Ve Fennoskandinávii je přes 99% lesů pozměněno lesnickými zásahy, které vytvořily les s věkovými strukturami a složením odlišný od lesa původního. Už dříve bylo studováno, jak lesnictví ovlivňuje početnost ptačích druhů, ale velmi málo studií se zabývalo jeho vlivem na jejich rozmnožování v pozměněném prostředí, což se projevilo v managementu lesů. Studie kolegů ze Švédska se zaměřila právě na vlivy lesních probírek a těžby na hnízdní úspěšnost lesních dlouhodobě žijících ptáků hnízdících v otevřených hnízdech. Jako modelový druh použili typického obyvatele jejich lesů – sojku zlověstnou (Perisoreus infaustus).
Lesnictví je v této oblasti poměrně intenzivní a rozsáhlé. Cyklus lesa je zde dlouhý 80 až 120 let, během kterých proběhne 3x probírka. Důvodem probírky je odstranění stromů horší kvality a uvolnění prostoru pro zdatnější stromy. Tento zásah tak odstraní celé patro pod korunami stromů. Výsledkem je volnější a otevřenější les.
Sojky zlověstné hnízdí jednou ročně a pro každé hnízdění budují nové hnízdo. Velikost snůšky se průměrně pohybuje kolem 4 vajec, ale v hustším lese bývá větší než v řidším. Je tu však poměrně vysoká predace. Pouze 46% hnízd je úspěšných. Hlavními predátory jsou krkavcovití ptáci, kteří vyhledávají potravu zrakem – vrána černá (Corvus corone), krkavec velký (Corvus corax) a sojka obecná (Garrulus glandarius).
Výzkum probíhal 15 let v severním Švédsku a to na dvou lokalitách. Jedna byla tvořena obhospodařovaným lesem s těžbou, probírkami, lesními školkami a malými plochami ponechaného lesa. Druhou lokalitu tvořil původní les, do kterého se nezasahovalo minimálně 200 let.
Páry hnízdící v lesích se zásahy měly značně menší hnízdní úspěšnost a nezáleželo ani na typu zásahu (probírka, těžba). Samotná teritoria měla také menší produktivitu po zásahu a byla častěji opouštěna. Opuštění ale nastávalo s určitým zpožděním. Lesnické zásahy tak snížily jak obsazovanost teritorií, tak hnízdní úspěšnost čímž se snížila celková produkce populace. Průměrný počet vyvedených mláďat za rok se během výzkumu snížil o 50% (z 21,8 na 9,18). Naproti tomu na druhé lokalitě, kde k zásahům do lesa nedocházelo, ke změně v hnízdní úspěšnosti nedošlo. V některých případech však sojky zůstávaly i v nevhodném prostředí a jejich hnízdní úspěšnost byla nulová. Tudíž považovat obsazený areál za „dobrý“ může přinášet špatné výsledky při výzkumech.
I když tedy probírka odstraní kolem 3% dřeva, je i tento zásah významný pro hnízdní úspěšnost. Větší hustota lesa tak zvyšuje hnízdní úspěšnost a je zde nižší predační tlak na hnízda i na vyvedená mláďata. Otevřený les ovlivňuje reprodukci i přežívání sojky zlověstné a může ohrozit i lokální populaci.
Luděk Petrilák
Zdroj:
Griesser M., Nystrand M., Eggers S., Ekman J.: Impact of Forestry Practices on Fitness Correlates and Population Productivity in an Open-Nesting Bird Species. Conservation Biology Vol. 21, No. 3, 767–774.
