Hnízdění poštolky obecné v plastové budce. Foto – Miroslav Dusík.
Poštolka obecná (Falco tinnunculus) se velmi dobře usazuje do polobudek v otevřené zemědělsky využívané krajině i na horských loukách, přiléhajících k rozsáhlým lesním komplexům. Na území CHKO Orlické hory měla v roce 2011 k dispozici 106 velkých polobudek, umístěných převážně na loukách a pastvinách do 800 m n. m. Navštěvovala celkem 74 umělých hnízdišť, ale nakonec založila snůšku ve 44 polobudkách. Z toho úspěšně vyvedla mladé ze 41 hnízd a ve třech případech byla snůška opuštěna. Kotlinky vykroužené v hnízdním substrátu, vývržky nebo kořist bez následného hnízdění byly zjištěny v deseti hnízdech a dospělí ptáci se v jejich bezprostředním okolí zpravidla trvale zdržovali po celé jarní i letní období.
Hnízdní výskyt na sledovaném území poštolky zvýšily v r. 2011 o dalších 7 %. Pokles hustot hlavní kořisti (hraboše polního) na většině lokalit ještě před započetím inkubace vajec však ovlivnil nejen počty snesených vajec, ale celý průběh a úspěšnost hnízdění. Páry dokázaly odchovat v průměru pouhé 2,56 mláděte na úspěšné hnízdo (9×2 ml., 15×3, 13×4, 4×5), tedy o jedno méně než v předchozím roce. Ani v jednom případě nebyla zjištěna náhradní nebo opožděná snůška. Poštolky se v období výchovy mláďat na hnízdech zaměřovaly především na lov kořisti v liniových refugiích (meze, rozptýlená zeleň), na hraně lesa a jen omezeně na loukách a pastvinách. Po vyvedení rodin počátkem července se naopak jejich aktivita více soustředila na otevřené plochy lučních porostů, kde rozhodující podíl v kořisti tvořily velké druhy kobylek a sarančí, které usnadnily vyvedení větší části později vylíhlých mláďat. Nedostatek kořisti koncem jarního a v průběhu letního období vedl k nadpolovičním ztrátám mláďat na hnízdech u 59 % párů.
Hnízdící poštolky se také v tomto roce daleko méně koncentrovaly. Například na loukách u Trčkova, kde v minulém roce dosáhly lokální hustoty 2,5 páru/km2, se v této sezoně přiblížily pouhému 1,5 páru/km2. Na Pustém vrchu v okolí Horní Rybné a Haničky se naopak jejich hustota mírně zvýšila na 2 páry/km2a z oblasti Bartošovic i Vrchní Orlice poštolky téměř vymizely. Nově se hnízdní uskupení utvořilo v severozápadní oblasti geografického celku v okolí Olešnice, kde dosáhlo hustoty 1 páru/km2. Nižší hustoty – kolem 0,5 páru/km2 – byly zjištěny v oblasti Deštného, Kunštátu, Říček a Zdobnice. V odpovídajícím prostředí 50 km2 otevřené zemědělské krajiny přiléhající k lesním celkům Orlických hor dosáhla průměrná hnízdní hustota 0,88 páru/km2. Z celkového počtu usazovaných dutinových predátorů drobných hlodavců tvořil podíl hnízdící části populace poštolek 59 %.
Hnízdění poštolky obecné v plastové budce. Foto – Miroslav Dusík.
Lovecká strategie umožňuje těmto denním dravcům úspěšný lov i při relativně nízkých hustotách kořisti. Využívají přitom vynikajícího zraku, kterým jsou schopni zaznamenat kořist až na vzdálenost 300 – 400 m. Stejně tak je ale důležitá i schopnost rychlého letu na loviště až do 5 km od hnízda. Velký akční rádius lovících ptáků tak významně usnadňuje přežívání i v období nízkých stavů hlavní potravy a zvyšuje hnízdní úspěšnost. Také v sezoně 2011 se ptáci ani z hustěji osídlených lokalit neshlukovali v početnější lovící skupiny, ale lovili jednotlivě nebo v rámci jednotlivých rodin v blízkém okolí hnízdiště. Po vyvedení mladých bylo možno ještě v druhé polovině srpna pozorovat vyvedené rodinky sbírající hmyz z lučních porostů, který si ptáci dovedně přidržovali pařáty a konzumovali za nepřetržitého letu. V nalézaných vývržcích mimo hnízdo z letního období byly často obsaženy chitinové zbytky rovnokřídlého hmyzu a brouků. Tato složka potravy tvořila v této sezoně významný podíl jak u dospělých jedinců, tak i vyvedených mláďat. Drobní hlodavci byli naopak rozhodujícím podílem zastoupeni v kořisti donášené mláďatům na hnízdo. Častá pozorování poštolek lovících na mýtinách uprostřed zalesněných ploch v uplynulých letech dokládají vysokou přizpůsobivost tohoto dravce i jeho schopnost velice pružně reagovat na výskyt kořisti mimo přirozené prostředí, které se nachází v dosahu hnízdišť a jeho zapojení do tlumení drobných lesních hlodavců na otevřených plochách po celé délce horského hřebene. Jednotlivě lovící ptáci na mýtinách uprostřed rozsáhlých lesních porostů hlavního hřebene hor byli v tomto roce pozorováni jen velmi zřídka, a to jen při lovu rovnokřídlého hmyzu.
Doplnění hnízdní nabídky 32 poštolníky v minulém roce umožnilo mírné zvýšení početnosti hnízdících poštolek osídlením nových lokalit. S ohledem na dosahované hustoty hnízdících párů poštolky obecné v jednotlivých částech území CHKO Orlické hory a trvale vzestupný trend počtu hnízdících párů lze konstatovat, že populace se dále vyvíjí a dosud není z pohledu nosné kapacity prostředí stabilizovaná. V dalších letech lze však již očekávat pouze mírný nárůst hnízdících párů a zvyšování podílu nehnízdících jedinců. Případnou potřebu rozmístění dalších hnízdišť ukáže rozložení uskupení hnízdících párů v následných gradačních letech drobných hlodavců.
Miroslav Dusík
