VOGELPARK WALSRODE 2/2
Minuly mesic jsem zapocal prochazku po Walsrode (prvni dil zde), nicmene v pulce parku mi dosly sily, tak jsme si dali mesicni pauzu. V plne sile se tedy vracime opet do zapadniho Nemecka a pokracujeme v nasem turne. V uvodu pripominam, ze druhy chovane v cele Evrope pouze zde jsou opet oznaceny tremi hvezdickami a druhy, ktere jiz park nechova, jsou oznaceny krizkem #.
Svezi vzduch mi po opusteni tropickeho destneho lesa ponekud zvedl naladu. Nicmene ta mi hned poklesla, kdyz jsem pred sebou videl linearku volier, napechovanou odshora az dolu papousky. Zde moje ornitologicka vasen pohasla a uplne jsem vyrezignoval. Je-li pojmout druhovou diverzitu ptaku Walsrode tezko stihnutelne, pak pojmout druhovou diverzitu zdejsich papousku je opravdu nerealne. Navic pokud je jeste maji takto vystavene, jeden druh vedle druheho. V roce 2010 prisli o posledni samicku vini beloprseho (Vini peruviana)#, ktereho jsem jeste v expozici videl. Z kakaduu mne upoutal kakadu havrani (Calyptorhynchus banksii) a starnouci samec vzacneho kakadua prilboveho (Callocephalon fimbriatum), nemohu opomenout unikatni trichu orli (Psittrichas fulgidus) ci amazonana vejiroveho (Deroptyus accipitrinus). Pote jsme se rozhodli si od papousku oddechnout a sli jsme se podivat na cviceni s ptaky. Bohuzel jsme propasli jejich vystoupeni s pelikany a hadilovy, takze jsem si pouze uzil cviceni orlu, ale vzhledem k velkemu poctu prihlizejicich (cca 100 lidi) jsme se rychle vzdalili.
Cekaly nas dalsi linearky volier. Nedali jsme na sobe znat unavu a hrdinne jsme se pustili k jejich prozkoumavani. Krasny kohout arguse okateho (Argusianus argus) byl asi tak nejmene vzacnym klenotem v expozicich. Postupne jsme meli sanci pozorovat z hrabavych vzacne bazanty malajske (Polyplectron malacense) a vietnamske (Lophura hatinhensis) a z celedi Cracidae (guani, hoka a cacalaky) hoky amazonske (Mitu tuberosa), nocni (Nothocrax urumutum) ci prilbove (Pauxi pauxi). Walsrode ma opravdu unikatni sbirku techto „stromovych slepic“ z Noveho sveta. Celkem jich zde chovaji 13 druhu. Mimo jiz zminenych jsou to beznejsi hoko zlutozoby (Crax fasciolata) a promenlivy (Crax rubra), z malo chovanych dale hoko cervenolalocnaty (Crax blumenbachii) a modrozoby (Crax alberti), korunkaty (Crax globulosa), z guanu guan aburri (Aburria aburri), chocholaty (Penelope purpurascens), pestry (Penelope pileata) ***, cernocely (Pipile jacutinga) *** a v prvnim dile jiz zmineny guan horsky (Oreophasis derbianus)***.
V linearce dale byli napr. holub Albertisuv (Gymnophaps albertisii), zoborozec mindanajsky (Penelopides affinis), arassari rudokostrecovy (Aulacorhynchus haematopygus; tento druh je chovan v Evrope pouze zde a ve francouzskem Villars les Dombes) a dva vzacni pevci – kraska zelenava (Cissa chinensis) a tuhyk straci (Corvinella melanoleuca). Dost me prekvapili kurolove madagaskarsti (Leptosomus discolor)***, kteri byli na blizkeho pribuzneho mandeliku pomerne prerostli. Nikdy jsem kurola nevidel, tak me jejich velikost ponekud vyvedla z miry. Walsrode je take zname sbirkou unikatnich kukacek, jako jsou napr. kukacka rudozoba (Carpococcyx renauldi)***, kukalka chocholata (Coua cristata), velka (Coua gigas) ci modra (Coua caerulea). Tesne pred nosem mi ale uteklo to nejlepsi prekvapeni, kagu chocholaty (Rhynochetos jubatus).
Pote jsme vstoupili do maleho tropickeho aviaria pro trogony a vzacne holuby. Uz od prvni expozice jsem opet nestacil pocitat ptaky. Tento pavilon ukryval nekolik opravdovych klenotu, ktere vlastni v Evrope pouze Walsrode. Hned u vchodu mne prekvapil mandelikum pribuzny kurolec dlouhoocasy (Uratelornis chimaera)*** a pote jejich unikatni sbirka „ovocnych“ holubu – holub vinokrky (Ptilinopus porphyreus), holub nadherny (Ptilinopus superbus) a holub carokrasny (Ptilinopus magnificus). Uhranuli mne svymi barvami, ktere by jim mohl zavidet kdektery papousek. Dalsi unikatni holubi, ktere jsem zde videli, byli holub jobijsky (Gallicolumba jobiensis)*** a holub cervenoocasy (Alectroenas madagascariensis). Z vzacnych pevcu nelze opomenout pittu paskovanou (Pitta guajana), vlhovce cervenohlaveho (Amblyramphus holosericeus), kotingu trpytivou (Cotinga cayana) nebo leskoptev smaragdovou (Lamprotornis iris). Nejnapadnejsi byli bezesporu skalnaci andsti (Rupicola peruvianus). Maleho chrastala paraguajskeho (Laterallus leucopyrrhus)# zde dnes jiz neuvidite – toho casu uz jej v Evrope chova jen Zurich. Za zminku stoji take dva druhy splhavcu – vousak rudocely (Tricholaema diademata), datel beloprsy (Melanerpes candidus) a dva druhy srostloprstych – mandelik modrobrichy (Coracias cyanogaster) a vlha nubijska (Merops nubicus). Pavilonu ale samozrejme vevodili trogoni, jejichz krasa se prehlednout neda. Jmenovite trogon zelenohrbety (Trogon viridis), trogon sumatersky (Apalharpactes mackloti)*** a dve samice quetzala zlatohlaveho (Pharomachrus auriceps). Ve zbyle casti pavilonu jsem potkal vesmes bezneji chovane druhy ptaku.
Podival jsem se na hodinky a zjistil jsem, ze jsme v casovem skluzu a ja jeste porad nedohledal jednoho ptaka, pro ktereho jsem si sem prijel. Zacal jsem vyzvidat od chovatelu, zdali bych onen klenot mohl spatrit. Pote jsem „zapnul cuchometr“ a okamzite jsem zacal bedlive prohledavat jednu venkovni volieru za druhou. U jedne jsem na zemi nasel pozitivni indicii – dlouha svetla brka, ktera vzdalene pripominala peri emu. V hustem podrostu jsem ale nic nenasel. Zoufale jsem prohlizel jedno krovi po druhem, az se nahle v jednom z koutu neco smaragdove blysklo. Zajasal jsem, ale muj objekt byl prilis vzdalen na nejake fotografovani. Nastesti byla vedle klece stezka pro zamestance, tak jsem se opatrne proplizil o dva metry bliz a nastavil jsem fotoaparat do klece. Konecne jsem spatril v hustem listovi ukryteho nadherneho samce rajky velke (Paradisaea apoda)#. Zvidave na me hledel a zajimal ho hledacek meho objektivu, coz ho ovsem neprimelo k dalsi aktivite. Docela me prekvapilo, jak byl velky. Vzhledem k tomu, ze mel vypelichanou celou ozdobou svrchnich krovek ocasnich, se docela dobre podobal svym nejblizsim pribuznym – vranam. Jen byl hezky zbarveny. V soucasne dobe uz ale tohoto krasavce ve Walsrode neuvidite. Chovy rajek v Evrope jsou nyni ponekud na bodu mrazu. Krome zminenych rajek kralovskych ma Walsrode jeste jednoho samce rajky sestipere (Seleucidis melanoleuca) ze zoo v Bronxu. Mimo Walsrode je jeste jeden rajci chov v Evrope – anglicka zoo v Chesteru vlastni ctyri ex. rajky cervene (Paradisaea rubra). Vice specializovane na tuto nevsedni skupinu ptaku jsou severoamericke zoologicke zahrady.
S hruzou jsem nyni otevrel kompletni druhovy seznam Walsrode, abych se omezil opet na vypichnuti nekolika zajimavych druhu, ktere jsem v parku mel videt a nenasel. Berte tento vypis jako subjektivni pozvanku na druhy, ktere se bud temer nechovaji nebo jsou ornitologicky atraktivni, protoze vas chci usetrit objektivniho kilometroveho seznamu papousku a drobneho zpevneho ptactva…
BEZCI (STRUTHIONIFORMES) A TINAMY (TINAMIFORMES)
kasuar Bennettuv (Casuarius bennetti westermanni)
kivi hnedy (Apteryx mantelli)
tinama samotarska (Tinamus solitarius) ***
tinama tataupa (Crypturellus tataupa)
tinama malozoba (Crypturellus parvirostris)
HRABAVI (GALLIFORMES)
krepelka krovinna (Perdicula asiatica) Walsrode + Plzen
koroptev javska (Arborophila javanica)
DRAVCI (FALCONIFORMES + CATHARTIFORMES)
kondor mensi (Cathartes burrovianus)
postolka jizni (Falco naumanni
raroh lagar (Falco jugger)
VESLONOZI (PELECANIFORMES)
pelikan hnedy (Pelecanus occidentalis californicus)
BAHNACI (CHARADRIIFORMES)
kulik africky (Charadrius pecuarius)
brehous rudy (Limosa lapponica)
cejka cernoprsa (Vanellus indicus)
racek australsky (Chroicocephalus novaehollandiae) ***
SROSTLOPRSTI (CORACIFORMES)
zoborozec svetlehlavy (Aceros leucocephalus)
SPLHAVCI (PICIFORMES)
strakapoud maly (Dendrocopos minor) ***
PEVCI (PASSERIFORMES)
pipulka kopinata (Chiroxiphia lanceolata) ***
vlastovka obecna (Hirundo rustica)
lejsek fukiensky (Niltava davidi) Walsrode + Plzen
zoborozik prilbovy (Philemon buceroides)
kraska zlatobricha (Cissa hypoleuca)
sojka dlouhoocasa (Calocitta colliei)
vanga srpozoba (Falculea palliata) ***
tuhyk obecny (Lanius collurio)
tkalcik svetlezoby (Bubalornis albirostris)***
hyl skraboskovy (Pyrrhula erythaca)
Walsrode je bezesporu nejslavnejsim ptacim parkem Evropy, nicmene navzdory sve slave mi prijde, ze jeho zlate casy uz jsou pryc. Vezmu-li v potaz, ze jsme zde byli o prazdninovem vikendu, byl park temer prazdny. Neni se cemu divit. Vetsina expozic je sice z chovatelskeho hlediska dostacujici, nicmene na dnesni dobu jiz ponekud zastarala. Co mi bohuzel prijde paradoxni je to, ze jsem mel pocit, ze vsechny expozice jsou tak minimalne dest let stare a neprobehly zde temer zadne rekonstrukce. Neni to zapotrebi, protoze vybehy jsou prostorne stejne jako voliery, ale obcas by asi nezaskodilo vypadnout ze stereotypu. Nicmene tamtamy rikaji, ze park se jiz dlouhou dobu potyka s financnimi problemy. Kdyz se mi dostal do ruky prvni druhovy list, v te dobe asi pet let stary, zajasal jsem. Po obdrzeni aktualizovaneho listu pro dany rok jsem pri srovnani zjistil, ze kdyz bylo z deseti druhu v celedi sedm vzacnych nebo v Evrope nechovanych, presne techto sedm musel park dat pryc. Ponekud smutne… I presto se ale Walsrode drzi na spicce a jeho navsteva porad stoji za to.
Pristi mesic se podivame do jednoho krasneho historickeho pristavu, v jehoz samem srdci se skryva jeste lepsi zoologicka zahrada. Nechte se prekvapit!
Petr Suvorov
Dalsi fotky z parku jsou k dispozici zde.
