Mláďata sýce rousného. Foto – Miroslav Dusík.
Hlavnim cilem zavedeni systemu plosne hnizdni podpory dutinovych dravcu a sov v Orlickych horach na plose 204 km2 bylo snizeni populacnich hustot ekonomicky zavaznych druhu drobnych zemnich hlodavcu, omezeni skod na vysazovanych listnatych drevinach a pokud mozno vylouceni potreby pouzivani otravenych navnad. Prave postolka obecna (Falco tinnunculus), pustik obecny (Strix aluco) a syc rousny (Aegolius funereus) dokazi vytvorit pocetne spolecenstvo, osidlit mnozstvi rozdilnych lokalit na velkem uzemi, ve kterem si jednotlive druhy vymezi vlastni zivotni prostor a v nem dobre prosperuji.
Prosperitou populace lze rozumet jeji vysokou pocetnost a stabilitu, ktera se projevuje napr. schopnosti narazoveho zahnizdeni vysokeho poctu paru v letech s nadprumernymi hustotami koristi, ackoli v sezonach s omezenymi potravnimi zdroji hnizdi 0 – 30 % populace. V takovych letech je mozne se o pocetnosti dennich dravcu presvedcit primym pozorovanim v lokalitach bezneho vyskytu a u sov akustickym monitoringem pomoci zvukovych zaznamniku, ktery se stale casteji k tomuto ucelu vyuziva. Nahravky stanovistnich signalu potvrzuji casto pritomnost techto ptaku i v lokalitach, kde jejich vyskyt dosud nebyl potvrzen (viz vysledky Skupiny pro ochranu a vyzkum dravcu a sov).
Stejne jako v jinych regionech, je take v Orlickych horach pro rozlozeni hnizdicich paru rozhodujici pritomnost dostatecne potravni nabidky a hnizdni prilezitosti. Vydatnost potravniho zdroje je signalizovana pravidelnosti hnizdeni v danem loveckem okrsku, pripadne i zvysenou koncentraci hnizdicich paru. Jednotlive druhy usazovanych predatoru maji znacne rozdilne pozadavky na hustotu koristi, potrebnou k nastartovani reprodukce.
Postolce obecne, jako dennimu dravci lovicimu pomoci vyborneho zraku, nejcasteji v prehlednem otevrenem terenu luk a pastvin postacuje k odchovu mladat velmi nizka prumerna hustota drobnych savcu, pohybujici se kolem 5 ks / ha plochy. Pritom ovsem vyuziva zvysene koncentrace koristi zijici v koloniich (hrabos polni), tedy s vyssi pocetnosti zvirat pohybujicich se pravidelne po relativne male plose v okoli nor. Omezeny pocet takovych mist v obdobi nizkych stavu hrabosu kompenzuje schopnosti zaletat az 5 km od hnizdiste a je schopna zaletat i na vetsi lesni mytiny v lesnich porostech nebo imisni holiny na hrebenech hor. Ve vysecich krajiny s dostatkem potravy dosahuje v teto oblasti hustota hnizdicich paru az 2,5 paru / km2, v prumeru vsak 0,88 paru / km2.
Pustik obecny v Orlickych horach osidluje pestre prostredi rozvolnenych listnatych nebo smisenych lesnich porostu v sousedstvi s kosenymi loukami a pastvinami nejvyse do nadmorske vysky 790 m. Vyzaduje oproti postolce daleko vyssi koncentraci koristi – lovi z posedu predevsim sluchem a jeho pohyblivost je vzhledem ke stavbe tela omezena. Hustotu drobnych savcu nad 50 jedincu / ha, potrebnou pro uspesnou vlastni reprodukci, nachazi prave v clenitem prostredi nizsich poloh, kde k lovu vyuziva jak lesniho prostredi, tak rozptylene mimolesni zelene a navazujicich zemedelskych ploch. Pestre prostredi s ustalenou potravni nabidkou a moznost vyuziti periodickeho vyskytu hrabose polniho podstatne prispiva ke stabilizaci jeho populace. V lesnim prostredi vyssich poloh nebo v rozlehlych zapojenych smrkovych porostech nize polozenych lokalit uz takove podminky nenachazi, a proto se v nem vyskytuje jen ojedinele a kratkodobe. Hnizdni teritoria jsou velmi rovnomerne rozptylena a hustota hnizdicich paru prozatim dosahuje 0,10 paru / km2.
Syc rousny svym rozsirenim zcela bezprostredne navazuje na predchozi druh a je bezny v ucelenych lesnich porostech na svazich horskeho masivu az po imisni holiny i uvnitr souvislych smrkovych kultur nizsich poloh. Tady vsude nachazi dostatecne hustoty drobnych zemnich savcu, pohybujici se nejcasteji mezi 7 – 40 jedinci / ha. Tedy hustot, ktere jiz silnejsimu pustikovi nepostacuji. Limitni hustota hlavni koristi pro zahajeni reprodukce sycu se podle vysledku odchytu pohybuje kolem 20 drobnych savcu / ha lesa. Velmi rozdilne hustoty koristi v lesnim prostredi a jejich mezisezonni nestalost neumoznuji sycum rovnomerne osidleni celeho prostoru hnizdicimi pary. Sovicky jsou tak nuceny daleko intenzivneji vyhledavat vyhodne lokality a hnizdiste se proto meni podstatne casteji, nez u predchozich druhu. V nekterych lokalitach muze mit na toto stridani take svuj dopad predacni tlak kun, ktere sedici samicky vyrusenim od zahnizdeni odradi nebo znici jejich hnizdo. Hnizdni rozsireni sycu v Orlickych horach je proto znacne mozaikovite s doposud nejvyssi zjistenou prumernou hustotou 0,18 paru / km2, i kdyz lokalne tu dosahli jiz v roce 2010 hustoty 1 hnizdiciho paru / km2. Nahodile zachycene hlasove projevy v prubehu letnich mesicu r. 2011 ukazuji na existenci pocetne populace.
V roce 2011 byla nabidka koristi od pocatku roku poznamenana silnym propadem populacnich hustot drobnych hlodavcu, ktery se od jarnich do letnich mesicu dale prohluboval. Po predchozi gradaci, kdy hustoty zvirat na konci reprodukcniho obdobi dosahovaly v lesnim prostredi 107 ks / ha, bylo na pocatku vegetacniho obdobi v kvetnu jiz jen 14 ks / ha a do srpna se drzely na zakladnim stavu do 7 ks / ha (viz priloha Tab. 5/a). Obnova populaci drobnych hlodavcu byla znemoznena postavenim 100 % samic zcela mimo reprodukci jeste v pokrocilych jarnich dekadach (vysledek kvetnoveho odchytu). Z porovnani dynamiky spolecenstva drobnych zemnich savcu ve trech zakladnich biotopech (Tab. 5/a, b, c) vidime, ze pro uchovani potravnich zdroju mysilovnym predatorum i v obdobi hlubokeho propadu koristi je dulezita rozptylena liniova zelen v krajine s pestrou skladbou krovinneho i bylinneho patra. Obdobnou funkci ovsem maji podobna spolecenstva v lesnich celcich.
Potravni zdroje jsou tedy v prostredi horskych lesu a prilehle zemedelske krajiny znacne rozdilne a usazovane druhy dutinovych dravcu a sov se jim svym hnizdnim vyskytem velmi pruzne prizpusobuji. Stejne tak se odrazeji zmeny v populacnich hustotach drobnych zemnich savcu na prubehu hnizdeni, kdy zasadnim zpusobem usmernuji napr. velikost snusek, uspesnost lihnuti i pocty odchovavanych mladat. Silny propad pocetnosti zakladni potravy v uplynule sezone se velmi negativne promitl do poctu hnizdicich paru i celkove uspesnosti hnizdeni.
Z hlediska stabilizace populaci dutinovych dravcu a sov a jejich prezivani v krajine je zjevna potreba zachovani dostatecneho mnozstvi vhodnych refugii pro prezivani pocetnejsich uskupeni drobnych zemnich savcu. V lesnim prostredi je nutne dbat na utvareni vhodne druhove a vekove struktury porostu pro stabilizaci jejich populaci umoznujici trvalou existenci pocetne skupiny lesnich druhu sov schopnych zpetne ovlivnit pocetnost koristi. Vysledky odchytu drobnych zemnich savcu ukazuji, ze tito predatori dokazi snizit ve svem loveckem okrsku hustotu koristi temer o 50 %.
Miroslav Dusik
