Mláďata sýce rousného. Foto – Libor Dostél.
Syc rousny (Aegolius funereus) je ve zdejsi oblasti obyvatelem predevsim smiseneho a jehlicnateho lesa, dostatecne prosvetleneho mytinami, ale usadi se take v husteji zapojenych porostech. Nedostatek datlich dutin je od roku 2006 kompenzovan plosne rozlozenymi hnizdnimi budkami, jejichz pocet v teto sezone dosahl 212 ks.
V roce 2011 se zvysil pocet obsazenych teritorii ze 38 na 47, ale vzhledem k rychlemu ubytku koristi v jarnich mesicich v budkach nakonec zahnizdilo 16 paru, z toho jen ctyri uspesne.
V prumeru bylo z techto hnizd vyvedeno 1,5 mladete (2×1 juv., 2×2 juv.), tri snusky ptaci opustili bez zjevnych pricin, na peti hnizdech doslo k likvidaci vsech lihnoucich se mladat samici (kronismu), nejpravdepodobneji pro nahly pokles potravni nabidky v loveckem teritoriu, tri hnizda predovala kuna a jedna snuska byla opustena v dusledku tezby. Vlivem propadu populacnich hustot drobnych hlodavcu doslo tedy u 67 % snusek k uplnemu zniceni a 100 % uspesnych rodin bylo postizeno 69 % uhynem mladat. Nejvyssi ztraty vznikaly vyhradne u paru zakladajicich snusku od druhe dekady kvetna. Naopak casne hnizdici pary z prelomu dubna a kvetna, ktere jeste castecne zachytily nabidku koristi pred uplnym zhroucenim, mely nadeji na dochovani casti mladat. K nahradnimu nebo pozdnimu zalozeni snusek v tomto roce nedoslo. Obsazeni hnizdnich teritorii podle pobytovych stop v umelych dutinach zaznamenalo v tomto roce 19 % narust, zatimco pocet hnizdicich paru poklesl o 39 %. Pocetnost dospelych jedincu ve zdejsim prostredi je tedy relativne vysoka a je nutne pocitat s cyklickymi zmenami v poctech hnizdicich paru rizenymi aktualnimi hustotami koristi v jednotlivych letech.
Vzhledem k pocetnosti i rozptyleni hnizdicich paru je pravdepodobne, ze v sezone 2011 zahnizdilo 30 % zdejsi populace. Obsazena hnizdiste byla v porovnani s minulym rokem daleko vice rozptylena – nejcasteji jednotlive nebo ve dvojicich po celem hrebeni Orlickych hor. Nedoslo k napadnejsi koncentraci hnizdicich paru a prumerna hustota hnizdici populace v odpovidajicim prostredi byla 0,11 paru/km2 pri hustote umelych hnizdist 1,41 ks/km2. Vesmes byly osidlovany okrajove casti smrkovych porostu (100 %) v blizkosti sirokych travnatych pasu podel cest nebo mytin. Zcela prazdne zustaly porosty prorostle bukem nebo ciste buciny. Celkem 69 % paru zahnizdilo ve vyskovem pasmu 701 – 900 m n. m. a 31 % osidlilo prostredi mezi 901 – 1000 m n. m., tedy v dosahu zarustajicich imisnich holin.
Zakladem donasene koristi mladatum na hnizdo byl i pres velmi nizky pocetni stav nornik rudy (Clethrionomys glareolus ), skupina rejsku (Sorex sp.) a take plsik liskovy (Muscardinus avellanarius). V mensi mire byly take loveny bezne druhy drobnych lesnich pevcu. V budkach s pobytovymi stopami a vyvrzky po nehnizdicich jedincich byly v koristi casto nalezany chitinove zbytky rovnokridleho hmyzu a brouku. Vysoka potravni specializace stavi v nasich podminkach syce rousneho k vyznamnym potravnim konkurentum lasicovitych selem, ale take pustika obecneho (Strix aluco), ktery jej z atraktivnich lovist na hrane lesa dokaze ucinne vytlacovat. Limitni hranici pro uspesnou reprodukci sycu se podle soucasnych vysledku potvrzuje minimalni hustota koristi nad 20 ks na 1 ha, ktera je casto dosahovana ve vyssich vekovych stupnich souvisleho lesa, v liniovych refugiich lesnich porostu a narazove na imisnich holinach. Proto tato sovicka uspesne osidluje prostredi horskych lesu i otevrene plochy vysokohorskeho prostredi po hranici lesa nebo rozsahle imisni holiny se soliternimi stromy a zbytky puvodniho lesa, ale take rozsahle uzavrene lesni porosty nize polozenych oblasti. Stava se jednim z hlavnich predatoru drobnych zemnich savcu v prostredi, kde vetsi druhy sov a dennich dravcu nemohou dlouhodobe uspesne prezivat.
Hnizdni podpora syce rousneho plosnym rozmistenim umelych hnizdist v prubehu uplynulych let prinesla velmi dobre vysledky. Prvnich pet hnizdnich sezon prineslo trojnasobne zvyseni pocetnosti zdejsi populace a zasidleni dosud neobsazenych lokalit, a to za soucasneho zvysovani pocetniho stavu silnejsiho konkurenta jako je pustik obecny. Zakladni sit hnizdnich prilezitosti bude dale doplnovana podle aktualniho obsazeni v jednotlivych oblastech a v uzivnych lokalitach zahustovana tak, aby vedla ke stabilizaci poctu trvale obsazenych teritorii i maximalnimu poctu pravidelne hnizdicich paru. Podle vyvoje osidlovani prostredi v predchozich letech lze predpokladat take osidlovani zapojenych smrkovych nebo smisenych lesnich porostu ve stari nad 60 let v nize polozenych lokalitach vyskoveho pasma 601 – 800 m n. m.
Miroslav Dusik
