NOVINKY V CESKYCH ZOOLOGICKYCH ZAHRADACH A TROCHA STATISTICKYCH UDAJU
Na zaver letosniho roku jsem se opet rozhodl vratit zpatky domu, do ceskych zoologickych zahrad. Protoze jsem behem roku nenavstivil zadnou zoo, o niz jsem jeste nepsal, budu se tedy drzet toho, co jsem videl a cetl.
CHOMUTOV
Prvni zoo, do ktere jsem letos zavital na otocku, byl Chomutovsky zoopark. Vzhledem k tomu, ze od mych predchozich navstev se temer nic v sekci ptaku nezmenilo – min. do co druhoveho slozeni (ale lze rict, ze Zoopark zustava „stejne dobry“), tak snad jedine, na co bych chtel upozornit, jsou volne zijici husice egyptske (Alopochen aegyptiacus), u kterych bylo v letosnim a lonskem roce zdokumentovano hnizdeni.
JIHLAVA
Prilis mnoho se toho nezmenilo za poslednich pet let ani v Jihlave. Vetsina z novych expozic se prilis nepovedla a ani snaha zoo o japonskou zahradu a dalsi designove doplnky se nezda byti uplne nejlepsi cestou. V kontrastu s nekterymi starsimi expozicemi pro zvirata mi neprijdou jako uplne sladene. Neprilis prirozene pusobi zrekonstruovany jihoamericky pavilon Hacienda. Ve voliere vedle nej sice pribyli seriemy rudozobe (Cariama cristata) a arove vojensti (Ara militaris). I kdyz se sem ani jeden z druhu prilis nehodi, ptaci jsou v ni pekne videt a daji se dobre fotit. V jihoamericke sekci se dale objevily arove hyacintovi (Anodorhynchus hyacinthinus), v linearce papousku zase atraktivni kakadu palmovi (Probosciger aterrimus). Nedaleko vybehu hrosiku liberijskych (Hexaprotodon liberiensis) vyrostla pekna ptaci voliera, ktera byla pres leto zaplnena vzacnymi, lec pouze zapujcenymi turaky (bohuzel jsem je zde jiz nezastihl). Nyni je zde umisten par satyru Temminckovych (Tragopan temminckii). V zaveru prohlidky jsem v zazemi zastihl obrovskeho kakadu palmoveho, jakeho jsem zatim jeste nevidel. Udajne jde o jiny nez nominatni poddruh, ktery je vetsi a lice ma velmi svetle ruzove.
DVUR KRALOVE
Ciste jako spolecenskou akci jsem pojal vylet do Dvora Kraloveho. Nove jsou zde posledni rok nekteri korunaci, potapka mala (Tachybaptus ruficollis), polaci cernohlavi (Aythya baeri), frankolini zlutokrci (Francolinus leucoscepus) nebo spacci lalocnati (Creatophora cinerea). Nejvetsim uspechem letoska se ale stala zjevne trojice pelikanu australskych (Pelecanus conspicillatus) z Berlina. Dvur se tak stal 6. zoo, ktera v Evrope tento druh vlastni, a zaroven v CR zoo s nejrozsahlejsi sbirkou pelikanu – toho casu maji jiz 5 z 8 zijicich druhu (chybi jim pouze tri novosvetske druhy – hnedy (P. occidentalis), chilsky (P. thagus) a severoamericky (P. erythrorhynchus) – viz urcovaci fotoklic v galerce. Zajimavym importem je take ctverice mandeliku fialovoprsych (Coracias cyanogaster), kteri pochazeji z volne prirody. Ze stalych odchovu mne nadchlo hejno kuratek cejky australske (Vanellus miles) v pruchozi voliere, ktere se poflakovalo na dosah mamy, aby se mohlo v pripade potreby schovat pod jeji kridla. Z dalsich vyznamnych odchovu muzeme zminit po ctyrech kolpicich ruzovych (Platalea ajaja) a africkych (Platalea alba), tri kladivousi takatra (Scopus umbretta), osm capu simbilu (Ciconia abdimii), volavcika clunozobeho (Cochlearius cochlearius) a zejmena dve mladata hadilova pisare (Sagittarius serpentarius).
PLZEN
Mene strucny musim byt v Plzni, kam jsem se v lete rozhodl vypravit spolecne se zoolozkou Mgr. Zuzanou Varadinovou. Do Plzne jezdim moc rad, protoze se zde porad neco meni a hlavne jsou tu skveli lide. Plzenska zoo otevrela zbrusu novy komplex Afriky a Asie. Nez jsem se k nemu dostali, stacili jsme si odskocit „na caj“ k nasemu nejlepsimu zoohistorikovi Mgr. Martinovi Vobrubovi, ktery do nas nasypal tolik informaci, ktere jedna hlava nema sanci pobrat (proto jsme na to byli dva 🙂 ). Posleze jsme upalovali do ptaci zahrady. Zde jsem si znalosti doplnil o to, jak vypada koroptev limcova (Arborophila gingica) a hnedoprsa (Arborophila brunneopectus?), strnad obojkovy (Emberiza aureola), hyl velky (Carpodacus rubicilla), zvonek cinsky (Carduelis sinicia) a potesil mne dlask vychodni M (Eophona migratoria), ale nejvetsim sokem byl samec slavika modracka stredoevropskeho (Luscinia svecica cyanecula; k videni dale pouze ve 2 zoo v Evrope). U sokolniku jsem poprve spatril raroha jizniho (Falco biarmicus).
Tesne pred novym komplexem Afriky a Asie v dolni casti zoo vyrostly dve ptaci voliery, do kterych byl umisten mix druhu mandelici fialovoprsi (Coracias caudatus), zoborozci rudozobi (Tockus erythrorhynchus) a chechtavi (Bycanistes fistulator), dytici skvrniti (Burhinus capensis), kachny laysanske (Anas laysanensis) a zlutozobe (Anas flavirostris), cejky korunkate (Vanellus coronatus) a nekolik druhu pevcu. Neresti techto dvou volier je pomerne male teple zazemi, takze je nutne vetsinu ptaku na zimu stehovat do jinych prostor zoo.
Africka cast je zastoupena mj. zbrusu novym pavilonem bazin pro hrosiky liberijske (Hexaprotodon liberiensis) a volavky obrovske (Ardea goliath). V tropickem vedru sdileji s nimi prostor krasne vlhy nubijske (Merops nubicus), jejichz dvaceticlenne hejno zaplnuje hlavni vnitrni volieru. V jejich spolecnosti najdete mj. prekvapive konipase bileho (Motacilla alba), vlastovky obecne (Hirundo rustica) a jiricku obecnou (Delichon urbicum). Proc ne, vzdyt do Afriky migruji take! Obzvlaste zabavne je pozorovat vlastovky a jiricky na spolecnem krmitku s vlhami. V hustem podrostu je temer k prehlednuti dvojice kuliku tripasych (Charadrius tricollaris).
V male volierce vedle komplexu Asie jsem objevil mj. spacky ruzove (Sturnus roseus), strnady pruhovane (Emberiza striolata; v Evrope chovani pouze zde a v Antverpach!), samy straci (Copsychus saularis) a koroptve polni (Perdix perdix). Posleze jsem si dosyta vychutnal zbrusu novy vodni prikop, ve kterem kolem opiciho ostrova jako prehistoricti dinosauri majestatne plavou dva nosorozci indicti (Rhinoceros unicornis). Tato expozice je v Evrope snad prvni, kde bahennim asijskym nosorozcum poskytli to, co opravdu vyzaduji. Z druhe strany jejich expozice jsem zastihl jeraby saruse (Grus antigone), ve vnitrnim pavilonu nosorozcu nenapadne zbarvenou cirku australasijskou (Anas gibberifrons) a ve volierce vedle nedalekeho pavilonu Africke savany mj. drozdiky belocapkove (Cossypha albicapilla), spacky lalocnate (Creatophora cinerea) a dropa belobricheho (Eupodotis senegalensis; 6 zoo v Evrope).
Na zaver jsem nelenil zvednout telefon a zavolat Mirce Palacke na ptaci zazemi, protoze tahle dokonala ptaci mamka ma vzdycky ve svem rajonu neco, co me nadchne. Kdyz pominu druhy, jako byly kukacka koel (Eudynamys scolopaceus), kukacka guira (Guira guira), tuhyk dlouhoocasy (Lanius cabanisi), vyrecek filipinsky (Otus megalotis) nebo kulik africky (Charadrius pecuarius), ktere jsem do te doby v zivote nevidel, vzdycky mne predevsim fascinuje, s jakou peci se Mirka svym sverencum venuje. A mala timalie v inkubatoru, kterou prave krmila, byla urcite take rada, ze se vyklubala v tom spravnem hnizde 🙂 Dalsi z odchovu Zoo Plzen radsi lepe nezminovat, protoze by to bylo na samostatny serial 🙂
Kdyz si ted ctu novinky na serveru Zootierliste, k memu poteseni jsem zjistil, ze se plzenska kolekce od me navstevy rozrostla o dva uchvatne druhy – volavku cervenou (Ardea purpurea) a kvakose rezaveho (Nycticorax caledonicus). No, vidim to na dalsi brzkou navstevu!
Zaverem bych chtel podekovat nekolika lidem, kteri si v ramci svych casovych moznosti udelali chvilku volna, kterou mi pri mych cestach venovali. Byli to: Mgr. Michal Podhrazsky a Ilona Kratochvilova (Dvur), Mgr. Martin Vobruba a Mirka Palacka (Plzen) a Jan Vasak (Jihlava). Pristi mesic se podivame, jak se v uplynulem obdobi darilo Lesne a Prazske zoo a navstivime nekolik zachrannych stanic v CR.
TAK K TE STATISTICE…
Mame tady konec roku a s nim bych si dovolil udelat male shrnuti serialu o zoologickych zahradach. Predevsim bych chtel zduraznit, ze jsem velmi potesen, ze cely serial drzi pomerne vysokou sledovanost, ktera s postupem casu roste i u reportazi starsiho data. Vysledky poctu zobrazeni mne vsak velmi prekvapily. Zda se, ze jednoznacnou jednickou, ktera ctenare nejvice ze vsech zoologickych zahrad pritahla, je Zoo Dvur Kralove, ktera se vysplhala na temer 7000 zobrazeni. Cisla nize jsou poctem zobrazeni k 9. 12. 2011. Je otazkou, co takovou sledovanost zpusobilo. Jednim duvodem muze byt, ze Zoo DK je pro Vychodocechy stale pojem. Nicmene na druhou stranu nutno dodat, ze pocet zobrazeni mnohanasobne prekracuje pocet clenu VCP CSO, a tak predpokladam, ze ctenari nebudou pouze ornitologove. Letosni popularitu, bohuzel spise v negativnim slova smyslu, si zoo vyslouzila diky zakazu vstupu do casti zoo bez osobniho automobilu a temer stoprocentnimu zvyseni vstupneho. Neprekvapivou je take pozice Zoo Wroclaw na 8. miste, protoze vychodocesti ornitologove maji spolupraci s polskymi kolegy zajiste v zive pameti.
- Dvur Kralove 6929
- Brno 5787
- Bratislava 4425
- Barcelona 4160
- Praha (1. dil) 3630
- Chomutov 3521
- Plzen (1. dil) 3316
- Wroclaw 2841
- Jihlava 2801
- Ohrada 2764
Zbyle ceske zoo se umistily v poradi: 12. Lesna (2527; az po Drazdanech), 13. Usti nad Labem (2355), 14. Mala zoologicka zarizeni v CR 1 (2162), 18. Ostrava (1997; predbehnuta Duisburgem, Londynem a Mechelenem). Zatim si nejsem plne jist, co tato cisla mohou znamenat. Ponekud mne mrzi propad Lesne. Ze zahranicnich zoo uplne propada spanelsky Jerez de La Frontera (1042), ktery obsadil v zebricku az posledni pricku. Naopak Londyn ma uz po pouhych 4 mesicich pres 2000 zobrazeni, coz je uspech.
Takze jeste jednou diky vsem ctenarum za prizen a doufam, ze Vas v pristich mesicich nezklamu! Z ptaku, ktere jsem letos mel moznost videt v chovech ex situ, jsem opet vybral tri nejzajimavejsi druhy, jejichz kolaz najdete v galerce. Protoze se blizi pomalu Vanoce, vzpominam si, kdyz jsem psal loni dopis Jeziskovi. Pytel snehu mi prinesl jeste pred Stedrym dnem a vosk na dopise jeste ani nezatuhl a na Vltave sedely dve krasne, skoro krotke potaplice dvou druhu, ktere jsem si vzdycky pral videt zblizka. V lednu mi pak nadelil necekane pozorovani hejna labuti zpevnych nedaleko meho domu a v breznu jeden z nejlepsich ptacich vyletu s kolegy z Vychodoceske pobocky, ktery jsem kdy absolvoval. Byla to opravdu uzasna zima a ja jsem rad, ze jsem ji mohl patricne vyuzit. Pevne doufam, ze letosni zima bude alespon tak krasna a operena, jako byla ta lonska. Zatim se snih jeste neobjevil, tak drepim doma a vyzyvam prirodu, aby tomu ochlazeni trochu pomohla. Tak co? Budeme sedet doma anebo pujdeme pobidnout pocasi, abychom meli z ceho stavet Snehulaky? 🙂
Krasne Vanoce a mnoho stastnych chvil v roce 2012!
Petr Suvorov
