Největší atrakcí byli tři morčáci malí (ilustrační foto J. Vaněk)
Den mokřadů si každoročně připomínáme 2. února. K příležitosti tohoto dne organizuje ČSO v průběhu února společné vycházky na mokřadní lokality po celé republice. V tomto roce se k této aktivitě rozhodla přidat i naše Východočeská pobočka ČSO. Pro společnou vycházku byla vybrána jedna z nejvýznamnějších mokřadních lokalit v našem kraji – vodní nádrž Rozkoš u České Skalice. Vycházka se uskutečnila dne 14. února, se srazem v 8,00 hodin v obci Šeřeč.
Ve stanovený den a čas se nás nakonec sešlo celkem osm, z tohoto počtu se jednalo o pět členů pobočky a tři účastníci členy pobočky nejsou. Nejvzdálenější účastník dorazil z Prahy. Dá se předpokládat, že někoho mohlo od účasti odradit počasí, neboť ráno bylo deštivo a počasí nevypadalo zrovna lákavě. Naštěstí se v průběhu dopoledne oblačnost protrhala a počasí se stalo celkem snesitelným. Po přivítání účastníků jim byly nabídnuty k rozebrání informační a propagační materiály, které poskytla ČSO a poté jsme již vyrazili směrem k tzv. dělící hrázi přehrady, která byla prvním cílem vycházky. Dělící hráz má tu výhodu, že z ní dá přehlédnout velká část přehrady a její nevýhoda spočívá v tom, že díky otevřenému prostoru zde vane výrazně silnější vítr, než na jiných – více krytých místech lokality, což byl přesně případ tohoto dne.
Proběhla i krátká diskuze nad určováním tzv. „velkých racků“ – zde racek bělohlavý (ilustrační foto J. Vaněk)
I přes tyto nepříznivé podmínky jsme za pomoci dvou stativových dalekohledů propátrali podstatnou část přehrady. Účastníky vycházky jistě potěšil velký počet morčáků velkých (Mergus merganser), kterých jsme napočítali nejméně 85 a zejména pak elegantní tři morčáci malí (Mergellus albellus). Bez povšimnutí nezůstaly ani dvě volavky bílé (Ardea alba) na okraji rákosí, lovící hejna kormoránů velkých (Phalacrocorax carbo), krahujec obecný (Accipiter nisus), odnášející si svůj úlovek a krátce jsme pohovořili o determinaci tzv. velkých racků, přičemž jako názorná pomůcka posloužil racek bělohlavý (Larus cachinans), sedící na hladině nedaleko dělící hráze.
Po návratu z dělící hráze jsme zamířili do tzv. Domkovské zátoky jejíž území bylo vyhlášeno jako významný krajinný prvek (VKP) s názvem Východní zátoky. Mezi několika stovkami kachen divokých (Anas platyrhynchos), které byly soustředěny v zátoce, jste objevili asi 50 čírek obecných (Anas crecca), 7 kopřivek obecných (Anas strepera) a jednoho kačera ostralky štíhlé (Anas acuta). Příslibem blížícího se jara bylo 5 konipasů bílých (Motacilla alba) hledajících potravu na bahnech zátoky.
Hoholy severní jsme pozorovali v počtu nejméně 120 ex. (ilustrační foto J. Vaněk)
Ke konci vycházky jsme přehradu objeli auty k jejímu jižnímu břehu u kterého se soustředil poměrně velký počet hoholů severních (Bucephala clangula) (minimálně 120 ex.) a na úplný závěr jsme se zastavili u hlavní hráze přehrady, odkud jsme se naposledy rozhlédli po přehradě. Poslední pohled tak patřil páru orlů mořských (Haliaeetus albicilla), který přilétl na lokalitu, asi aby udělal důstojnou tečku za dnešní akcí.
Kompletní záznam o pozorovaných druzích byl vložen do faunistické databáze ČSO – Birds/Avif.
Jaroslav Vaněk
Své lovecké schopnosti nám předvedl krahujec obecný (ilustrační foto J. Vaněk)
