Posledni studie zabyvajici se potravnimi zdroji a hnizdni uspesnosti racku ukazuji, ze clovekem produkovany odpad muze ovlivnit populacni rust a zaroven tak mit nepriznivy dopad na zivocisne druhy tvorici racci potravu.
Hnizdni kolonie racka sedeho (Larus hyperboreus) byly monitorovany v severni Aljasce kde je racek predatorem a mrchozroutem. Behem let 2008 a 2009 byla sledovana hnizdni uspesnost v 10 koloniich nachazejicich se v prumyslovych, obydlenych a nezasazenych oblastech.
Kolonie se nachazely v 5 az 75 km od skladky a vysledky ukazaly, ze odpad tvoril 0-85% vyvrzku v dobe krmeni mladat. Ve vyvrzcich byly obsazeny kureci kosti, plast i papir. Prumerny pocet vyletlych mladat na par tvoril 0 az 2,9.
Vysledky publikovane v casopise The Condor ukazuji, ze procenta obsazeneho odpadu v potrave byly druhym nejdulezitejsim faktorem (po poctu vajec na par), ktery urcoval uspesnost hnizdeni. Tento vysledek naznacuje, ze jakakoliv rostouci lidska aktivita, ktera zvysuje mnozstvi odpadu dostupneho pro racky, muze zvetsovat jejich pocetnost.
Pocetnost racka sedeho dramaticky rostla behem 20. stoleti, kdy se nektere populace zdvojnasobily kazdych 8 let. Rozbor jejich vyvrzku take ukazal, ze v potrave byly obsazeny zbytky 30 druhu ptaku zahrnujici brodive ptaky a pevce. Temer polovina techto druhu patri do stavu ohrozeny nebo v zajmu ochrany.
Autori teto studie usuzuji, ze cim vice se bude zvetsovat osidlovani Aljasky, tim vetsi bude produkce odpadu a vetsi populace racku tak mohou ovlivnit stavy druhu tvorici jejich potravu. Reseni, ktere navrhuji je zakryvani skladek, aby se racci k odpadkum nedostali.
prelozil Ludek Petrilak
zdroj: www.birdwatch.co.uk/
