Nové Veselí – Možná, že málokdo z nás – pozorovatelů ptáků si uvědomuje, že jižně od Žďáru nad Sázavou a Nového Města na Moravě směrem až k dálnici D1, se nachází jedna z největších soustav rybníků v těsném sousedství východních Čech. Je pravdou, že mnoho pozorování z této severovýchodní partie Českomoravské vrchoviny doposud mezi nás neproniklo. Jistá znatelná změna však nastala na podzim loňského roku, kdy se zejména o Veselský a Matějovský rybník (rozlohou největší rybníky) začali zajímat nejen ornitologové, ale i příznivci birdwatcheringu. Však také řada Východočechů na tyto lokality už „zabrousila“.
Veselský rybník leží u obce Nové Veselí v CHKO Žďárské vrchy, nedaleko Žďáru nad Sázavou v oblasti tzv. Veselské sníženiny. Svou rozlohou 87 ha patří v rámci CHKO Žďárské vrchy mezi největší vodní plochy a slouží jako chovný rybník s polointenzivním způsobem rybářského hospodaření. V posledních letech byl Veselský rybník místem výskytu celé řady ptáků, které lze na Vysočině zaznamenat a pozorovat jen velice vzácně. Již druhým rokem se z důvodu opravy havarijního stavu hráze rybníka udržuje stav vody na minimální hladině a rybník se tak stal atraktivní pro mnoho migrujících druhů ptactva. Za poslední 2 roky zde bylo ornitology během jarního a podzimního tahu zaznamenáno 25 druhů bahňáků, kteří se zde na svém tahu přes Českomoravskou vysočinu zastavili.
Kromě běžnějších druhů jako jsou jespák malý (Calidris minuta), jespák obecný (Calidris alpina) nebo jespák bojovný (Philomachus pugnax), zde byl pozorován jespák písečný (Calidris alba), jespák šedý (Calidris temminckii), jespák křivozobý (Calidris ferruginea) a jespák rezavý (Calidris canutus).
Obnažené břehy s kamenitým a písčitým podkladem hojně využívá k hnízdění kulík říční (Charadrius dubius) – v roce 2009 zde hnízdilo odhadem 10-12 párů, dále byl pozorován kulík zlatý (Pluvialis apricaria), kulík písečný (Charadrius hiaticula) a pravidelně také kulík bledý (Pluvialis squatarola). Pravidelně se zde objevuje na tahu pisík obecný (Actitis hypoleucos).
Mezi letošní vzácná pozorování v této lokalitě patří jarní výskyt (2009) pisil čáponohých (Himantopus himantopus), břehoušů černoocasých (Limosa limosa) a tenkozobců opačných (Recurvirostra avosetta), dále pak 1 ex. kolihy malé (Numenius phaeopus) a kameňáčka pestrého (Arenaria interpres).
Z vodoušů bylo na Veselském rybníku zaznamenáno 5 druhů: vodouš bahenní (Tringa glareola), vodouš šedý (Tringa nebularia), vodouš rudonohý (Tringa totanus), vodouš kropenatý (Tringa ochropus) a vodouš tmavý (Tringa erythropus).
V podmáčených loukách v okolí Veselského rybníku dosud hnízdí čejky chocholaté (Vanellus vanellus) a bekasiny otavní (Gallinago gallinago). Pravidelně využívají rybník při svém jarním a podzimním tahu i kolihy velké (Numenius arquata).
Z dalších vzácnějších druhů zde při troše štěstí můžeme spatřit orlovce říční (Pandion haliaetus), orly mořské (Haliaeetus albicilla), v poslední době také ostříže lesní (Falco subbuteo) a sokola stěhovavého (Falco peregrinus). Z vrubozobých stojí za zmínku hoholka lední (Clangula hyemalis) – 1 samice se v lokalitě zdržuje již druhým rokem, dále husice egyptská (Alopochen aegyptiacus), husice liščí (Tadorna tadorna), polák malý (Aythya nyroca), hohol severní (Bucephala clangula) nebo lžičák pestrý (Anas clypeata).
Jak je vidět, jedná se o lokalitu jistě velmi zajímavou a hodnou dalšího sledování. Pokud patříte mezi vášnivé pozorovatele ptactva, rozhodně stojí zato se při návštěvě Žďárských vrchů u Veselského rybníku zastavit.
RNDr. Petr Mückstein, zoolog CHKO Žďárské vrchy (za malého přispění J. Macha)
Další fotografie Petra Mücksteina naleznete na jeho webových stránkách.
Rudoltice – V posledních 20 letech se výrazně zvýšil význam a výměra kukuřice pěstované na našich polích a tento trend bude dále pokračovat. Mimo jiné s plánovaným využitím kukuřičného zrna k energetickým účelům. Lovné zvěři (srnčí, černá…) poskytuje v krajině chybějící krytinu i dostatek potravy. Často pak kukuřici opouští jen hledá-li vodu. Ptáci se také na měnící podmínky adaptují.
Žichlínek – Žichlínský poldr je zajímavá stavba. Smyslem poldrů je snížení kulminačních průtoků vodních toků. Žichlínský poldr vznikl na toku Moravské Sázavy jako reakce na katastrofální povodně v létě 1997. Stavba je v ČR ojedinělá svým rozsahem. Nachází se v nadmořské výšce 345 m nad mořem, výměra je 166 hektarů (z toho je vodní plocha asi 10 %).
