Kalousi ušatí na bříze, 4.1.2004. Foto – Světlana Vránová.
Už je tomu skoro 15 let, co za mnou jednoho dne přišel do práce pán z nedalekého sídliště Dukla a řekl mi, že u nich na dvoře na borovicích černých každou zimu sedí kalousi ušatí (Asio otus)….
Od té doby je na Dukle každoročně sleduji a počítám. Tehdy před těmi patnácti lety jich tam sedávalo skoro třicet a byl to opravdu nádherný pohled – zvlášť když si člověk počkal na soumrak a mohl být svědkem toho, jak sovy jedna za druhou rychlým neslyšným letem opouštěly svůj denní úkryt.
Pak borovice začaly schnout. Nevím, co se jim stalo, ale jejich koruny prořídly a zežloutly. Kalousi se přestěhovali do vedlejšího dvora. Obsadili velikou vrbu a břízu. Už jich nebylo třicet, ale při nejvyšším stavu jich pořád bylo okolo dvaceti.
Pak někdo dostal nápad a skácel vrbu a břízu. Kalousi se přestěhovali na sakuru a do stříbrného smrku. To jich bylo v době maximálních počtů až sedmnáct…
Kdy vlastně zmizela sakura, si ani neuvědomuji, ale už tam dávno není. Několik let kalousi seděli ve smrku, těšili se přízni lidí z okolních domů a měli tam klid. Jenže vloni někdo dostal nápad – a smrk už tam není…
Kalousi se přesunuli na poslední velkou břízu, která ve dvoře zbyla a občas sedí i na jedné menší. Dnes (6.11.08) jich bylo na té velké osm a na malé tři. Měla jsem štěstí a jeden pán mě pustil do chodby – mohla jsem na ně koukat z okna třetího patra pěkně zblízka. Bylo to hezké. Jen se bojím, aby zas někdo nedostal nápad…
Zimoviště na Dukle funguje řadu let. O dalších místech, kde kalousi hromadně přečkávají krátké zimní dny, jsme se dozvěděli díky mapování ptáků Pardubic. Na sídlišti Polabiny známe taková místa hned tři. Vlastně znali jsme – protože včera jsem zjistila, že na jednom z nich někdo dostal nápad rozšířit chodník a stromy už tam nestojí…
Podobných míst je nejen v Pardubicích řada. Pozorný návštěvník přírody může sovy objevit na hřbitovech, na sídlištích, v parcích i na okrajích lesů… Pokud kalousi sedí na opadaných listnáčích, není příliš těžké je v korunách stromů objevit. Jenže většina zimovišť, které z Pardubic znám, je na jehličnanech a tam jsou nenápadní. Na třech místech jsou koruny tak husté (douglasky a thuje), že ani při největší snaze není možné ptáky uvidět a spočítat. Jejich přítomnost prozradí pouze vývržky, které se pod pravidelně obývanými stromy hromadí.
Pokud znáte místa, kde kalousi zimují, napište nám a pošlete fotky. Každé takové místo stojí za zaznamenání a sledovíní…
Světlana Vránová
