Volavky stribrite jsme pozorovali na Novohaklovskem rybniku. Foto – Jaroslav Vanek.
Po mojí první ornitologické expedici na Českobudějovicko v loňském roce, jsem byl letos odhodlán tuto akci zopakovat. Nakonec se situaci vyvinula tak, že v průběhu jara jsem navštívil tento kraj hned dvakrát. První návštěva se uskutečnila ve dnech 20 a22.4. , a to z toho důvodu, že v tomto termínu jsem se zúčastnil setkání členů Klubu 300 (www.klub300.cz) na Šumavě, jehož jsem byl účastníkem společně s Lojzou Holubem a Alešem Regnerem. Cestu jsme naplánovali, tak, abychom měli dostatek času navštívit lokality v okolí Českých Budějovic, a to jak při cestě na setkání, tak i při zpáteční cestě.
Pisila čáponohá, hnízdící na jednom z Vrbenských rybníků. Foto – Jaroslav Vaněk.
V pátek 20.4., jsme vyrazili z časných ranních hodinách a naše první cesta vedla do Českých Budějovic na Vrbenské rybníky. Zdejší lokalita opět nezklamala. Proti loňsku, kdy jsme zde pozorovali pouze jednoho kolpíka bílého (Platalea leucorodia), jsme jich na ostrůvku v kolonii pozorovali nejméně 6. Kolpíky jsme pak po jednom exempláři pozorovali ještě na dalších dvou rybnících. Během vycházky kolem Vrbenských rybníků jsme měli možnost pozorovat pestrou přehlídku vrubozobých – např. hoholy severní (Bucephala clangula), zrzohlávky rudozobé (Netta rufina), ostralku štíhlou (Anas acuta), husice liščí (Tadorna tadorna) a další druhy. Na svých hnízdech již seděly početné potápky černokrké (Podiceps nigricollis). Z Vrbenských rybníků vedla naše další cesta na nedaleký Novohaklovský rybník, který byl částečně upuštěný a bylo zde možné očekávat některé druhy bahňáků. Skutečně na této lokalitě pozorujeme 5 vodoušů šedých (Tringa nebularia), 1 vodouše tmavého (Tringa erythropus), 1 vodouše bahenního (Tringa glareola) a nad lokalitou přelétá jedna koliha malá (Numenius phaeopus). Všichni jsme ale mimořádně zvědaví na další lokalitu – Zbudovská blata. Kromě dalších bahňáků, kteří by měli být na této lokalitě k vidění se zde po roce objevila keptuška stepní (Vanellus gregarius). I když jsme ji nedaleko odtud pozorovali již v loňském roce, tak další setkání s tímto vzácným druhem by nám nebylo proti mysli. Zbudovská blata nás určitě nezklamala, i když keptušku jsme zde neobjevili. Náhradou za keptušku nám bylo 7 břehoušů černoocasých (Limosa limosa), 1 koliha malá, 1 koliha velká (Numenius arquata), 2 vodouši rudonozí (Tringa totanus), 2 jespáci bojovní (Philomachus pugnax). Také nabídka dravců stojí za zmínku. Na této lokalitě jsme měli možnost pozorovat, kromě dalších běžnějších druhů 2 luňáky červené (Milvus milvus), 1 luňáka hnědého (Milvus migrans) a 3 káně rousné (Buteo lagopus).
V průběhu setkání Klubu 300 v obci Pěkná na Šumavě jsme se mimo jiné dozvěděli, že keptuška se stále na Českobudějovicku zdržuje, pouze je o pár kilometrů jinde, než jsme ji hledali. Této informace jsme využili při návratu ze setkání dne 22.4, společně s několika dalšími členy Klubu 300. Keptuška byla naposledy pozorována na jetelovém poli poblíž obce Zbudov a skutečně jsme ji zde po chvíli pátrání stativovými dalekohledy objevili. V průběhu pozorování se nám keptuška několikrát předvedla i v letu a stejně jako v loňském roce vyhledávala společnost čejek chocholatých (Vanellus vanellus). Po setkání s keptuškou jsme ještě navštívili několik rybníků v okolí, kde se však převážně opakovaly druhy bahňáků, které jsme již pozorovali dne 20.4.
K další jednodenní návštěvě zdejších lokalit nás inspirovaly především zprávy o výskytu ibisů hnědých (Plegadis falcinellus) na Vrbenských rybnících a o hnízdění pisil čáponohých (Himantopus himantopus) na téže lokalitě. Datum 14.5. také slibuje podstatně pestřejší nabídku ptačích druhů, než tomu bylo při naší předchozí návštěvě. Personální složení výpravy je tentokrát Lojza Holub, Aleš Regner a já. Opět vyrážíme časně ráno a okolo osmé jsme již na místě. Parkujeme vozidlo na okraji Vrbenských rybníků a nás první pohled patří kolonii kolpíků na ostrůvku Nového Vrbenského rybníka. Je zde opravdu živo, hnízdění kolpíků je v plném proudu. Nakonec zde napočítáme nejméně 10 kolpíků, běžným druhem je zde kvakoš noční (Nycticorax nycticorax). Plni očekávání vyrážíme na okruh okolo rybníků a vyhlížíme ibise a pisily. Hned na druhém rybníku, zvaném Bažina máme štěstí. Jeden ibis hnědý se zdržuje na okraji rákosí, kde střídavě pátrá po potravě, věnuje se údržbě opeření, nebo odpočívá. Prakticky ze stejného místa vzápětí objevujeme pisily. Dobře viditelná jsou dvě hnízda obsazená pisilami, ale je jich zde pravděpodobně více, protože napočítáme nejméně 5 pisil čáponohých. Při obchůzce zdejší lokality, kromě řady druhů vodního ptactva, pozorujeme u hnízdní dutiny strakapouda prostředního (Dendrocopos medius), cestu nám zpestřují lejsci bělokrcí (Ficedula albicollis) a mnoho dalších zástupců řádu pěvců. Po téměř již tradiční trase směřujeme k Novohaklovskému rybníku. Zde stojí za zmínku 2 volavky stříbřité (Egretta garzetta), které se brodí nedaleko břehu a 2 husice nilské (Alopochen aegyptiacus) na hladině rybníka. Jako zlatý důl se ukazuje v pořadí další lokalitu na které zastavujeme – rybník Vyšatov, který je částečně upuštěný a ptáci zde mají k dispozici dostatek bahnitých ploch. Jakmile postavíme své stativáky již naši optiku zaplňují první atraktivní druhy. Na ostrůvku pozorujeme 5 tenkozobců opačných (Recurvirostra avoseta) a je zřejmé, že zde tenkozobci i hnízdí. Zmíněný ostrůvek je dále obsazen desítkami hnízdních párů rybáků obecných (Sterna hirundo). Po chvíli měníme svoji pozici, abychom mohli prohlédnout další část rybníka, respektive jeho bahnitého břehu. Kromě lišky (Vulpes vulpes) se třemi liščaty, které bezstarostně slídí po břehu rybníka, pozorujeme desítku jespáků bojovných, jednoho vodouše rudonohého a jednu pisilu čáponohou. Když se již zdá, že máme seznam osazenstva na rybníků kompletní, všímáme si malého bahňáka, kterého se nám v silném protisvětle a na dost velkou vzdálenost nedaří v první chvíli určit. Po menší změně pozice se vše vyjasňuje a je zřejmé, že máme před sebou ne právě běžného jespáčka ploskozobého (Limicola falcinellus). Nechávám kolegy u stativáků, dělám menší obchvat a nakonec se mě daří získat dokladové fotografie, i když z poměrně velké vzdálenosti.
Ibis hnědý se zdržoval na Vrbenských rybnících po několik týdnů. Foto – Jaroslav Vaněk.
V polovině května byl tah konipasu lučních v plném proudu. Foto – Jaroslav Vaněk.
Z dalších rybníků, které jsme v průběhu dne navštívili stojí určitě za pár řádek i Vlhavský rybník, zejména pro celkem pestrou nabídku bahňáků. I tento rybník má poněkud nižší stav vody, takže na jeho březích nacházejí bahňáci dostatek příležitostí k pátrání po potravě. Nejpočetnějším bahňákem je zde jespák bojovný, kterých napočítáme celkem 19, přehlédnout nelze ani 5 vodoušů šedých a dva vodouše rudonohé. Mnohem méně nápadně působí trojice jespáků šedých (Calidris temminckii), ale ani ti neuniknou naší pozornosti. Na březích i na polích celkem v hojném počtu pozorujeme protahující konipase luční (Motacilla flava). Na závěr Lojza objevuje u protějšího břehu kameňáčka pestrého (Arenaria interperes), což je důstojný závěr naší jednodenní výpravy na Českobudějovicko.
Jaroslav Vaněk
Fotografie jespáčka ploskozobého je sice nekvalitní, ale jako doklad o zastižení postačující. Foto – Jaroslav Vaněk.
