Čápi využívají pole a louky ke sběru potravy v průběhu celé hnízdní doby i po jejím skončení. Foto L. Kadava
Krajský úřad Královéhradeckého kraje nepovolil zemědělské společnosti ZEPO BĚLOHRAD a.s aplikaci rodenticidu Stutox II do nor na všech pozemcích, které tento podnik obhospodařuje. Rozhodnutí vydal odbor životního prostředí KÚ Královéhradeckého kraje 23. 11. 2022 s tím, že použití jakéhokoliv rodenticidu má v období, kdy je populace hrabošů extrémně zvětšená, na její početnost minimální vliv.
Zemědělci ve své žádosti argumentovali ztrátami, způsobené již v minulosti s tím, že stále hrozí škody způsobené hrabošem polním, neboť na žadatelem obhospodařovaných pozemcích je soustavný výskyt hraboše polního, který často překračuje práh škodlivosti. Tutu skutečnost však žadatel vůbec nedoložil. Stutox navíc požadovali užívat na svých pozemcích od od listopadu 2022 do června 2023 – tedy až do pokročilé hnízdní doby.
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické ve svém vyjádření poukázala na velmi vysoké riziko otravy necílových druhů ptáků, které hrozí jednoznačně u těch druhů, u nichž již byla otrava zinkfosfátem již prokázána a to jak primárními otravami (přímé pozření návnad), tak sekundárními otravami všech dalších predátorů hrabošů. „Tyto otravy byly zdokumentovány i v České republice. Riziko otravy necílových druhů nelze zcela eliminovat při jakémkoli způsobu aplikace, a to včetně aplikace pouze do nor,“ říká Jakub Hlaváček z Východočeské pobočky ČSO.
V území, kde ZEPO BĚLOHRAD a.s hospodaří, tedy v okolí Lázní Bělohrad, byl doložen mimo jiné hnízdní výskyt motáků lužních (Circus pygargus), pravidelný výskyt luňáků červených (Milvus milvus), včelojedů lesních (Pernis apivorus), kalousů ušatých (Asio otus), výrů velkých (Bubo bubo) a dalších. Ornitologové rovněž poukázali na fakt, že v období hnízdění ptáků úhyn dospělého jedince na otravu často představuje úhyn i všech mláďat na hnízdě.
„Aplikace rodenticidu je zbytečná a neřeší příčinou, pouze nevhodně odstraňuje následek,“ doplnil Jakub Hlaváček. Krajský úřad uvedl, že žadatel v daném případě neprokázal veřejný zájem, který by převažoval nad zájmem přírody a nepovolil výjimku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů živočichů. Rozhodnutí zatím není pravomocné, žadatel se ještě může odvolat k MŽP.
Lukáš Kadava
Káně lesní patří mezi druhy s největším rizikem otravy. Foto Wikipedia Commons (CC BY-SA 2.0)
