Samec slavíka tmavého při zpěvu. Foto – Mikalaj Gulinski (www.birdwatch.by).
Obě sponky, kterými je sešito jednadvacáté číslo zpravodaje východočeské pobočky, jsou rezavé. Ale text, ohlížející se za 4. VVT v Dolním Pometují od Milana Černého (originál ZDE) mne ani dnes nenechává v klidu, pro tuzemskou ornitologii tam byl vůbec prvně zdokladován smíšený slavičí pár! Hnízdění doloženo nálezem hnízda se snůškou, ze které dvě vylíhnutá mláďata byla v pozdějším čase Tomášem Divišem v optimálním věku okroužkována a vyfocena.
Dnes jsme v otázce křížení slavíka obecného se slavíkem tmavým mnohem dál (viz ZDE a ZDE), ale nález u Starého Plesu zůstane navždy prvním. Měli jsme tehdy obrovské štěstí a Tomáš si možnost kroužkovat první hybridní mláďata v republice zaslouží. To on do míst nasměroval tým ornitologů, on označil lokality ještě nedávných slavičích zpěvů. V čase odchytu se totiž psal 30. květen, kdy už většina samců mlčí.
Slavík tmavý na hnízdě. Foto T. Diviš
Co s odstupem času k senzačnímu výsledku dodat?
Navzdory tomu, že naše republika neleží v zóně společného výskytu příbuzných slavíků, ke křížení zde dochází pravidelně. Nedovedu říct od kdy, zda jsme fenomén podchytili v začátcích, nebo klíčil již dříve tak, jak přibývalo záznamů o pozorování či odchytech slavíků tmavých mimo období tahu. Smíšené páry mohou docela snadno uniknout pozornosti, zejména za stavu, kdy je v páru zpěvákem slavík obecný (což byl i případ od Metuje). Nezná-li ornitolog kontaktní hlasy slavíka tmavého, samici v prostředí sotva zahlédne. Zdálo by se, že za polarity opačné je zjištění snadné, ale i tam se ukazuje, že zpívající slavík tmavý mezi repertoáry českých slavíků obecných může zpěv výrazně přizpůsobit. Uvážíme-li, že takový přilétá do prostředí později (jde zpravidla o dvouleté ptáky, pak v půlce května), kdy jsou okrsky plné slavičího zpěvu, snadno nám jen mírně odlišné motivy „přizpůsobivého“ slavíka tmavého splynou. Sám jsem si před lety v hybridní slavičí zóně polské řeky Prosny neuvěřitelně naběhl, k pobavení celého týmu.
Hybridní pulli slavíka tmavého a slavíka obecného. Foto T. Diviš
V roce 1997 u Starého Plesu v nevelkém remízku nedaleko řeky jsme měli unikátní příležitost zažít, jak vypadá hnízdo slavíka tmavého v českém prostředí. Jak samice vybírá místo v prostředí, jak se na hnízdišti chová. A k číslům těch kroužků lze dopsat velkými písmeny, že jde o první označená hybridní mláďata pro českou ornitologii! Z míst, kde už pár roků vzkvétá jedinečný ornitologický park, pulsující životy rozvzpomenutých rostlinných a živočišných druhů. Z čím dál zářivější perly východních Čech.
Snůška hybridního páru SO a ST. Foto T. Diviš
(Článek byl napsán při vzpomínce na dnes již nežijící přátele z výpravy, Pavla Žďárka a Miloše Marečka).
Pavel Kverek
