Vlastovky a jiricky jsou jednemi z prvnich ptaku, ktere se naucime znat jiz v detstvi. Presto ale teprve pozdeji, kdyz se zacneme o ptaky blize zajimat, zacneme si vsimat jejich hnizd a zjistime, ze hnizdo vlastovky obecne (Hirundo rustica) je svrchu otevrene, kdezto hnizdo jiricky obecne (Delichon urbica) je ponekud jine. Predevsim je cele uzavrene, s jedinym malym vletovym otvorem, ktery ptakum umoznuje vstup do hnizda. V posledni dobe, kdy si hnizd vlastovek a jiricek dost intenzivne vsimam, mam ale pocit, ze se hnizda obou druhu lisi nejenom vzhledem. Zda se mi, ze i material, ktery ptaci ke stavbe pouzivaji, se trochu lisi. Mozna se pletu, ale zda se mi, ze jiricky staveji hnizdo prakticky jen z blata, kdezto vlastovky do blata zabudovavaji take travu nebo seno.
V prvnich kvetnovych dnech jsem mela moznost kazdodenne pozorovat nekolik desitek hnizd, kterymi je ze vsech stran doslova oblepena budova navstevnickeho centra v delte reky Evros v severnim Recku (Visitor Centre – Trajanoupolis-Loutra).
Prilet vlastovek a jiricek a jejich prace na budovani hnizda – to je typicky znak jara a pokazde je prijemne je pozorovat. Znam ta hnizda na budove navstevnickeho centra dobre jiz z minulych let, ale zatim nikdy jsem nepozorovala to, co letos. Vsimla jsem si totiz, ze jedno stare hnizdo vlastovek obsadily jiricky.
Uprimne priznavam, ze nevim, nakolik je takove chovani bezne. Je mozne, ze se to deje casto. Me na cele veci nejvice zaujalo, jak se jiricky chovaly a jak rychle dokazaly vlastovci hnizdo prizpusobit svym potrebam. Ptaky jsem pozorovala od 2. kvetna 2011, od chvile kdy zacali s praci, do 11. kvetna, kdy bylo hnizdo prakticky hotove.
Snazila jsem se vsechno zachytit na fotografiich, z nichz cast muzete videt nize. V podstate je neni treba komentovat, mluvi samy za sebe. Dodam jen, ze pro me bylo zajimave, ze jiricky pracovaly obe soucasne. Ve stejnou chvili obe priletaly se stavebnim materialem a ukladaly kulicky mlata spolecne, rovnomerne jednu vedle druhe. Pristavily velmi rychle horni cast hnizda – ze zacatku jen z jedne strany. Nejprve pristavovaly vnejsi cast a pracovaly tak rychle, ze od 2. do 3. kvetna, tedy jiz po 24 hodinach bylo videt obrovskou zmenu. Potom zacaly pracovat na vnitrku hnizda, pricemz postupovaly ze stejne strany, ktera z vnejsku jiz byla dobudovana. Teprve kdyz byla jedna strana zcela hotova, zacaly se venovat zbytku hnizda a dostavely jeho druhou stranu. Diky tomu lonske puvodne vlastovci hnizdo ziskalo vzhled „tradicniho” hnizda jiricciho. Jsem jen zvedava, jestli jiricky opravi take spodni cast hnizda, ktera zatim do chvile, kdy byl napsan tento text zustala beze zmeny.
Kdyz jsem pozorovala neuveritelne pracovite jiricky, vsimla jsem si, ze o dve hnizda vedle take neni vse tak, jak by melo byt: tentokrat se vrabci domaci (Passer domesticus), lini stavet si vlastni hnizdo, nastehovaly do hnizda jiricek. Nanosili tam jen trochu materialu (pirka, seno, nejakou travu) a utulne hnizdo meli bez vetsi namahy hotove.
Vlastovky, ktere maji hnizda z druhe strany budovy (u sklepa pod schody) se zachovaly se jako vlastovky a obsadily ta spravna vlastovci hnizda. Tady se tedy zadne prekvapeni nekonalo. Pro Stredoevropana by ale jiste bylo prijemne a zajimave pozorovat zde vedle sebe hnizdeni dvu poddruhu vlastovek – normalni vlastovky obecne (Hirundo rustica rustica) spolu s jiznim poddruhem Hirundo rustica transitiva. Jestli je chcete videt – prijedte do delty Evrosu!
Eva Stets
Recka ornitologicka spolecnost (HOS)