRÖPFER L., JELÍNEK M., HOŘÁK D., FORMÁNEK J. & ZÁRYBNICKÝ J. (eds.) 2008: Atlas migrace ptáků České republiky a Slovenska. Aventinum, Praha.
ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. & HUDEC K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Aventinum, Praha.
