Třesický rybník. Foto L. Kadava
Mělký eutrofní rybník, ležící cca 6 km východně od Chlumce nad Cidlinou v býv. okrese Hradec Králové při řece Bystřici mezi obcemi Kosičky a Obědovice. Svojí rozlohou (téměř 70 ha) patří mezi největší a nejstarší (první zmínka pochází již z roku 1467) z mála dochovaných rybníků kdysi rozsáhlé Chlumecké rybniční soustavy. Tato soustava byla pozoruhodně technicky řešena, ke vzniku rybníků využili tehdejší stavitelé geomorfologického obrazu krajiny a rybníky budovali v místech bývalého řečiště Labe, které těmito místy protékalo v období pleistocénu.Terasy, vytvořené řekou jsou dodnes patrné. Mezi několik málo dalších dochovaných rybníků této soustavy, která časově, technicky a četností vodních ploch si v ničem nezadala a v mnohém i předčila budoucí jižní Čechy, patří mj. Žehuňský rybník, Starochlumecký rybník, či rybník Proudnice. V současnosti určují tvář blízkého okolí Třesického rybníka četné písníky a pískovny.
Zatopené štěrkopískovny (pískovna Obědovice II). Foto L. Kadava
Třesický rybník svým charakterem vytváří příznivé prostředí pro hnízdění řady zajímavých druhů, vázaných především na litorální porosty. V jeho jižní až západní části jsou zachována refugia rozmanitých litorálních porostů, která hostí řadu zvláště chráněných ptačích druhů – bukače velkého (Botaurus stellaris), bukáčka malého (Ixobrychus minutus), chřástala malého (Porzana parva), chřástala vodního (Rallus aquaticus), čírky modré (Anas querquedula), slavíka modráčka (Luscinia svecica cyanecula) či rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus). Díky přítomnosti maloplošných vodních nádrží Požáry s častou manipulací s hladinou byla na lokalitě pozorována řadu druhů bahňáků (celkem 25 druhů), z nichž někteří jsou ve východních Čechách zjišťováni jen ojediněle: vodouš štíhlý (Tringa stagnatilis), tenkozobec opačný (Recurviostra avossetta), kameňáček pestrý (Arenaria interpres), jespák písečný (Calidris alba) či jespák rezavý (Calidris canutus). Brodiví (zjištěno 9 druhů) se na lokalitě shromažďují v počtech čítajících několik destítek jedinců. Okolní louky jsou zajímavé pravidelným hnízdním výskytem kriticky ohroženého břehouše černoocasého (Limosa limosa) a strnada lučního (Miliaria calandra). Rozsáhlé rákosové porosty jsou využívány jako nocoviště zejm. špačka obecného (max. 95 000 jedinců) či motáka pochopa (více než 30 jedinců). Ornitologicky byl rybník poprvé podroben výzkumu počátkem 60. let a od této doby byl ornitologicky monitorován pouze sporadicky. Pravidelný monitoring lokality probíhá zhruba od roku 2000. V současnosti bylo na sledovaném území zjištěno přes 210 druhů ptáků.
Manipulační nádrže Požáry. Foto L. Kadava
Lokalita je zranitelná díky vysoké eutrofizaci a nadměrné rybí obsádce, díky čemuž ubývají počty hnízdících druhů kachen a potápek. Riziko představuje přímé rušení hnízdících ptáků (plašení kormoránů v počátcích hnízdního období, zásahy do hnízdění), v loukách pak volné venčení psů v hnízdní době a intenzivní velkoplošný způsob zemědělského hospodaření. Nevhodnou se jeví rekultivace vytěžených pískoven, které spočívají ve sesvahování kolmých stěn a jejich následném osázení zejm. borovicemi. Ubývají tak hnízdní prostředí pro některé zvláště chráněné druhy (břehule říční, ledňáček říční) a rovněž celková biologická rozmanitost pískoven klesá.
Rozsáhlé rákosové porosty u Třesického rybníka. Foto L. Kadava
