Jistě jste v minulých dvou letech zaznamenali projekt monitoringu čejky chocholaté (Vanellus vanellus), který organizuje ČSO (resp. Skupina pro výzkum a ochranu bahňáků) ve spolupráci s Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity pod vedením prof. M. Šálka, a který si klade za cíl aktivně přispět k ochraně tohoto kdysi velmi rozšířeného a hojného druhu bahňáka. Loňský ročník přinesl mj. výstupy v podobě vymezení nejvhodnějších lokalit, které by mohly být zařazeny do nového agro-environmentálního opatření, které už od roku 2015 umožní efektivnější ochranu těch nejvýznamnějších hnízdišť čejek na orné půdě.
Články k tématu: Výzkum
Podpora hnízdění dutinových ptáků a netopýrů na území Městských lesů Hradce Králové VI.
b). Posilování ekosystémových služeb (biologická ochrana lesa proti některým ekonomicky závažným skupinám hmyzu)
Právě vysoká predační schopnost ptáků v řadě případů dokáže kompenzovat výpadek účinnosti některého z regulátorů. Intenzivní metabolismus malých pěvců vyžaduje vysokou spotřebu potravy. Například sýkory spotřebovávají denně kolem 10 g hmyzu bez ohledu na to, jde-li o dospělá imága, larvy nebo vajíčka. Na rozdíl od hmyzích predátorů, kteří při ochlazení prostředí svoji aktivitu omezí nebo úplně zastaví, stálá tělesná teplota ptáků vyžaduje pravidelné doplňování energií a vytváří tedy nepřetržitý predační tlak na kořist.
Podpora hnízdění dutinových ptáků a netopýrů na území Městských lesů Hradce Králové V.
Posilování ekosystémových služeb (biologická ochrana lesa proti některým ekonomicky závažným skupinám hmyzu)
Podpora ekosystémové služby tak, jak je v tomto projektu naznačena a realizována, je směrována především na biologickou prevenci s maximálním využitím všech živočichů obývajících umělé dutiny. Zajišťuje tedy širokou podporu druhům potřebných k dosažení relativně rovnovážného vztahu mezi potenciálními škůdci lesních porostů (kořistí) a jejich přirozenými nepřáteli (predátory). V městských lesích Hradce Králové má tato činnost dlouholetou tradici sahající až do počátku devadesátých let 20 století. Díky podpoře vedení Městských lesů Hradce Králové a s podporou Magistrátu města Hradce Králové byla značná část původních linií umělých dutin obnovena a je nadále udržována.
Podpora hnízdění dutinových ptáků a netopýrů na území Městských lesů Hradce Králové IV.
4. Vývoj společenstva dutinových pěvců v roce 2012
Na rozdíl od sezony 2011 byly klimatické podmínky jarního období v roce 2012 podstatně příznivější. Promítly se do kvantitativní i kvalitativní skladby populací lesního hmyzu a utvořily dostatečnou nabídku hlavní potravy všem druhům hmyzožravých živočichů. Ptačí společenstvo reagovalo nejen zvýšeným reprodukčním úsilím, ale také vlastním dynamickým rozvojem spočívajícím v přírůstku méně častých druhů. Schopnost koncentrace hnízdících párů v troficky výhodných lokalitách je u společenstva dutinových pěvců podpořena přesným rozdělením životního prostoru a tím také potravních zdrojů.
Podpora hnízdění dutinových ptáků a netopýrů na území Městských lesů Hradce Králové III.
Hnízdní sezona 2012 na území Městských lesů Hradce Králové zaznamenala ve čtvrtém roce po opravě systémů hnízdních budek další nárůst hnízdících párů u všech usazených druhů a přírůstek dalšího usazeného druhu pěvce (vrabec polní). Kromě toho vyhnízdil ve velké budce pro sovy také první pár naší lesní sovy – puštíka obecného. S výjimkou jediného druhu z dutinových pěvců (špaček obecný) vyhledávajícího kořist převážně na zemi a zpravidla mimo lesní prostředí, má současných 10 druhů rozdělený prostor pro lov hlavní kořisti na kmenech a v korunách stromů. Svoji potravu tu vyhledávají nejméně třemi rozdílnými způsoby, které zajišťují dokonalé rozdělení potravních nik a současně kontrolu celého prostoru lesní vegetace.
Podpora hnízdění dutinových ptáků a netopýrů na území Městských lesů Hradce Králové II.
2. Pozitivní ovlivňování bilance biodiverzity lesního prostředí, podchycení a stabilizace populací ustupujících druhů.
Vývoj společenstva cílové skupiny dutinových pěvců a ostatních živočichů závisí na vhodnosti použitých umělých dutinek a také na jejich trvalé využitelnosti. Ta se neobejde bez pravidelné údržby – tedy oprav a čištění od zbytků po usazených druzích. V přirozeném prostředí bývalo velké množství přirozenych dutin (50 –150/ha), které byly střídavě používány různými skupinami živočichů a tak částečně čištěny. Jejich nabídka vždy významně převyšovala poptávku, takže dutinové druhy o ně nemusely soupeřit.
Podpora hnízdění dutinových ptáků a netopýrů na území Městských lesů Hradce Králové
1.Obnovení funkčnosti části původního systému hnízdních budek pro dutinové pěvce a netopýry na území Městských lesů Hradce Králové
V předjaří r. 2009 proběhla díky aktivitě RNDr. Jiřího Porkerta kontrola stavu umělých dutinek pro drobné pěvce a netopýry v lokalitách s instalovanými systémy hnízdních budek na území lesů města Hradce Králové. Původní linie umělých dutin pocházely z období před 20 lety a některé ještě z druhé poloviny 80 let. I když se rekonstrukce nabídky umělých dutin týkala pouhých cca 30 % z původně instalovaných, bylo jich pro první sledovanou hnízdní sezonu (2009) zprovozněno celkem 930.
Hnízdní podpora dutinových dravců a sov na Javořích horách V.
Významným predátorem drobných hlodavců zůstává vedle uvedených podporovaných druhů také volně hnízdící káně lesní (Buteo buteo). S ohledem na současné zemědělské hospodaření s dlouhodobě vysokým podílem trvalých travních porostů je jeho populace na území Javořích hor ustálená. Jen na jižních svazích masivu od západní části Vižňova k oblasti pod Jelením vrchem lze předpokládat trvalý výskyt nejméně 7 párů. Vezmeme-li v úvahu průměrnou velikost okrsku, kde se ptáci aktuálně pohybují a loví, dosahuje jejich hustota 0,58 páru/km2. To je plně srovnatelné např. se severovýchodním údolím Orlických hor, kde se jejich hustota již dlouhodobě pohybuje kolem 0,56 páru/km2.
Hnízdní podpora dutinových dravců a sov na Javořích horách IV.
Výsledek druhé hnízdní sezony s 22 % přírůstkem hnízdících párů a 39 % navýšením obsazených teritorií usazovanými druhy predátorů lze považovat za přiměřený s ohledem na omezenou produktivitu hnízdní populace v předchozím roce. Hustěji zasídlena byla západní část zájmového území, zejména v oblasti Vižňova (viz mapy v příloze). Podle zjištěných stop po drobných hlodavcích v terénu i počtů odchovávaných mláďat v budkách se právě v této oblasti nacházela ohniska zvýšených hustot kořisti.
Hnízdní podpora dutinových dravců a sov na Javořích horách III.
Průběh a celkový výsledek hnízdění dutinových dravců a sov vázaných na drobné savce je odvozený od dynamiky kořisti v prostředí, proto je třeba ji stručně zhodnotit. Protože v zájmovém území Javořích hor nejsou prováděny odchyty drobných savců a cykly probíhají ve všech našich horských oblastech velmi podobně, jsou využity výsledky odchytu ze severozápadní části Orlických hor.