Jednotný program sčítání ptáků (JPSP) je dlouhodobý monitorovací projekt, který každoročně sleduje vývoj početnosti většiny druhů u nás hnízdících ptáků. Projekt je organizován Českou společností ornitologickou (ČSO) a dobrovolní spolupracovníci zapojení do tohoto programu sčítají v hnízdní sezóně na vybraných lokalitách pomocí standardní metodiky všechny ptačí druhy. Výstupem sčítání jsou pravidelně upravované trendy početnosti jednotlivých druhů ptáků, které na základě dat od spolupracovníků sestavuje koordinační tým. Jednou ze sčítaných oblastí je rozhraní Kolínska a Královehradecka mezi obcemi Žiželice a Pamětník.
Snahou koordinátorů je podchytit co nejširší škálu biotopů, vč. často na ptáky chudých zemědělských ploch. Je shodou okolností, že zdejší trasa JPSP obsahuje pestrou krajinu, vč. intravilánu obcí, rybníků, lesů, říční nivy a také zmíněné zemědělské krajiny. Výsledky a pestrost ptačích společenstev jsou odrazem trasy, kterou sčítání v krajině prochází. Na ptáky bezesporu nejzajímavějšími částmi této trasy jsou Proudnický rybník a Přírodní památka Pamětník (v obou lokalitách jsou 2 sčítací body).
První sčítání proběhlo v roce 2011 a včetně letošní sezóny tak probíhá pět let. To už je alespoň základ pro určité stručné hodnocení. Trasa měří 7,4 km, doposud proběhlo celkem 10 sčítání a bylo zjištěno 123 druhů ptáků s průměrem 70 druhů/sčítání. Maximum během jednoho sčítání bylo zjištěno 8.5.2015 – celkem 81 druhů, což je pravděpodobně i v rámci ČR výrazně nadprůměrný počet. Ze sezónních výsledků byl v druhové diverzitě nejúspěšnější rok 2014, v němž bylo zaznamenáno celkem 92 druhů. Co do počtu zjištěných jedinců pak rok 2015, kdy bylo během 2 sčítání zaznamenáno celkem 1778 ptáků.
Je zřejmé, že v souhrnných přehledech jsou zachyceny i druhy v oblasti nehnízdící, např. moták lužní (Circus pygargus), rybák bahenní (Chlidonias hybrida), rybák obecný (Sterna hirundo), kolpík bílý (Platalea leucorodia) či vodouš šedý (Tringa nebularia). Na druhou stranu lze poukázat i na hnízdící druhy, které jsou doposud v oblasti vzácné a jejichž zjištění během dvou kontrol za sezónu je možné označit za spíše náhodné. Např. chřástal kropenatý (Porzana porzana), slavík modráček (Luscinia svecica cyanecula) či dudek chocholatý (Upupa eppops). Zřídka jsou zjišťovány např. koroptev polní (Perdix perdix), žluna šedá (Picus canus), rehek zahradní (Phoenicirus phoenicurus) či sýkora babka (Poecile palustris), ale poněkud paradoxně i čáp bílý (Ciconia ciconia), přestože pravidelně obsazované hnízdo se nachází ca 600m od nejbližšího sčítacího bodu, nebo holub domácí (Columbia livia f. domestica).
Na závěr si neodpustím myšlenku, že při pohledu zpět nejde ani tak o ptáky, jejich pestrost a početnost, ony vycházky byly a jsou především velkou relaxací v krásné krajině a spatření zajímavých ptačích druhů se podobá vyrašení krásných květů na již tak košatém stromě. To, co si člověk natrvalo ponese ve vzpomínkách, jsou ranní nálady nad vzdálenými horizonty, opar nad rybníkem, přívětivé chvění listoví vrb nad drobnými vodními toky a mihot ptačích křídel a hlasy ptáků – to vše je víc než jen pouhý sběr dat, a to i přesto, že data jsou primárním cílem. Cestou od Žiželic k Pamětníku lze fyzicky prožít poezii okamžiku, kterou zachytil korejský zenový básník Čingak Hjesim: „Borovice ševelí ve větru, voda hučí mezi kameny, když se za úsvitu vytrácí Měsíc, kukačka jasně volá na hory.“
Lukáš Kadava
Do programu JPSP se samozřejmě může přihlásit kdokoli (předpokládá se znalost vizuálního a akustického určení ptáků) a koordinátoři nové sčitatele uvítají. Více informací na http://jpsp.birds.cz/