Třesický rybník
Okres: Hradec Králové, obec Kosičky, k.ú. Kosičky
ORP: Chlumec nad Cidlinou
Celková rozloha: 65,2 ha
Ochranářský status: Významný krajinný prvek, regionální biocentrum
Způsob hospodaření: Intenzivní chov tržní ryby, hlavně kapra.
Popis:
Jedná se o mělký eutrofní rybník jižně od nivy říčky Bystřice mezi obcemi Kosičky a Obědovice a silnicí I. třídy č.11 (E 67). Rozloha rybníka činí 52, 7 ha a nadmořská výška je 223 m. V jižní až západní části lokality jsou zachovány rozsáhlé litorální porosty (o rozloze cca 13 ha), tvořené převážně rákosem (Phragmites Sp.), přecházející v pásma ostřic (Carex Sp.) a podmáčené louky. Krajní partie luk jsou suché (a ruderalizované) a navazují na ně mírně svažitá pole. Severní část rybníka je ukončená sypanou hrází, která byla po vykácení křovin v roce 2004 částečně rekonstruována, za hrází se nachází pásmo listnatých dřevin (fragmenty měkkého luhu) a maloplošná společenstva mokřadních rostlin, na které navazují degradované (hnojené a sečené) louky, hraničící s napřímeným tokem říčky Bystřice. Porosty dřevin za severní hrází byly v roce 2013 zredukovány. Severozápadní hráz je porostlá keři, zejména bezem černým (Sambucus nigra) a úzkým pásem rákosu obecného (Phragmites communis). Na tyto porosty navazuje zemědělsky obhospodařovaná půda. Na východní straně rybník přímo sousedí se soustavou 6 manipulačních nádrží Požáry (o celkové rozloze 12,5 ha), které jsou (stejně jako Třesický rybník) napájeny přítokovým kanálem, vedeným z řeky Bystřice. V okolí rybníka (východní a západní strana) se nacházejí zatopené stěrkopískovny.
Ptačí společenstva:
1) hnízdní (kategorie C,D)
Zvláště chráněné druhy:
Kriticky ohrožené:
a) nepravidelně: bukač velký (1 pár), bukáček malý (1 – 2 páry), luňák hnědý (1 pár), chřástal malý (1 pár), břehouš černoocasý (1 – 2 páry), strnad luční (1 – 2 páry)
Silně ohrožené:
- a) pravidelně: chřástal vodní (15 – 20 párů), ledňáček říční (1 – 3 páry), konipas luční (1 – 2 páry), slavík modráček (2 – 4 páry), rákosník velký (2 – 6 párů), žluva hajní (3 – 5 párů)
b) nepravidelně: čírka modrá (1 pár), lžičák pestrý (1 pár), moták lužní (1 – 2 páry), ostříž lesní (1 pár), chřástal kropenatý (1 pár), sýkořice vousatá (1 – 15 párů)
Ohrožené druhy:
a) pravidelně: potápka malá (1 – 3 páry), potápka roháč (1 – 4 páry), kopřivka obecná (2 – 4 páry), moták pochop (3 – 6 párů), slavík obecný (20 – 25 párů), ťuhýk obecný (1 – 3 páry)
b) nepravidelně: bramborníček černohlavý (1 – 2 páry), koroptev polní (1 – 2 páry), lejsek šedý (1 pár), moudivláček lužní (1 – 3 páry)
2) shromaždiště a nocoviště:
čáp černý (max. 27 ex.), lyska černá (max. 1 150 ex.), racek chechtavý (max. 2 000 ex.), racek bělohlavý (max. 121 ex.), vlaštovka obecná (max. 5 000 ex.), konipas luční (max. 60 ex.), špaček obecný (max. 95 000 ex.)
3) migranti
potáplice malá, potáplice severní, hoholka lední, potápka žlutorohá, kolpík bílý, volavka červená, volavka stříbřitá, kvakoš noční, husice rezavá, turpan černý, polák kaholka, polák malý, orel skalní, sokol stěhovavý, raroh velký, sova pálená, tenkozobec opačný, bekasina větší, jespák písečný, jespák rezavý, vodouš štíhlý, rybák bahenní, rybák bělokřídlý, rybák velkozobý, rákosník tamaryškový, konipas citrónový, hýl rudý aj.
Význam:
Ornitologický:
Třesicky rybník je jednou z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v Královehradeckém kraji. Na lokalitě bylo doposud zjištěno 211 druhů ptáků. Hnízdících 99 druhů. Nejcennější jsou zachovalé rozsáhlé litorální porosty a na ně vázaná ptačí společenstva. Přilehlé nivní louky podél Bystřice jsou ojedinělé kontinuálním hnízdním výskytem břehouše černoocasého. Lokalita je významnou regionální tahovou zastávkou – díky relativně časté manipulaci s výškou vodní hladiny manipulačních nádrží Požáry (zejm. pro bahňáky a brodivé).
Kulturní:
Třesický rybník patří k jednomu z mála zachovaných rybníků z bývalé rozsáhlé Chlumecké rybniční soustavy, která v době svého největšího rozkvětu čítala 193 rybníků v oblasti povodí řek Cidliny a Bystřice. Byl vybudován před rokem 1467 a patří tak k prvním rybníkům, které se v rámci tehdy nově budované rybniční soustavy začaly stavět. V současnosti je patrně nejstarším zachovalým rybníkem z této soustavy.
Ochranářská rizika:
Negativní vlivy hospodaření na lokalitě:
– vysoká rybí obsádka
– hnojení rybníka kejdou
– používání akustických plašičů v počáteční fázi hnízdního obdob (do 15. dubna)
– přímé rušeni pravidelným přikrmováním rybí obsádky z člunu
– nerespektování zákona o ochraně přírody a krajiny (kácení stromů, vysekávání rákosových porostů v hnízdní době, zástřely vodních a mokřadních druhů nad rámec příslušných povolení)
Další negativní vlivy:
– splachy zemědělského hospodaření na okolních polích (vyšší eutrofizace luk)
– vysoké stavy černé zvěře v rákosinách
– hnojení lučních porostů navazujících na lokalitu (zejm. louky v nivě Bystřice)
– intenzivní pohyb lidi po hrázi a příjezdových komunikacích podél nádrží Požáry – výkon práva myslivosti (plašeni ptáků v době honu a podzimní migrace, zástřely zvláště chráněných druhů), zkoušky loveckých psů v rákosinách v době pohnízdní migrace (červenec, srpen)
– neexistence managementu lokality zohledňující nároky zvláště chráněných druhů (zazemňování mokřadů, degradace rákosových porostů)
Navrhovaná opatřeni:
– vytvoření dlouhodobého managementu nejcennějších partií (prevence zazemňování zejm. jihozápadní zátoky, sečení ostřicových a podmáčených luk v jižní části lokality)
– omezit použití plašících zařízení v hnízdní době
– snaha o takové hospodaření na lokalitě, které by bylo šetrnější k ekosystému rybníka.
– vzhledem k nedostatečným znalostem o složené a početnosti ptačích společenstev litorálních porostů je žádoucí pokračovat odpovídajícím monitoringem
Zdroje informací:
ČEJCHAN A. & LOHNISKÝ K. 1960: Ornitologické poznámky z Třesického rybníka. Acta musei Reginaehradecensis 2: 253–255.
JANALÍK F. 1961: Avifauna Třesického rybníka. Acta Musei Reginaehradecensis 3: 171–206.
KADAVA L. 2007: Vývoj avifauny Třesického rybníka 1960–2006. Panurus 16: 37–54.
KADAVA L., SAMKOVÁ V., SKALICKÝ M., ČÍP D. & JANEČKOVÁ A. 2007: Návrh na zajištění územní ochrany lokality Třesický rybník. ČSOP Jaro Jaroměř. Msc., dep.Magistrát města Hradce Králové, dep. AOPK Hradec Králove, 25 pp.
KADAVA L., HOLUB A., POŘÍZ J., BARTONÍČEK J. & ZAJÍC J. 2011: Avifauna Novobydžovska a Chlumecka. Panurus 20: 105–182.
KUBELKA V. & KADAVA L. 2014: Neúspěšný rok 2013 pro břehouše černoocasého (Limosa limosa) a jeho současný stav v České republice. Vanellus 9: 43-53.
