Chata, ve které Z. Klůz strávil svůj pobyt na Schleimünde v roce 1944. Foto – Zdeněk Klůz, 1944.
„Ptačí ostrov“ – Zdeněk Klůz (1920 -1979) byl jedním z nejvýznamnějších českých ornitologů 20. století. Ornitologicky významnou, byť krátkodobou, epizodou jeho života byl pobyt na ostrově (dnes již jen poloostrově) Lotseninsel (Ostrov lodivodů) na jaře a počátkem léta 1944. Dnes se území nazývá Die Vogelfreistätte Oehe-Schleimünde a je dnes jednou z mnoha rezervací spravovaných německým ochranářským spolkem Verein Jordsand. Hlavními podklady pro sestavení příspěvku byly fotokopie korespondence Z. Klůze s tehdejším vedoucím Verein Jordsand ornitologem Heinrichem Schulzem. Zmiňovaná korespondence je dodnes uložena v archivu spolku Jordsand v Ahrensburgu v SRN.
Společně s kolegou ing. M. Černým jsme se pokusili tyto dopisy přeložit a okomentovat. Z prostorových důvodů nebylo možné přeložit kompletně všechny dopisy, soustředili jsme se hlavně na přípravy a život Z. Klůze na Schleimünde. Celkem bylo k dispozici 21 dopisů a 2 korespondenční lístky od Klůze Schulzovi (první z 31. 1. 1944, poslední z 5. 1. 1945), dále 9 dopisů od Schulze Klůzovi (první ze 14. 2. 1944, poslední z 13. 3. 1945), jedna fotokopie úředního dokladu (vysvědčení zachovalosti), tři úřední dopisy (od Schulze nejrůznějším úřadům) a dva ostatní dopisy (od Schulze privátním osobám). Dalším zdrojem byly i nově objevené dopisy z korespondence Zdeňka Klůze.
Fungující špačkovník na Schleimünde na jaře 1944. Foto – Zdeněk Klůz, 1944.
Vlastní pobyt Z. Klůze na Ostrově Lodivodů trval od 27. 4. do 14. 7. 1944. Klůz zde pracoval jako tzv. „Vogelwart“. To je do češtiny obtížně přeložitelný výraz, snad volně vyjádřitelný jako strážce ptačí rezervace. Ze všech osobních i úředních dopisů uvádíme jako příklad jen ten poslední od Schulze Klůzovi. Je z 13. 3. 1945 a zde je nezkrácený: „Vážený pane Klůz, z důvodu nejistých dopravních podmínek jsem trochu váhal, jestli se s Vámi mám spojit. Ale nyní Vám musím položit otázku, zda byste nechtěl opět přijmout místo na Schleimünde. Abyste poté neřekl, že jsem Vás přeskočil. Za této obtížné potravinové situace mám přirozeně zájemce, kteří ovšem nejsou ornitologicky zajímaví. Raději bych byl, kdybyste šel opět Vy. Dejte mi prosím brzy vědět. Zdraví Vás co nejsrdečněji Váš H. S.“ To je poslední dopis z více jak roční korespondence mezi Zdeňkem Klůzem a Heinrichem Schulzem.
Klůz se zabýval na Schleimünde hlavně ptačími vejci. Jaký osud potkal oologickou sbírku Z. Klůze? Po jeho úmrtí ji v roce 1980 získala Moravská ornitologická stanice Okresního vlastivědného muzea J. A. Komenského v Přerově. Sbírka obsahovala 838 snůšek (3 443 vajíček). Ze Schleimünde bylo 221 kusů (6,4 %) od 13 ptačích druhů: Tadorna tadorna – 1 ks, Mergus serrator – 8 ks, Haematopus ostralegus – 3 ks, Charadrius hiaticula – 4 ks, Recurvirostra avosetta – 18 ks, Larus ridibindus – 32 ks, Larus canus – 127 ks, Larus argentatus – 6 ks, Sterna hirundo – 11 ks, Sterna paradisea – 3 ks, Sterna albifrons – 3 ks, Alauda arvensis – 3 ks, Hirundo rustica – 2 ks.
Další oblastí, kterou se Klůz na Lotseninsel intenzivně zabýval, bylo fotografování a filmování ptáků. Některé snímky byly použity i v Hanzákově Velkém obrazovém atlasu ptáků, který vyšel v různých jazykových mutacích. Výběr z Klůzových fotografií byl také použit jako obrazový doprovod k oficiálnímu vydání jeho Léta na Ptačím ostrově (KLŮZ 1997), které obsahuje 14 fotografií. Zdeněk Klůz byl během pobytu na Schleimünde velmi vytížen psaním dopisů. Komplexní seznam korespondence by byl určitě úctyhodný. Bohužel, takový seznam nebude s velkou pravděpodobnosti nikdy k dispozici. Neznámý osud potkal i jeho terénní deník. Ve Zprávě o ptactvu rezervace mořských ptáků Schleimünde v roce 1944, kterou zaslal Schulzovi 5. 1. 1945 píše: „ … mnoho podrobností obsahuje můj podrobně vedený zápisník, z něhož jsem všechny údaje vybíral… “
Faktem také je, že Klůz byl na ostrově denně ve styku s lidmi. Počátkem hnízdní sezóny byli na ostrově denně sběrači vajec, dnem i nocí mohli ostrov navštívit celníci, Klůz sám prováděl několik exkurzí po ostrově, téměř denně jezdila pošta a hlavně musel být zajištěn odvoz nasbíraných vajec pro obyvatele válkou decimovaného Kielu. Díky těmto povinnostem mu na vlastní ornitologickou činnost nezbývalo příliš mnoho času. Za doby svého pobytu pozoroval na ostrově jen 49 ptačích druhů, po počátečních obavách mu nakonec zbylo dostatečné množství fotografického materiálku. Ani nově zjištěné skutečnosti však nikterak nesnižují Klůzovy mimořádné zásluhy o rozvoj české ornitologie. Byl jedním z prvních českých ornitologů, který systematicky pracoval mimo území bývalého Československa. Jeho píle, systematičnost, úsilí a nadšení mohou být dnes jen obdivovány.
Zajímaly by Vás nové skutečnosti o pobytu Z. Klůze na Ptačím ostrově v roce 1944? V dalším čísle ornitologického periodika Panurus je o tomto pobytu připraven příspěvek od dvojice L. Schröpfer a M. Černý.
S využitím údajů Ing. M. Černého zpracoval Mgr. L. Schröpfer
