MALÁ ZOOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ NĚMECKA 
Dnesni cislo ptaciho putovani bude tak trochu opet slepene z vice mist. Prvni z nich je sice vetsi, nicmene na ptaky docela chude.
AQUAZOO DUSSELDORF
Zde jsem prakticky mel moznost videt pouze dva druhy ptaku. Ve velikem bazenu zde chovaji hejno tucnaku oslich (Pygoscelis papua) a v jedne vitrine jsem nasel par krepelek cinskych (Coturnix chinensis). Pouze velmi strucne bych se zminil o celem zarizeni. Toto misto si vzalo pomerne ambiciozni cil spojovat dohromady nekolik svetu.
Najdete zde svet pod hladinou sladke i slane vody bezobratlych i obratlovcu, svet hmyzu, plazu a mensich savcu, to vse kombinovane s muzejnimi exponaty a mohutnou davkou osvety. Projekt, ktery se snazi lidem predstavit i natolik neatraktivni zvirata, jakymi jsou nezmari a sikovnym zpusobem nas provadi mikrosvetem zvirat, ktera by nas jinak asi vubec nenapadlo hledat. Aquazoo sice mohu vrele doporucit, avsak ne milovnikum ptactva.
WILDPARK LEVERKUSEN
Toto zarizeni jsem musel vzit opravdu velice rychle, protoze jsme do nej doslova vletli asi 10 minut pred zaviraci dobou a zamestnanci nas trosku vyprovazeli kostetem. Jedna se o sbirku predevsim evropskych druhu zvirat. Toto pravidlo bylo ale poruseno jednou vyjimkou. Kousek od vchodu byla velika voliera se jmenovkou tetreva hlusce (Tetrao urogallus). Namisto nej vsak na nas hledel malicky, ale strasne rozzlobeny kur, ktery nafukoval peri do vsech stran. Jednalo se o testosteronem vyburcovaneho jerabka kanadskeho (Bonasa umbellus). Na toto zvire jsme asi meli obrovske stesti – vypadalo, ze je zde umisten pouze docasne. A byla to pravda. Podle Zootierliste v soucasne dobe totiz tento druh chovaji pouze tri zoo v Evrope – polska Warszawa a dve ruske: Kaluzhskaya a Novosibirsk. Rychle jsem nasekal nekolik fotek a upalovali jsme dale. Ve voliere bahnaku jsem krome beznych tenkozobcu opacnych (Recurvirostra avosetta) nasel prekvapive i brehouse cernoocase (Limosa limosa), kteri rovnez nepatri mezi caste chovance zoologickych zahrad. Mezi nekolika vybehy s kopytniky jsme mj. objevili prostorny vybeh pro skupinu capu bilych (Ciconia ciconia) a par jerabu popelavych (Grus grus), v jedne velike voliere, designovane spise pro dravce, jsem kupodivu narazil na hejno cirek uzkozobych (Marmaronetta angustirostris).
Podle serveru Zootierliste zde chovaji ze zajimavych druhu jeste kavcata cervenozoba (Pyrrhocorax pyrrhocorax), jikavce severni (Fringilla montifringilla), dlasky tlustozobe (Coccothraustes coccothraustes), velmi prekvapive malo chovanou pevusku modrou (Prunella modularis), racka zlutonoheho (Larus fuscus), prave holuby skalni (Columba livia) nebo holuby utesove (Columba rupestris), kteri jsou az na bile pruhovany ocas k nerozeznani od holubu skalnich a narozdil od nich obyvaji celou Asii. Zde je maji jako na jednom ze dvou mist v Evrope (druhym je taktez nemecky Gorlitz).
VOGEL UND TIERPARK SOLINGEN-OHLIGS
Treti mensi zarizeni bylo na ptaky asi nejbohatsi. Hned za vchodem sedela ve voliere kane lesni (Buteo buteo) a vedle ni bazant leskly (Lophophorus impejanus), kteremu delala spolecnost dvojice sojkovcu vetsich (Garrulax pectoralis). Pro poteseni deti zde byla volierka plna andulek vlnkovanych (Melopsittacus undulatus) a korel chocholatych (Nymphicus hollandicus). Vedle nich ale sedel uz vzacnejsi druh – dvojice vran bilych (Corvus albus). Jedna z nich si pred nami hrala v pisku a trpelive se snazila zahrabat pred nami cerva, ktereho si prinesla.
V tunelovitem patiu pro papousky o kus dal se to urvanymi operenci jen hemzilo. Pres bezne druhy jako papousek senegalsky (Poicephalus senegalus), zako sedy (Psittacus erithacus), loskutak posvatny (Gracula religiosa) ci nekolik druhu leskoptvi zde byli k videni vzacnejsi chovanci, jako napr. zoborozec zlutozoby (Tockus flavirostris), spacek cinsky (Sturnus sinensis) ci turako belobrichy (Corythaixoid?es leucogaster).
Venku jsem v dalsi z volier potkal krasneho vyra turkmenskeho (Bubo b. omissus) a o kus dal opelichaneho a podivne umasteneho lednaka obrovskeho (Dacelo novaeguineae). Co mne ale ponekud dostalo do kolen, byl zaspineny vybeh pro prerostla vietnamska prasatka, ktery sousedil s expozici pro jeraby kralovske (Balearica regulorum), suverenne zde mylne vydavane za jeraby pavi (Balearica pavonina).
Dvojice husic egyptskych (Alopochen egyptiacus) sdilela volieru spolecne s holubem hrivnacem (Columba palumbus). Prostornou, velikou volieru meli ovsem brodivi. Obyvalo ji hejno ibisu posvatnych (Threskiornis aethiopicus) a kolpiku bilych (Platalea leucorodia), zahledl jsem zde cejky jihoamericke (Vanellus chilensis). Velkym prekvapenim pro mne byl velmi vzacny ibis andsky (Plegadis ridgwayi). Avsak to nebylo jeste nic proti ptakovi, ktery sedel uprostred rybnicku na betonovem sokliku. Z hlavy jsem nedal, co je to za volavku. Byl to takovy maly, nejapny zertik mistnich – slo totiz o krizence kvakose nocniho s volavkou rusovlasou (Nycticorax nycticorax x Bubulcus ibis).
Otevrene vybehy byly venovany zejmena domacim kopytnikum, ale take nekolika emu (Dromaius novaehollandiae), na stinnem rybnicku delala paru labuti cernych (Cygnus atratus) spolecnost dvojice capu bilych. Co mne ale vyvedlo z miry, byl dvorek pro drubez. Mezi hejnem ruznych plemen slepic, kachen a krut totiz z kurniku vylezl jerab sarus (Grus antigone). Uz jsem jeraby videl kombinovane v zoologickych zahradach s leccim, ale jeste nikdy urcite ne s krmnou drubezi. Docela mne ta predstava pobavila. Jerabovi jeho kamaradi evidentne nevadili.
V uplne nejvzdalenejsim koutu parku byla postavena velka voliera pro drave ptaky. Nejprve jsem v ni zahledl supa kapucina (Necrosyrtes monachus), kteremu jsem nevenoval moc pozornosti. Az pak mne zaujala cedulka, ze uvnitr jsou umisteny dva druhy. Ponekud jsem zamzikal ocima, kdyz jsem si precetl nemecke jmeno Palmgeier a zacal jsem jako hypnotizovany hlaskovat latinsky nazev. Pak jsem se podival nahoru do voliery a v jednom z koutu sedel skutecne ON. Ptak, ktereho bych nikdy v zivote necekal na tomto malem dvorku s drubezi, papousky a dobytkem – orlosup palmovy (Gypohierax angolensis). Tento uzasny, unikatni ptak, patrici mezi dravce, ma ve svem jidelnicku zastoupena zejmena semena palmy olejne, cimz se prumernemu dravemu ptakovi docela vymyka. Videt toto zvire byl vzdycky muj velky sen, takze jsem u voliery stravil notnou chvili, nez me Karin zatahala za bundu, ze je cas jit. Toto zarizeni bylo docela plne paradoxu – jerabi kralovsti vedle prasat, sarus na dvorku s drubezi, vrany bile vedle andulek a korunu tomu vsemu dal orlosup. Muj nejsilnejsi dojem z celeho zarizeni – nekdo semlel pate pres devate. Ale kupodivu se mi tu libilo. Ze zajimavych druhu zde dnes maji jeste zoborozce sedeho (Tockus nasutus), sojku beloocasou (Cyanocorax mystacalis), spacky pagodove (Sturnia pagodarum) nebo velmi vzacnou volavku nadhernou (Ardeola speciosa), chovanou v Evrope pouze v 7 zoo (od lonska take v Plzni!). Kdo by se chtel podivat na dalsi obrazky z techto zarizeni, najde je zde a zde. Za mesic se podivame do jednoho specialniho zoologickeho zarizeni, tak se teste.
Petr Suvorov
