Slavik tmavy. Foto – Alexander Erdmann
Ekologie
Slavik tmavy (Luscinia luscinia) – Zije ve vlhkych listnatych lesich, zejmena v podmacenych porostech vrb a olsi s hustym bylinnym patrem. Ze zimovist se vraci v dubnu a kvetnu. Hnizdo stavi pouze samice, byva zpravidla na zemi v huste vegetaci. Od kvetna snasi 4 – 5 (3 – 6) vajec, sedi pouze samice 13 – 14 dni. Po vylihnuti jsou mladata na hnizde asi ctyri dny samici zahrivana, hnizdo opousteji ve stari 11 – 12 dni, jeste neschopna letu, vzletna jsou o dalsi ctyri dny pozdeji. Asi dva tydny po vyvedeni z hnizda jsou jeste krmena rodici. Odlet do zimovist probiha od konce srpna do konce zari. Pohlavne dospivaji v nasledujicim roce, nejvyssi zjisteny vek je necelych devet let.
Potrava je hlavne zivocisna, hlavne hmyz a jeho vyvojova stadia, na podzim v male mire pozira i ruzne bobule (cerny bez, rybiz).
Rozsireni
Vychodnejsi oblasti Evropy, zhruba od Danska a Polska a dal na vychod az po zapadni Sibir. Tazny druh, zimuje ve jihovychodni Africe mezi Kenou a Natalem. Evropske populace jsou stabilni, v poslednich letech se pouze snizily pocty misty na okrajich arealu druhu, soucasny stav je pres 3,7 milionu paru.
U nas az do 70. let minuleho stoleti byl hodnocen jen jako zridka protahujici druh, i kdyz obcas byli pozorovani jednotlivi ptaci i v hnizdnim obdobi. Pozdeji se tento druh objevoval stale casteji a v roce 1989 bylo poprve v jiznich Cechach prokazano i hnizdeni (neni vsak vylouceno, ze slo o smiseny par se slavikem obecnym). Dalsi hnizdeni byla dolozena v letech 1991 (rybnik Velky Tisy) a 1994 (u Zahlinic na stredni Morave). Mimo tyto pripady je registrovano i nekolik zahnizdeni smisenych paru se slavikem obecnym (Luscinia megarhynchos). V letech 2001-03 je vzhledem k pozorovanim v hnizdni dobe mozne hnizdeni az tri paru na jizni Morave.
Pelichajici slavik tmavy (Luscinia luscinia) u Bedrichovky v Orlickych horach, 30.6.2012. Foto – Ivan Tlaskal.
Ma setkani se slavikem tmavym
1. setkani: V roce 2002 jsme se s kamarady ornitology vydali na pruzkum Belovezskeho narodniho parku (22. – 27. 5.) v severovychodnim Polsku. Tento vyznamny evropsky park je umisten na vychodni hranici zeme a chranenym uzemim pokracuje i na beloruske strane. Nekolik noci jsme stravili ve stanovem kempu Grudki, ktery je umisten nedaleko vstupu do prisne rezervace u obce Bialowieza. Zde jsem si slavika tmabveho uzil „do sytosti“- pres den, ale hlavne v noci zde zpivali 1 – 2 samci a pamatuji si to opravdu vyrazne… Slavik tmavy ma zpev celkove pomalejsi a prece jenom ne tak bohaty jako slavik obecny. Chybi vyrazny tlukot, ktery muze byt u slavika obecneho neuveritelne dlouhy. Mezi jednotlivymi strofami ma nenapadne zavrceni srrr. Zpev je ale take hodne silny a motivy nepravidelne, jako u slavika obecneho. Prostredi temer neobsazeneho kempu bylo tvoreno ridkym brezovym lesikem se vzrostlymi stromy. Ze dvou stran byl obklopen hustym krovitym porostem, ze ktereho se slavici ozyvali a patrne zde hnizdili.
Pelichajici slavik tmavy, Ptaci oblast Orlicke Zahori, 30.6.2012. Foto – Ivan Tlaskal.
2. setkani: Jeste na stejne vyprave doslo pri navratu do CR k hodne zajimavemu objevu. Cestou zpet – 26. 5. 2002 jsme na malinkem ostruvku reky Wisly u mesta Gora Kalwaria nalezli obsazene hnizdo slavika tmaveho. Mel jsem velke stesti a pri pruzkumu vrboveho porostu na ostruvku jsem vyplasil samici sedici na snusce. Pri vyplaseni nepozorovane poodletla z naplavene kupicky sucheho vrboveho prouti. Prouti bylo na nekolika mistech ostruvku v kupickach nahromadene primo na pisecnem povrchu zeme. Cely ostruvek byl porostly asi 2,5 metru vysokym vrbovym mlazim, spatne prostupnym. V hnizde bylo sedm!! vajec, i kdyz pro me dostupna literatura uvadi vajec maximalne sest. Vejce byla barevne rozdelena do dvou skupin – tri byla viditelne tmavsi (hnedoolivova) nez ctyri ostatni. Svetlejsi vejce byla spise tmave olivova. Koryto reky Wisly bylo v techto mistech znacne siroke, s velkymi navazujicimi porosty luzniho lesa s vrbovymi keri, s mnoha meandry a slepymi rameny.
Vzhled ostruvku s vrbovym mlazim, hnizdiste slavika tmaveho, Wisla u mesta Gora Kalwaria, 26.5.2002. Foto – Ivan Tlaskal.
3. setkani: Naprosto necekane jsem do narazove site pri pravidelnych odchytech v Ptaci oblasti Orlicke Zahori chytil pelichajiciho dospeleho slavika tmaveho, ktereho jsem fotograficky zdokumentoval a okrouzkoval. Tato udalost z 30. 6. 2012 je nekolika zkusenejsimi ornitology hodnocena jako velmi zajimavy fakt a jedna se o prvniho zdokumentovaneho pelichajiciho slavika tmaveho v CR. Velmi netypicka je nadmorska vyska odchytu – v tomto pripade 700 m n. m. Zde bych chtel podekovat zkusenym kolegum M. Hromadkovi a P. Kverkovi, kteri urcili odchyceneho ptaka zpetne z fotografii. Okolnosti zastihu a podrobnosti odchytu by mely vyjit v pripravovanem cisle ornitologickeho casopisu Panurus Vychodoceske pobocky CSO.
Ivan Tlaskal, Hradec Kralove
Snuska slavika tmaveho, na rece Wisla-Gora Kalwaria, 7 vajec !!! (tri tmavsi a ctyri svetlejsi). Foto – Ivan Tlaskal.
Hnizdo slavika tmaveho, na rece Wisla u mesta Gora Kalwaria, v naplavene kupce vrboveho prouti, 26.5.2002. Foto – Ivan Tlaskal.
Umisteni hnizda v naplavu prouti na ostruvku, 26.5.2002. Foto – Ivan Tlaskal.
Interier hnizdiste, maly ostruvek u brehu Wisly, 26.5.2002. Foto – Ivan Tlaskal.
Literatura
HUDEC K. a kol. 1983: Fauna CSSR, Ptaci-Aves, dil III/1. Academia, Praha
STASTNY K., BEJCEK V. & HUDEC K. 2006: Atlas hnizdniho rozsireni ptaku v CR 2001-2003. Aventinum, Praha.
Internet
– www.biolib.cz
