Przygodzice, Polsko – V únorovém čísle Zpravodaje VČ ČSO (47/2009) jsem vás zval na virtuální návštěvu Polska, a sice ke sledování čapího hnízda v Przygodzicach. Tehdy jsme teprve vyhlíželi přílet čápů – dnes už máme kompletní čapí rodinu s mláďaty.
Przygodzice se nacházejí ve Velkopolsku, nedaleko Ostrowa Wielkopolskiego na okraji ptačí oblasti (SPA) sítě Natura 2000 “Dolina Baryczy”. Naše čapí hnízdo s kamerou měli příležitost shlédnout na vlastní oči účastníci exkurze VČP ČSO do Doliny Baryczy v září 2008 (viz aktualita zde na webu), ale na internetu ho mohou on line sledovat všichni zájemci.
Polská populace čápa bílého v současné době čítá okolo 40 tisíc párů, je největší na světě a představuje přibližně 1/5 světové populace. Přesto jsme ale svědky rychlého úbytku početnosti, protože ještě v roce 2004 při VI. Mezinárodním sčítání hnízd čápa bílého bylo v Polsku zaznamenáno 52 tisíc párů.
Populárně naučný projekt s názvem „Blisko bocianów” (Blízko čápům) si klade za cíl přiblížit milovníkům přírody život čápa bílého – „nejpolštějšího” ptáka a napomoci tak jeho ochraně. Čápy z Przygodzic máme možnost na internetu pozorovat již čtvrtým rokem. Hnízdo každoročně sleduje okolo 2 – 5 milionů návštěvníků z přibližně 100 zemí celého světa (mapku s geografickou lokalizací návštěvníků našich čápů naleznete zde), nemálo jich je i z České republiky. Ještě více návštěvníků z ČR má plynulý přenos, který je možné sledovat na adrese www.bociany.ittv.pl. Od roku 2007 funguje diskusní fórum milovníků čápů, kde je jedním z moderátorů také Svetlana Vránová z VČP ČSO. Na fóru je možné se vzájemně informovat o pozorování čápů (i černých), dozvědět se mnoho zajímavých informací, naleznete zde ale i odkazy na další interentové kamery a řadu dalších věcí Od roku 2009 je část fóra provozována v angličtině.
Čapí pár pod naši kameru každoročně snáší 5 vajec. V letech 2006 – 2008 se z nich vylíhlo 5, 3 a 5 mláďat. Vzletnosti v r. 2006 dosáhli tři mladí čápi, v r. 2007 dva a v roce 2008 čtyři.
V letošním roce se první čápi na našem hnízdě objevili na krátkou chvíli po ránu 28. března a 1. dubna. Byly to jen krátké návštěvy pravděpodobně protahujících ptáků. Teprve 6. dubna hnízdo obsadil čáp, který zde již zůstal. Jak se později ukázalo, poněkud netradičně se jednalo o samici. O dva dny později, 8. dubna, k ní přiletěl partner. Po několika dnech samice snesla postupně 5 vajec. Snášení probíhalo v intervalech 46 – 50 hodin ve dnech 11., 13., 15., 17. a 19. dubna, pokaždé ve večerních hodinách (nové vejce bylo vždy spatřeno mezi 19.49 – 22.10 hod.). Interval mezi snesením 4. a 5. vejce byl nejdelší (asi 50 hodin), což pravděpodobně souvisí s velkým vysílením samice – je třeba si uvědomit, že snesení 5 vajec v průběhu 8 dnů představuje přibližně 15% váhy těla samice. Čapí vejce totiž váží okolo 70 – 80 gramů.
V neděli 19. dubna, když návštěvníci webu očekávali snesení 5. vejce, zaútočil na hnízdo cizí čáp. Odražení útoku majitelům hnízda nezabralo mnoho času, ale bylo provedeno s takovou razancí, že ubohý útočník spadl na oplechovanou střechu pod hnízdem, téměř na hlavy přímých pozorovatelů události. Čáp po nárazu nemohl vzlétnout. Byl proto odchycen a převezen k veterináři, který zjistil, že pták má dvě malé rány na prsou. Dostal antibiotika, ale ukázalo se, že největším problémem je naražené křídlo. V současné době čáp prochází rekonvalescencí a věříme, že již brzy bude moci být znovu vypuštěn na svobodu. Značná délka zobáku (195 mm) ukazuje, že se jedná o samce. Dostal proto jméno „Agresor”.
První dvě čápata v roce 2009 se vylíhla téměř současně 15. května, což je 35 dnů od snesení 1. vejce. Třetí mládě se vylíhlo hned následující den – 16. května. Osmnáctého května spatřil světlo světa čtvrtý malý čáp a poslední přišel na svět 20. května.
Pokud vás náš projekt zaujal, zvu vás na naše stránky. Kromě výše uvedených odkazů, kde můžete sledovat život przygodzických čápů on line vás zvu rovněž na naše čapí fórum. Ti, kdo preferují angličtinu před bratrskou polštinou zde naleznou i anglickojazyčné zápisy ve zvláštních tématech. Anglicky mluvící návštěvníci se rovněž mohou seznámit s podrobnostmi projektu a s možnostmi, které nabízí využití internetových kamer při výzkumu bionomie čápů v článku, který si mohou stáhnout zde.
Paweł T. Dolata, PwG OTOP
koordinátor projektu PwG OTOP „Blisko bocianów”
překlad z polštiny: Svě
Kontakt: p.dolata@op.pl
Nejmladší nejslabší mládě uhynulo 29.5., devět dní od svého narození.
{mxc}
Borek u Červeného Kostelce – Když udeří mrazy, a zejména když sněhová pokrývka přikryje krajinu, naskýtá se mnoha lidem příležitost pozorovat naše opeřence z bezprostřední blízkosti. Stačí za okno nasypat trochu slunečnice a představení může začít.
Kvantitativní výzkumy ptačích druhů jsou jednou z mnoha ornitologických disciplín. Ve své podstatě se zabývají početností ptáků v určitém území (může jít o výzkumy hnízdních populací nebo např. shromažďujících se ptáků na tahových zastávkách, pelichaništích či zimovištích) . Tyto výzkumy se zpravidla vztahují k menším územím, u větších ploch (např. na úrovni zemí) je vždy stanovení početnosti složitější. Proto ornitologie užívá různých odborných metod výzkumů, kde se bohatě využívá mj. statistiky. U větších území jsou však výsledky většinou zatíženy chybou, dá se říci, že jde pouze o odhady.
Přerov – Přestože má ornitologie, ať už jako věda nebo jako koníček, poměrně dlouhou historii, je na mnohých místech naší republiky opravdovým problémem objevit hodnověrné údaje starší třeba jen 30 let. Tak například ve Svitavách – městě se sice bohatou, ale povětšinou německou historií, jsou všechny údaje starší roku 1945 už asi nenávratně ztraceny. Pravda, existuje několik vycpanin, roztroušených většinou po místních základních školách, datovaných třeba i do 19. století. U většiny z nich však není udávána žádná lokalita.
Pardubice – O tom, že i město nám se svými parky a zahradami nabízí pohled na celou řadu zajímavých ptačích druhů, už dnes asi nikdo nepochybuje. Někdy se ale můžeme vedle tradičních druhů, jako jsou pěnkavy, kosi či kavky setkat i s ptáky pro naše města ne zcela typickými.
