Brhlík lesní spolehlivě zazdí i velký otvor pro sovy. Foto – Miroslav Dusík.
Velké hnízdní budky i polobudky pro sovy a dutinové dravce (poštolky) zdaleka neslouží pouze těmto druhům. Jsou využívány dalšími druhy ptáků, některými savci i řadou bezobratlých živočichů, kteří v nich nalézají potřebné podmínky pro rozmnožování nebo jako přechodné útočiště před nepřízní počasí a k odpočinku. Stejně jako u cílových druhů, pro které byly instalovány, lze vyčíst z jejich samotné přítomnosti, početnosti i průběhu vývoje řadu informací o aktuálním stavu okolního prostředí.
Obsazení velkých budek pro sovy (sýcovník, puštíkovník) drobnými dutinovými pěvci ukazuje na nedostatek hnízdišť vhodné velikosti. Obsah dutinek 3,5 – 5 lt s přiměřeným vletovým otvorem o průměru kolem 28 – 35 mm je zejména sýkorami jednoznačně preferován pravděpodobně z důvodu účinnější ochrany před nepřáteli, ke kterým mohou vedle kun, veverek nebo strakapoudů patřit při okrajích lesů také špačci. Pokud mají tito ptáci dostatek takovýchto příležitostí, hnízdištím s vletem nad 40 mm se už zpravidla vyhýbají. Objem dutiny sovníků drobným pěvcům nijak nevadí i když se pohybuje mezi 16 až 50 lt, hnízdiště využívají stejně dobře jako menší dutiny. O tom se snadno přesvědčíme zmenšením vletů u velkých budek. Jednoznačně negativní účinek mají hnízdiště s vletovým otvorem sovníků o průměru 8 – 14 cm, které drobní pěvci osídlují jen ojediněle. Výjimku tvoří pouze brhlík lesní (Sitta europaea), který si díky svému zednickému umění dokáže velký vlet v dřevěnných i plastových budkách během několika dní zúžit na potřebnou velikost kolem 30 mm. Neodradí jej ani vysoká spotřeba „malty“ ze směsi slin, hlíny nebo bláta, které nanosí běžně 1 – 2 kg. Proto bývají tito zajímaví ptáci častými a trvalými obyvateli těchto velkých umělých dutin.
V roce 2011 se na území Orlických hor zvýšilo procento osídlení velkých budek pro poštolky a sovy malými lesními druhy dutinových ptáků ze 6,26 % v roce 2010 na 19,70 % v roce 2011. Ačkoli v jiných regionech byl zaznamenán až 70 % pokles hnízdících párů, zvýšilo se obsazení na tomto území trojnásobně. V porovnání se stavem v Krkonoších, kde v uplynulé sezoně obsazení velkých budek drobnými pěvci dosáhlo 4,28 % a v Jizerských horách dokonce jen 2,96 %, bylo zdejší procento osídlení překvapivě vysoké. Příčinou může být především stav potravní nabídky v prostoru s dlouhodobě nízkou hustotou lesních druhů drobných dutinových pěvců a nadprůměrným výskytem jejich hlavní kořisti současně s nedostatek vhodných hnízdních příležitostí. V průměrných sezonách se toto obsazení v horských oblastech pohybuje kolem 5 – 10 %.
Dutinoví pěvci horských lesů v tomto roce zakládali snůšky nejčastěji v druhé polovině června, takže mladí ptáci byli vyváděni od druhé červencové do první srpnové dekády. Takovéto hromadné pozdní hnízdění není zcela obvyklé a lze z něho vyčíst opožděný vývoj hmyzích společenstev díky chladnému a deštivému počasí druhé poloviny jarního období. Snůšky z konce dubna nebo počátku května byly poznamenány vysokými ztrátami – zachlazením celých snůšek nebo jejich části a také značnou úmrtností mláďat na hnízdech.
Velmi úspěšní v Orlických horách byli brhlíci lesní (Sitta europaea), kteří vyhnízdili ve 20 budkách (až 930 m n.m.v.), hojná byla také sýkora úhelníček (Parus ater) hnízdící ve 22 budkách (až 1060 m n.m.v.), ale z časných snůšek vyváděla omezený počet mláďat. Sýkora koňadra (Parus major) ze 17 budek (až 1010 m m.m.v.) úspěšně vyvedla mladé pouze v 11 případech a sýkora parukářka (Parus cristatus) odchovala mladé ze 4 budek (až 970 m n.m.v.). Sýkora babka (Parus palustris) vyhnízdila v 1 budce pro puštíka (730 m n.m.v.). Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) zahnízdil v 15 budkách (až 1100 m n.m.v.), ale jen ze 4 hnízd vyvedl úspěšně mladé. Výskyt strakapouda velkého (Dendrocopos major) ve 12 velkých budkách se týká výhradně pravidelného nocování (až do 1040 m n.m.v.) a stejně tak datla černého (Dryocopus martius) ve 4 budkách (až 1080 m n.m.v.).
Přítomnost velkých dutin v prostoru lesa využijí ptáci a ostatní dutinoví živočichové zcela nahodile nejen k nocování v letním i zimním období, ale také k přečkání nepříznivého počasí. Lze se tak v průběhu dne za siného nebo dlouhotrvajícího deště setkat v budkách s jednotlivými ptáky i s celými rodinkami nově vyvedených mláďat sýkor, brhlíků, špačků nebo strakapoudů. Jako přechodného úkrytu jich také využívají některé druhy lesních netopýrů (Myotis sp. , Nyctalus sp.). Pobytové stopy jsou však po takových návštěvách budek příliš nepatrné, takže je při kontrole zpravidla ani nezaznamenáme nebo jen těžko určíme jejich původ.
Neméně zajímavá a stejně vypovídající je i přítomnost dalších obyvatelů umělých dutin. Ze savců byl v sovnících na území Orlických hor v roce 2011 prokázán v 9 případech plšík lískový (Muscardinus avellanarius), ve 2 případech plch velký (Glis glis) a ve 2 budkách přebývaly veverky obecné (Sciurus vulgaris). Přítomnost a početnost těchto hlodavců v konkrétních lokalitách i jednotlivých sezonách dobře signalizuje existenci dostatečné nabídky stromových semen a tedy výhodnější podmínky také pro přežívání populací drobných zemních hlodavců jako jsou myšice lesní nebo norník rudý. Místa s trvalým výskytem těchto stromových savců jsou cenná právě z hlediska možnosti trvalého osídlení prostoru lesními druhy sov prostřednictvím stabilnější potravní nabídky.
Plch velký osídlí jak velké, tak i malé dutiny. Foto – Miroslav Dusík.
Jako trvalý úkryt si 17 budek v níže položených lokalitách (nejčastěji do 900 m n.m.v.) vybrala kuna lesní (Martes martes). Z hlediska ochrany lesa před drobnými hlodavci je třeba vnímat její přítomnost jako prospěšnou a vzhledem k tomu, že navštívila pouze 4,24 % umělých dutin, nelze ji při současné hnízdní nabídce považovat za vážného konkurenta ostatních dutinových druhů. Stejně tak nahodilá predace hnízd lesních druhů sov, která se v tomto prostředí pohybuje nejčastěji od 13 do 17 %, nemůže ohrozit jejich populace. V roce 2011 došlo u této šelmy k udržení vysokého stavu, na kterém se odrazila gradace drobných hlodavců a jejich přežívání v zimním období 2010/2011. Propad potravní nabídky od konce března 2011 po celé letní období však neumožnil zvýšení její početnosti a v průběhu zimy 2011/2012 lze předpokládat pokles populačních hustot těchto šelem díky nedostatku zimujících drobných pěvců i ztíženému přístupu k zemním savcům.
Miroslav Dusík
Časté návštěvy budek kun v budkách často prozradí jejich trus na stříšce nebo v dutině. Foto – Miroslav Dusík.
