Dvojí hnízdění slavíků v našich zeměpisných šířkách není pravděpodobné. Foto – Kryštof Chmel.
Výzkumem hnízdní populace slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) v SV části Mladoboleslavska byly pro druh zjištěny některé nové poznatky a řada známých byla ověřována a i zde potvrzena. Zkoumány byly i další názory, podezření či zjištění ornitologů – předchůdců, které se potvrdit nepodařilo. K nim patří i zmínka o dvojím uskutečněném hnízdění v jedné sezóně od dnes již nežijícího kolegy Pavla Čtyrokého z pražské ZOO.
Věnovali jsme tomuto tématu kdysi mnoho času. Úkol ověřit možnost druhého hnízdění slavíka obecného v tomtéž roce jsem si vzal tehdy za své a po téměř třiceti letech sledování problematiky jsem došel k závěru, že v podmínkách naší republiky je taková možnost velmi nepravděpodobná.
Na rozdíl od podmínek ve Středomoří, slavíkům v Čechách, na Moravě i ve Slezsku na to prostě nezbývá čas. Do našich zeměpisných šířek ptáci totiž přilétají výrazně později a do zimovišť odlétají dříve, než jak se chovají kupříkladu slavíci španělští. Současně s tím, až na vzácné výjimky, neplatí pro naše hnízdiče ani v literatuře donekonečna opisovaná zářijová data pobytu. Většina dospělých slavíků stačí odletět do poloviny srpna, úspěšné samice zejména.
Podle mých zjištění jsou každá červencová hnízdění náhradními pokusy po předchozím zničení snůšky či predaci velmi malých (neopeřených) mláďat.
K přesvědčení, že slavíci u nás dvakrát v roce nehnízdí, mne vede především zdokonalení se v monitoringu jejich jarního návratu, a dále pak schopnost prokázat ptáky v čase pohnízdního pelichání do poslední chvíle jejich pobytu – ať už přímo na hnízdní lokalitě či kdekoliv jinde.
Dospělí samci odlétají později než samice, nejčastěji do 3. dekády srpna. Tento pták se opozdil vlivem problémů s pelicháním letek. Stará Studénka – Podbaba (MB) 2.9.2010. Foto – Pavel Kverek.
Zvláštní kapitolou ve vztahu k časování hnízdění mohou být smíšené páry, tvořené slavíkem obecným a slavíkem tmavým (Luscinia luscinia), u kterých dochází k posunu, způsobenému jakoby „z nouze“. I takováto hnízdění, jsou-li úspěšná, však končí během července.
Na hnízdišti se objevují první samci. Mnichovo Hradiště – Dolce (MB) 24.4.2010. Foto – Pavel Kverek.
Slavíci patří k obětavým rodičům, v mém archivu o tom existuje řada dokladů. I proto pár, přežije-li případný problém v prvním hnízdění, v úsilí hnízdit pokračuje. Platí zde však známé, že přijdou-li rodiče o vyspělejší mláďata, o náhradní hnízdění se již nepokouší. Zdá se, jakoby onen týden rozdílu ve vývoji mláďat, vzhledem k nutnosti pelichání, znamenal pro slavíky mnoho. Samozřejmě se zde může jednat též o jakési „ochladnutí biologického diktátu“ u rodičů či jednoho z nich.
Zajímavým zjištěním posledních let je slábnoucí role samice v poslední fázi hnízdění při vyvádění mladých, kdy péči o polovzletná mláďata přebírá samec, zatímco samice již začíná s pelicháním letek. Mohla by tedy takováto samice usilovat o druhé hnízdění v roce? K podpoře tvrzení o později pelichajících samcích zbývá už jen letos jarními kontrolními odchyty doložit, že rozpelichanými adultními slavíky, kroužkovanými po první dekádě srpna, byly právě ony. Biometrickými údaji, které bylo možno u těchto jedinců v částečné míře zajistit, se poznatek zdá být pravděpodobný.
První přilétají víceletí samci s hnízdní zkušeností. Foto – Pavel Kverek.
Zpěv samců slavíka obecného je velmi nápadným projevem toku a takový, zněl-li by po prvním vyhnízdění znovu v prostředí naplno, byl by k nepřeslechnutí. Eviduji ve výzkumu samozřejmě pozdní zpěv slavíků z oblasti (např. 30.6.2005 – přes den krátce zpívající pták), ale je-li takový jedinec poté chycen a zkontrolován, ukáže se, že jde o dvouletého samce, bez aktivních genitálií. Takový zpěv se většinou odbývá přes den a je neúplný – vysláblý.
Zajímavou otázkou (s tématem související už spíše okrajově) může být, proč dospělí slavíci opouští hnízdiště tak brzy? Zvláště pak, uvádí-li se, že po vzoru mnoha jiných hmyzožravců i oni využívají letní nabídky plodů, především černého bezu? Má pozorování a zběžné rozbory trusu u chytaných adultů v tom čase však přítomnost ovoce (až na výjimky) nepotvrzují – ba naopak, vypovídají o potravě živočišné. Je pro náročnou výměnu peří živočišná strava potřebnější, anebo pro ptáky, pohybující se během omezené schopnosti létat hlavně po zemi, je tato prostě „jen“ dostupnější?
Ať už je důvod jakýkoliv je jisté, že slavíci v čase končících školních prázdnin od nás rychle odlétají a vzhledem k délce pobytu na hnízdištích zkoumaného Mladoboleslavska druhé hnízdění v sezóně nepředpokládám.
Pavel Kverek
: I u samic platí, že jako první přilétají starší zkušení ptáci. Zásoby tuku vypovídají o připravenosti k hnízdění. Mnichovo Hradiště – Dolce (MB) 2.5.2010. Foto – Pavel Kverek.
Osamostatňující se mládě ve věku, kdy jej podle mých zjištění dokrmuje už pouze samec. Mnichovo Hradiště – Dolce (MB) 20.6.2010. Foto – Pavel Kverek.
U samice (2K) již v tu dobu probíhá první kompletní výměna opeření. Mnichovo Hradiště – Dolce (MB) 17.6.2010. Foto – Pavel Kverek.
Listopadová slavičí hnízdiště, zející prázdnotou. Mnichovo Hradiště – Dolce (MB). Foto – Pavel Kverek.
