Pardubice – Při rozmýšlení, kterou řeku východních Čech navštívit jsem se jednoznačně rozhodl pro Labe v Pardubicích.
Ráno 24. ledna 2009 jsem nasedl na rychlík Petrov a uháněl za vytyčeným cílem. Do Pardubic jsem dorazil ještě za tmy, ale s časovým náskokem, abych se dostal k řece ještě za šera, a to se mi podařilo. Nedaleko od Zimního stadionu bylo slyšet občasné krákání havranů polních (Corvus frugilegus) a sem tam se ozvaly i kavky obecné (Corvus monedula). Čím víc jsem se blížil k mostu P. Wonky, tím víc se krákorání stupňovalo. Na úpatí mostu se odehrával asi patnáctiminutový koncert v podání asi tisícovky havranů a za přispění několika desítek kavek. Toto velkolepé vystoupení jsem si nenechal ujít a vychutnal si jej až do samého závěru, kdy se celý orchestr přesně v 7.15 rozletěl na všechny strany.
Sešel jsem tedy pod most a pokračoval po nábřeží proti proudu Labe až ke zdymadlu, kde bylo živo. Na chvíli jsem se zastavil a z výšky jsem pozoroval dění na hladině i nad ní. Hladina byla posetá lyskami černými (Fulica atra), poláky chocholačkami (Aythya fuligula), kachnami divokými (Anas platyrhynchos) a sem tam se potápěly i potápky malé (Tachybaptus ruficollis). Podařilo se mi najít jediného samce poláka velkého (Aythya ferina), spatřil jsem i slípku zelenonohou (Gallinula choropus) a nedala se přehlédnout ani jedna albínka březňačky, která mezi všemi svítila. Vzdušný prostor hlídali kormoráni velcí (Phalacrocorax carbo) spolu s racky chechtavými (Larus ridibundus) a minimálně přelétly i volavky popelavé (Ardea cinerea).
Po sečtení všech druhů jsem obešel zdymadlo a vypravil se směrem na Brozany. Počasí docela přálo, ale podmínky na focení byly špatné, což byla opravdu škoda, protože mi nad hlavou a na krátkou vzdálenost lovily dvě poštolky obecné (Falco tinnunculus). V nohou už jsem měl nějaký ten kilometr a nové druhy nepřibývaly, ale hlavní bylo, že to tu žilo a bylo na co koukat. Na jednom rovnějším úseku jsem postavil stativový dalekohled, že kouknu co mě čeká na obzoru. A vida – bokem od kachen jsem uviděl dva samce hvízdáka eurasijského (Anas penelope), a tak to bylo malé zpestření. To další překvapení mě čekalo o kousek dál, téměř na konci mé cesty. Morčáků velkých (Mergus merganser) tu bylo hned pět a mezi kachnami jsem spatřil nádherného samce ostralky štíhlé (Anas acuta). Ale dlouho jsem si tyto druhy neprohlížel, protože kachny to vše vyplašily.
Na zpáteční cestě se celkem nic nezměnilo, až na datla černého (Dryocopus martius), který se ozýval a po chvíli i přelétl. U zdymadla jsem viděl i racky bouřní (Larus canus) a moje cesta pokračovala po proudu směrem k mostu do Polabin. Tady se zdržovalo několik labutí velkých (Cygus olor), bylo vidět více slípek zelenonohých. Na protějším břehu jsem si všiml okroužkované labutě, a tak jsem se ještě vypravil za ní, abych odečetl kroužek. To se mi podařilo a taky to bylo to poslední, co jsem na dnešní výpravě udělal. Moje kroky směřovaly na Hlavní nádraží v Pardubicích a spokojený odjíždím domů.
Luboš Novák
