Vyprahlé hnizdiště na úpatí Staré Studénky – foto: P. Kverek
Mladoboleslavsko – Ačkoliv slavíci obecní (Luscinia megarhynchos) z mladoboleslavských hnízdišť dávno odletěli, jejich výzkum nekončí. Jakmile první mrazíky vyholí bylinný podrost, nabízí se příležitost k hledání hnízd. Zkoumáno je umístění stavby i použitý materiál. Času však není nazbyt, protože padající listí hnízda umístěná přímo na zemi znovu ukryje.
Při procházení prostředím se vybavují vzpomínky na úspěchy i prohry, střádané po desítky let. Některá hnízdiště jsou mladá, jiná mají dlouhou historii a výzkum na nich běží od počátku specializace. Jsou dokonce místa o kterých tuším, že je slavík příštího jara prvně obsadí, několikrát se tak dokonce stalo. Biotop totiž postupně „dozrává“ do ptačích představ a takové místo je pak náhradou za lidmi zničené lokality, nebo prostředí přestárlá, s řídkým proschlým podrostem.
Romantické hnízdišště v opuštěné zahradě – foto: P. Kverek
Rozbor stavebního materiálu pak přinesl i úsměvná zjištění, například když pták použil umělé žíně ze smetáku, „stříbro“ z vánočního stromečku, jiný zas více než stovku lipových květů. Nejobtížněji jsou k nalezení hnízda v zemní proláklině, naopak nejnápadnější ve větvích keřů. Unikátní bylo hnízdo v hromadě rezatých plechovek od konzerv, dokonale splývající s okolím. Nejčastěji ptáci staví po vzoru příbuzných slavíků modráčků (Luscinia svecica) v blízkosti cest či stezek zvěře, poblíž Jaroměře jsme měli kdysi vzácnou možnost vidět a vyfotit hnízdo, postavené slavíkem tmavým (Luscinia luscinia), hnízdícím tehdy ve smíšeném páru.
Podmáčené hnízdiště na pobřeží Červenského rybníka – foto: P. Kverek
Mladoboleslavská hnízdiště slavíků obecných lze rozdělit přibližně do pěti kategorií představených na fotografiích. Zajímavým zjištěním je, že od 80. let minulého století nápadně se šířící slavík obecný nevyhledává pouze sušší stanoviště, jak mu je obecně připisováno, nýbrž využívá i prostředí vlhčích. Velmi atraktivní se rovněž jeví liniová zeleň podél frekventovaných silničních tahů, kde však značná část mláďat zahyne pod koly rychle projíždějících aut. Ztráty jsou násobné v místech, kde jsou keře dokonce i mezi dělícími svodidly. Pak hynou ve větší míře též dospělí ptáci, přeletující nízko nad vozovkou. Na druhou stranu byla pozorována samice slavíka, která vybíhala k dělící čáře za sraženým hmyzem, aby jím nakrmila vyvedená mláďata v keři za svodnicí. V krajině, z níž intenzivně mizí pásy keřů, snaží se některé druhy ptáků (i jiných obratlovců) hledat útočiště právě v atraktivním prostředí protierozních výsadeb keřů v sousedství dopravních koridorů.
Pavel Kverek
Ostudné hnízdiště s divokou skládkou – foto: P. Kverek
