Už před mnoha lety jsem se chystal s mým (rodinným) týmem zrealizovat v regionu Slavičí háj – místo, kde bychom veřejnosti představovali vždy po čtyři měsíce roku krále pěvců tak nějak v přímém přenosu. Stále se nám však nedařilo vybrat místo v dosahu města – takové, kde by bylo možné ohlídat pořádek a současně usadit dva až tři páry slavíků. Řeč je pochopitelně o místně příslušném slavíku obecném (Luscinia megarhynchos). On je také tím věhlasným králem pěvců, on je předmětem mého mnohaletého bádání!
Myšlenku jsem z hlavy nepustil, chci se totiž postarat ptačímu mistru o domov definitivně. Docílím toho, aby o jeho přítomnosti lidé nejen věděli, ale i přijali za svého a byli na to hrdi. To je cesta k faktickému přezití slavíků v nejzazším místě výskytu v Pojizeří. Primátor města Raduan Nwelati, když si mne v roce 2007 po výstavě, mapující čtvrt století s králem pěvců, pozval na úřad, aby přínos ocenil, slíbil svoji podporu. Přesto jsem nedokázal nápad zrealizovat, zejména kvůli absenci vhodného místa.
Nyní, u příležitosti třicátého výročí výzkumu v oblasti, se téma „slavík“ znovu vrátilo na stůl a dostalo novou podobu. Slavíci budou mít ve městě automobilů dokonce svoje muzeum! Slavičí háj by pak v budoucnu navázal a byl jeho živým umocněním. V pátek 5. října bude záměr představen novinářům. Přítomen bude náměstek primátora pan Adolf Beznoska, kterého nápad nejen zaujal, ale na realizaci se sám výrazně podílí.
Muzeum nebude patřit pouze slavíku obecnému, představí samozřejmě i zbývající tři „české slavíky“. V širokém záběru tak představí slavíka tmavého (Luscinia luscinia), modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula) a modráčka tundrového (Luscinia sv. svecica). Není tajemstvím, že všichni tři byli v regionu během třiceti let mého chytání zastiženi – byť „rezavohvězdý“ modráček pouze krátce na jarním tahu.
Muzeum představí i práci na poli propagace směrem k veřejnosti.
Prostory muzea budou pamatovat samozřejmě i na děti, v sekci s pracovním názvem „Poznávání hrou“. Pro docela odlišné informace si budou moci přicházet studenti a právě tam vidíme největší šanci v „zabydlování povědomí o ptačím fenoménu oblasti. Ve městě rovněž později počítám s definitivním zakotvením svého výzkumu.
Zmínil-li jsem široký záběr expozice, se slavíky to není nemožné. Přestože je dnes ještě na podrobnosti brzy, jednu přeci jen zmíním. Půjde o simulaci chvíle návratu starého ptačího mistra do březenského parku tak, jak byl v konci století zapsán do jednoho ze slavičích příběhů. Líčení atmosféry vlahého večera vyvrcholí prvními opatrnými tóny navrátivšího se slavíka a přejde v strhující koncert. Jsem přesvědčen, že směrem k posluchačům se tento zážitek stane přímluvou za zachování slavičích plácků podobně, jak přežívá právě onen anglický park při Klenici. Že se pokusím k zahájení přizvat i osvíceného majitele zámecké zahrady, je samozřejmostí.
Jedním z cílů musí být důraz na ochranu hnízdního prostředí slavíků. Foto P. Kverek
S muzeem počítáme též, že chystaná kniha pro děti Slavík z dubového lesa, bude vyprávěna (z důvodu malého zpoždění) už z těchto příhodných prostor. Expozici jsem pojal, co největší úkol v mé ornitologii. Spolupráci nabídneme ornitologické společnosti, kroužkovací stanici, svazu ochránců přírody a pravděpodobně občasně i regionálním fotografům, zaměřeným na ornitofaunu.
A východočeská ornitologie? Ta zde bude zastoupena články o slavících, publikovanými ve sborníku Panurus, své významné místo zaujme i unikátní důkaz o hnízdění smíšeného páru slavíků od Josefova u Jaroměře, z konce minulého století. Stejně jako nedávné hnízdění slavíka obecného v Trní u Sobotky, dokládající šíření z oblasti přeci jen mírně na východ.
Věřme, že pozvánka k návětěvě Muzea slavíků v Mladé Boleslavi spatří světlo světa v dohledném termínu a prestižní adresa, kterou pro něj uvažujeme, že vyjde.
Pavel Kverek
K dispozici budou výsledky z dlouholetého výzkumu slavíků v oblasti. Foto P. Kverek
Muzeum nabídne i celou řadu odborných témat, jedním z nich bude problematika křížení příbuzných slavíků.
