Mladý racek tříprstý na hladině přehrady Rozkoš. Foto – Martin Došlý.
Racek tříprstý (Rissa tridactyla) je druhem otevřených moří, kde tráví většinu svého života. V době hnízdění obsazuje skalnaté břehy moří a spolu s dalšími mořskými druhy ptáků vytváří tzv. „ptačí hory“. Takové kolonie čítají až několik tisíc hnízdících párů. V Evropě obývá pobřeží Anglie, severní část Skandinávie. V minulém století došlo k expanzi toho druhu i dále a jih, kde kolonizoval pobřeží Francie a severozápadní Španělsko a výjimečně zahnízdil i v Portugalsku. Mimo Evropu obývá ostrovy při severním pobřeží Sibiře, břehy Kamčatky a Čukotky, Aljašky a severní pobřeží Ameriky. Do vnitrozemí zaletuje jen výjimečně, patrně vlivem silných mořských bouří. Takové zálety do vnitrozemí pak mají charakter menších, či větších invazí, což je patrné i České republice.
Pro tento druh racka je typické, že má zadní prst zakrnělý a odtud pochází jeho druhové jméno. Je o trochu větší než racek chechtavý. Dospělí ptáci poněkud připomínají racka bouřního. Od tohoto druhu jej kromě mimo jiné odlišuje barva nohou, které má racek tříprstý černé (racek bouřní žlutozelené) a hlavně zabarvení špičky křídel. Oba druhy mají černé špice ručních letek, ale u racka tříprstého je rozsah černé mnohem menší a hlavně na špičkách nemá žádnou bílou barvu, která je typická pro racka bouřního. Mladí racci tříprstí mají v letu na křídlech nápadné černé M, kterým připomínají mladé racky malé, od kterých se však výrazně liší velikostí.
Racek přelétá hlavní hráz přehrady a míří za potravou na rybí sádky. Foto – Martin Došlý
V České republice se racek tříprstý vyskytuje nepravidelně a jak již bylo řečeno, jeho výskyt má většinou charakter invazí, při kterých je na území republiky pozorováno ve stejném období více ptáků současně. Taková menší invaze proběhla na podzim loňského roku, kdy byl racek tříprstý pozorován celkem na čtyřech lokalitách (jen záznamy evidované faunistickou komisí). Kromě níže popsaného zástihu z přehrady Rozkoš se jedná o tyto záznamy :
- 11.2011 byl 1 mladý pták pozorován při přeletu v Červenohorském sedle (Šumperk).
- 11.2011 byl 1 mladý pták pozorován na Jarohněvickém rybníku u Dubňan (Hodonín).
- 11. – 6.12.2011 se zdržoval 1 mladý pták u Mohelnice (Šumperk).
Obdobně jako v celé České republice se racek tříprstý na přehradě Rozkoš vyskytuje nepravidelně a mezi jednotlivými záznamy jsou až několikaleté mezery. Ve Sborníku Východočeské pobočky ČSO č. 9/1987, který zahrnuje známá data do roku 1986 jsou uvedeny pouze dva konkrétní údaje o pozorování toho druhu na lokalitě :
- 11.1975 zaletoval 1 immaturní ex. od dělící hráze až do zátoky pod Spytou.
- 11.1980 létal rovněž jeden mladý pták nad zátopou.
Od té doby není v databázi faunistické komise žádný záznam z přehrady Rozkoš. Podle sdělení Aloise Holuba pozoroval 23.11.2000 jednoho mladého ptáka mezi poloostrovy u hlavní hráze (FK nehlášeno).
Zatím k poslednímu pozorování toho druhu na přehradě Rozkoš došlo za následujících okolností :
Mladý racek tříprstý má na svrchní straně charakteristickou tmavou kresbu. Foto – Martin Došlý.
Dne 28.10.2011 jsme společně s Aloisem Holubem prováděli kontrolu lokality a asi v 11,30 jsme z koruny hlavní hráze pozorovali skupinu racků sedící na hladině zátoky ve vzdálenosti asi 300 m. Prohlídku stativovým dalekohledem, prováděl A. Holub, já jsem sledoval ptáky v bližším okolí binokulárem. Po chvíli pozorování mě kolega vyzval, abych se podíval monokulárem na skupinu racků s tím, že jeden pták se mu zdá silně „podezřelý“. Jak je zvykem A. Holuba, nechtěl dělat předčasné závěry, ale jeho podezření bylo zcela evidentně naprosto konkrétní. Poté, co jsem se zaměřil na skupinu asi 50 racků chechtavých (Larus ridibundus), zaujal mne pták, který byl o trochu větší, a od krku ke hrudi se mu táhnul tmavý pruh. Jednoznačně jsme se shodnuli, že máme před sebou mladého racka tříprstého. Po tomto zjištění jsme pořídili několik záložních fotografií pro případ, že by racek lokalitu rychle opustil. Následně jsme podniknuli pokus, dostat se ke skupině racků na menší vzdálenost. V této době však celá skupina racků vzlétla a odlétla směrem do okolních polí. V letu byla na rackovi patrná nápadná tmavá kresba na křídlech ve tvaru M, černý konec ocasu a tmavá podlouhlá skvrna, táhnoucí se od krku ke hrudi. Naštěstí se během asi půl hodiny celá skupina vrátila a opět usedla na hladinu. Při další prohlídce skupiny jsme v ní kromě racků chechtavých a racka tříprstého objevili i tři mladé racky černohlavé (Larus melanocephalus) a poblíž se zdržovali i čtyři racci bouřní (Larus canus). Další fotodokumentaci jsme již pořídili na kratší vzdálenost asi 100 metrů. My sami jsme pak tohoto racka na lokalitě pozorovali při většině dalších kontrol, a to až do 26.11.2011, kdy byl pozorován naposledy.
Po zveřejnění informace o výskytu tohoto druhu na lokalitě byl pak tento jedinec pozorován řadou dalších osob. Někteří pozorovatelé pak měli větší štěstí než my a podařilo se jim pořídit fotografie z podstatně kratší vzdálenosti. K tomu přispěla skutečnost, že racek přeletoval korunu hlavní hráze a zalétal za potravou na její opačnou stranu do prostoru rybích sádek. Při této příležitosti se jej podařilo několikrát vyfotografovat Martinu Došlému, jehož fotografie jsem se s jeho souhlasem rozhodl použít jako přílohu tohoto příspěvku.
Krátce po zjištění racka tříprstého na přehradě Rozkoš, byl tento druh zjištěn na dalších třech místech v České republice (viz shora), přičemž všechna tato další pozorování se týkají moravských krajů, takže záznam z Rozkoše je jediný z Čech.
Pozorování bylo akceptováno Faunistickou komisí ČSO, pod. čj. FK 46/2011.
Jaroslav Vaněk
Použité zdroje :
- Sborník VČP ČSO č. 9/1987
- Fauna ČR, Ptáci 2/II, Academia 2005
- Databáze Faunistické komise ČSO
Racek tříprstý má zřetelně vykrojený ocas. Foto – Martin Došlý.
