Tunisko je v poslednich letech castym cilem ceskych turistu, kteri touzi po exotice a koupani v teplem mori. Jednim z nejvyhledavanejsich mist je ostrov Djerba vzdaleny jenom 3 km od jizniho pobrezi Tuniska. S rozlohou 514 km2 je nejvetsim ostrovem severni Afriky. Zije na nem 120 000 obyvatel, z toho nejvice ve spravnim stredisku Houmt Souk, kde je take letiste a velka trznice. Samotny ostrov je prevazne piscity, pokryty rozsahlymi haji datlovych palem a olivovniky. Zejmena vychodni pobrezi ostrova je zastaveno hotely s plazemi pro zahranicni turisty. Na sve si tu prijde nejen bezny turista, ale i zajemce o ptaci obyvatele tohoto exotickeho ostrova.
Koncem jednoho roku jsem zatouzil po slunicku a ve dnech 19 –26.11.2004 jsem ostrov Djerbu navstivil. Zatimco u nas v teto rocni dobe panovalo chladne a vlhke pocasi s teplotami okolo nuly, tady bylo prijemnych 20-26°C, slunecno a dalo se i koupat. Pesky nebo na kole jsem pak poznaval zajimavosti ostrova a nasel jsem i nekolik mist s bohatym vyskytem ptaku.
Ve vesnicich a v turistickych oblastech byli hojni vrabci domaci (Passer domesticus) a pokrovni (Passer hispaniolensis). Zcela bezna tu byla i hrdlicka senegalska (Streptopelia senegalensis). Prekvapenim pro me byl synantropne zijici tuhyk sedy (Lanius excubitor ssp. algeriensis), ktereho jsem casto pozoroval v korunach datlovych palem i kolem hotelu. V zahradach byl hojny zimujici budnicek mensi (Phylloscopus collybita) spolu s cervenkou obecnou (Erithacus rubecula) a mistni penici belohrdlou (Sylvia melanocephala). Domov mi tu pripominaly jeste opozdile tahnouci vlastovky obecne (Hirundo rustica) a zimujici spackove obecni (Sturnus vulgaris). Na nizke palme u hotelu pravidelne sedaval sycek obecny (Athene noctua ssp. saharae), ktery po vyplaseni sletl na nizke krovi a nechal se dlouho obtezovat tuhyky sedymi. Jakmile jsem poodesel, vratil se na sve puvodni misto.
Nekolikrat jsem se take prosel haji datlovych palem, ktere se rozprostirali ve vnitrozemi ostrova na mnoha mistech. Casto jsem tu pozoroval zimujici ptaky z Evropy, napr. rehka domaciho (Phoenicurus ochruros), brambornicka cernohlaveho (Saxicola torquata), drozda zpevneho (Turdus philomelos), hejna lindusek lucnich (Anthus pratensis), konipasy bile (Motacilla alba) nebo skrivany polni (Alauda arvensis). Na jednom miste pravidelne sedaval raroh jizni (Falco biarmicus ssp. erlangeri) a zahledl jsem i postolku rudonohou (Falco vespertinus).
Pri pravidelnych prochazkach po plazich ostrova Djerba bylo mozne pozorovat pisika obecneho (Actitis hypoleucos), kulika ricniho (Charadrius dubius), vodouse sedeho (Tringa nebularia) nebo i lednacka ricniho (Alcedo athis). Podel pobrezi letali rackove stredomorsti (Larus michahellis), rybaci velkozobi (Sterna caspia) a severni (Sterna sandvicensis). Dal od brehu jsem jednou zahledl i tereje bileho (Morus bassanus). Nejhojnejsi tu ale byli rackove tenkozobi (Larus genei).
Pri cyklistickych vyletech vychodnim pobrezim Djerby jsem objevil vyznamnou ptaci lokalitu – morskou lagunu u majaku v Taguernes. Tady bylo mozne pozorovat krome jineho i 2 kolihy male (Numenius phaeopus), 150 jespaku obecnych (Calidris alpina), 10 volavek stribritych (Egretta garzetta), 25 kolpiku bilych (Platalea leucorodia) a take 2 plamenaky ruzove (Phoenicopterus ruber). Na brehu laguny pravidelne odpocivalo asi 50 rybaku severnich (Sterna sandvicensis), 50 racku tenkozobych (Larus genei), 100 racku zlutonohych (Larus fuscus) a mezi nimi i 3 vzacni rackove zelenonozi (Larus audouinii).
Nejbohatsi na ptaky vsak byla morska zatoka asi 5 km vychodne od mesta Houmt Souk prechazejici v baziny a pisecne duny. V melke vode a na pobrezi tu lovilo za odlivu potravu nebo odpocivalo nekolik tisic ptaku. Z bahnaku jsem tu pozoroval az 25 ustricniku velkych (Haematopus ostralegus), 10 pisil caponohych (Himantopus himantopus), 150 kuliku morskych (Charadrius alexandrinus), 20 kuliku pisecnych (Charadrius hiaticula), 200 kolih velkych (Numenius arquata), 8 kamenacku pestrych (Arenaria interpres), 20 jespaku pisecnych (Calidris alba), 300 jespaku obecnych (Calidris alpina) v jednom hejnu a mnoho dalsich druhu kuliku, vodousu a jespaku. Na pobrezi tu pravidelne odpocivalo nebo hledalo potravu asi 20 racku chechtavych (Larus ridibundus), 200 racku zlutonohych (Larus fuscus), 500 racku tenkozobych (Larus genei), jednotlivi rackove cernohlavi (Larus melanocephalus) a az 10 rybaku velkozobych (Sterna caspia). Z ptaku brodivych jsem tu pozoroval asi 10 volavek popelavych (Ardea cinerea), 70 volavek bilych (Egretta alba) v jednom hejnu a 50 kolpiku bilych (Platalea leucorodia). A tomu vsemu vevodili pomalu kracejici a ve vode plankton lovici plamenaci ruzovi (Phoenicopterus ruber), kterych jsem tu napocital 102. Ze zajimavejsich druhu ptaku na pobreznich loukach mohu jmenovat i 2 pary chocholouse vavrinoveho (Galerida theklae).
Na zaver sveho ptaciho cestopisu bych se chtel jeste kratce zminit o sve ceste do vnitrozemi Tuniska. Jenom par kilometru od pobrezi konci palmove haje a plantaze olivovniku a zacina vyprahla polopoust. Pri kratke zastavce v Matmate v pohori Dahar jsem pozoroval zblizka 2 zajimave hyly poustni (Bucanetes githagineus) a nekolik strnadu pruhovanych (Emberiza striolata ssp. sahari). Velice hojni tu byli vsude chocholousi obecni (Galerida cristata). V okoli horske vesnice Tamerzet se vyskytoval hojne belorit cerny (Oenathe leucura), vzacne belorit saharsky (Oenathe leucopyga), dudek chocholaty (Upupa epops), orebice poustni (Alectoris barbara) a take krkavec hnedokrky (Corvus ruficollis). V oaze Douz jsem krome uz zminovanych druhu pozoroval na zahrade jednoho z domu rehka severoafrickeho (Phoenicurus moussieri). Za oazou uz vsak zacinala nehostinna Sahara a tady jsem ze hrbetu velblouda videl behat po dunach zajimaveho skrivana dudkoviteho (Alaemon alaudipes) s dlouhym zobakem. A na Sahare take delam tecku za svym putovanim za ptaky Tuniska. Je asi malo mist, kde muzete behem jednoho tydne pozorovat ptaky evropske i africke, ptaky vodni i vylozene poustni.
Ladislav Jasso
