Slovensko, SPA Dolné Považie – Zaplavené polní deprese představují v současné krajině fenomén, který do jisté míry nahrazuje vymizelé či již vzácné původní biotopy pro řadu vodních druhů ptáků – zvláště bahňáků. Zejména Kulík říční (Charadrius dubius) či čejka chocholatá (Vanellus vanellus) mohou upřednostňovat k hnízdění právě taková místa po regulaci vodních toků či vysušení mokrých luk. Rok 2010 byl srážkově výrazně nadprůměrný, což mělo za následek vytvoření rozsáhlých polních mokřadů, které se staly na několik měsíců doslova rájem pro ptáky nejen v České republice, ale především na Slovensku.
Zejména lokalita Velký rybník ukázala tento rok v plné míře potenciál pro výskyt mnoha vzácných druhů poté, kdy po letních záplavách naplnily vytrvalé deště a rozvodněný potok Chrenovka rozsáhlou polní depresi u obce Bánov v ptačí oblasti Dolné Považie. Přesto, že záplava přišla v období vrcholící hnízdní sezóny, voda tu umožnila vznik unikátních ptačích společenstev. Tím spíše, že lokalita byla značně podmáčená již od dob jarního tání sněhu.
Začátek roku 2010 se ukázal jako příznivý zejména pro bahňáky. Po jarní migraci, kdy byla zaznamenána hejna jespáků bojovných (Philomachus pugnax), bekasin otavních (Gallinago gallinago) a čejek chocholatých, na lokalitě zahnízdilo přibližně 20 párů čejek a také 1 pár tenkozobců opačných (Recurviostra avossetta). Deště, které přišly koncem května způsobily vyplavení hnízda tenkozobců, kteří se následně přesunuli na další zaplavenou lokalitu u obce Bešeňov, kde zahnízdily již 2 páry. Ani zde však hnízdění nebyla úspěšná a hnízda byla predována patrně velkými druhy racků. Situace se zdramatizovala během povodně, kdy se mokřad naplnil vodou a z původních 30 hektarů zaplavených polí z jarních tání se rozloha vodní plochy zvětšila na fantastických 130 ha. Začala se objevovat početná hejna volavek popelavých (Ardea cinerea), volavek bílých (Egretta alba), volavek stříbřitých (Egretta garzetta), poláků malých (Aythya nyroca), z bahňáků pisily čáponohé (Himantopus himantopus), vodouši tmaví (Tringa erythropus), kolihy velké (Numenius arquata), jespáci rezaví (Calidris canutus), jespáci křivozobí (Calidris ferruginea) či kulíci bledí (Pluvialis squatarola). Neobvyklým jevem bylo hnízdění typických rybničních druhů jako lyska černá (Fulica atra) či potápka roháč (Podiceps cristatus). Některé druhy ptáků se zdržely na lokalitě až do pozdního podzimu, například ještě 18.11. jsme zaznamenali 52 kolih velkých. Přehled zajímavých pozorování je uveden v tabulce 1.
Mimo mokřadu, který se vytvořil v lokalitě Velký rybník, se vlivem dlouhotrvajících dešťů a následných záplav vytvořily další zaplavené polní deprese v sledovaném trojúhelníku obcí a města Bešeňov – Bánov – Nové Zámky. Mokřad u Bešeňovské cesty vznikl naplněním terénní deprese srážkovou vodou. Přehled zajímavých pozorování v tabulce 2. Mokřad na lokalitě Deviatky u obce Bešeňov vznikl zalitím kukuřičného pole záplavovou vodou z řeky Žitava. Mokřad vyschl v první půli srpna. Vybraná pozorování z této lokality v tabulce 3.
Ekologická hodnota těchto lokalit je nepopsatelná a v intenzivně využívané krajině představují jakousi oázu biodiverzity. V roce 2010 nám pozorování opět potvrdila, že sledované území patří nejen v rámci ptačí oblasti Dolné Považie, ale i v kontextu celého Slovenska mezi unikátní periodické mokřady s výskytem řady vzácných druhů bahňáků a vrubozobých. Už nyní lze předvídat, že jarní migrace bude neméně zajímavá jako v tomto roce.
Také v České republice bylo v roce 2010 několik zajímavých lokalit, vytvořených záplavovou či dešťovou vodou v zemědělské krajině. Bezesporu nejzajímavějším zjištěním bylo hnízdění 2 párů tenkozobce opačného v okolí obce Dub nad Moravou na Olomoucku. Význam této lokality se rovněž projevil v období podzimní migrace ptáků. Mezi neobvyklá pozorování bahňáků jistě patří jespák rezavý (Calidris canutus), vodouš štíhlý (Tringa stagnatilis), kameňáček pestrý (Arenaria interpres) či lyskonoh úzkozobý (Phalarobus lobatus). Ve východních Čechách byl zaznamenán neobvyklý výskyt bahňáků u obce Písek nedaleko Chlumce nad Cidlinou. Lokalita se nachází v nivě Starovodského potoka, dnes přeměněné na ornou půdu a intenzivně zemědělsky využívané. Vydatné srážky a zanesené koryto Starovodského potoka vytvořily na ploše asi 10 ha trvale zaplavený mokřad a vytvořily tak atraktivní biotop pro řadu druhů ptáků. Velikost vodní plochy kolísala v závislosti na množství srážek. V jarním období zde zahnízdilo 35 párů racka chechtavého (Larus ridibundus), 9 párů čejky chocholaté a 1 pár kulíka říčního (viz ZDE – odkaz na aktualitu z 21.6.2010). V období migrace (srpen – říjen) zde bylo pozorováno 15 druhů bahňáků, z nichž nejvýznamnější byly počty vodouše bahenního (Tringa glareola) – až 150 ex. a bekasiny otavní (až 130 ex.) či vodouše kropenatého (Tringa ochropus) – až 30 ex. Mezi zajímavé druhy patřily jespák křivozobý, jespák malý (Calidris minuta) či kulík bledý. Mezi další pozoruhodné druhy patřili ostříž lesní (Falco subbuteo), moták lužní (Circus pygargus), orel mořský (Haliaeetus albicilla) či rybák černý (Chlidonias niger). Vybraná pozorování z této lokality v tabulce 4.
Ján Gúgh, Jozef Lengyel, Lukáš Kadava
Další info k pozorování na: www.birding.sk, http://aves.vtaky.sk , www.birds.cz
Příprava na noční odchyt bahňáků u Písku. Zleva Honza Bartoníček, Václav Koza, Tomáš Bělka, Pavel Žďárek a Jirka Zajíc. Foto: L. Kadava