Dospělý jeřáb popelavý (Grus grus) při přeletu. Foto – Jiří Mach.
Kdo by neslyšel o jednom z evropských ornitologických fenoménů v území maďarské puszty a rybníků, kde každoročně dochází ke shromažďování desetitisíců jeřábů popelavých (Grus grus) na jejich cestě ze severu a severovýchodu Evropy do zimovišť. Kdo by také nechtěl někdy vidět toto „přírodní divadlo“, kde vystupuje jeden jediný ptačí druh, a být tak užaslým divákem nevšedních okamžiků a zážitků.
Panoramatický pohled na mys Ventes Ragas s kroužkovací základnou.
Litva, delta Nemenu – Pri nasi srpnove ceste do delty reky Nemenu v Litve (viz samostatny clanek zde) jsme se zastavili take na krouzkovaci zakladne na mysu Ventes Ragas. Ptaci se zde krouzkuji nepretrzite od roku 1929, takze se jedna o jednu z nejstarsich krouzkovacich zakladen v Evrope. Podel pobrezi Litvy vede jedna z nejvyznamnejsich ptacich tahovych cest. Diky specialnim odchytovym metodam chytani jsou na zakladne Ventes Ragas rocne krouzkovany desetitisice ptaku. Krome krouzkovani zde take probiha vyzkum ptacich populaci, nezanedbatelna je i prace s verejnosti – prirodovedna a ekologicka vychova.
Poličsko – Pokud se rozhodnete poznavat a pozorovat zejmena vodni ptaky v oblasti Policky, pak zrejme nejlepsi moznosti, pokud se tyka druhove rozmanitosti, bude odkalovaci nadrz ZRUD – Masokombinatu Policka a.s. Nachazi se 3 km severozapadne od Policky (kv. 6263), ve zvlnene krajine poli a lesu, na okraji Ceskomoravske vrchoviny a Zdarskych vrchu.
Duvodem ornitologicke nebo birdwatcherske atraktivity je zejmena to, ze vodni plocha 7 ha je nejvetsi v sirsim okoli, lokalita lezi v otevrenem terenu a vodni rezim je behem roku promenlivy.
Pár hoholek ledních (Clangula hyemalis) na řece Wisle u Swibna. Foto – Jiří Mach.
Polsko, Helský poloostrov – Záměr navštívit sever Polska a jeho pobřeží Baltského moře zrál v hlavě některých členů naší malé výpravy delší čas. Pro některé to zas byla otázka jen několika dní, než našli motivaci navštívit v končícím zimním období tuto zřejmě poměrně málo našimi ornitology navštěvovanou oblast. O tom, jaká překvapení nám nejen kosa helského poloostrova připraví v období od 5. do 7. března, nic netušila rozmanitá skupina ve složení Jiří Mach, Antonio Mulet (Španěl nyní studující v Praze), Luboš Novák, Petr Suvorov a Jaroslav Richtr.
Svitavy – Dolni rybnik ve Svitavach patri ve vychodnich Cechach mezi ornitology a milovniky ptaku ke znamejsim a take nejnavstevovanejsim lokalitam. Zpravy o pozorovani zejmena zajimavejsich ptacich druhu pronikaji diky prakticky kazdodennim kontrolam pozorovatelu mezi odbornou verejnost ruznymi zpusoby. Peclive proto sledujme, jaky je nyni zamer zdejsich hospodaru, kteri mohou vyrazne zmenit charakter zdejsich ptacich spolecenstev.
Zichlinek – V nedavnych dnech byla velka cast Ceske republiky konfrontovana s nasledky vytrvalych srazek. Mimo jine doslo k velkym materialnim skodam. „Clovek moudry“ bude vse analyzovat na computerech a bude hledat jednoduchou a levnou prevenci opakovani nedavnych problemu.
Čerstvě vylíhlé mládě lysky černé v hnízdě na rybníku Brodský. Foto – David Bubák
V tomto článku bych chtěl představit zajímavou lokalitu k pozorování ptáků na Náchodsku. Jedná se o rybniční soustavu u Červeného Kostelce. Tvoří ji 3 rybníky. Nejmenší z nich Čermák leží přímo na katastrálním území Červeného Kostelce, další dva mnohem větší rybníky Brodský a Špinka leží na katastrálním území obce Zábrodí. Rybník Špinka je s rozlohou asi 40 ha druhou největší vodní plochou okresu Náchod, hned po necelých 10 km vzdálené přehradě Rozkoš. Břehy rybníků jsou lemovány pásem mokřadní vegetace s převahou rákosu, místy i orobince úzkolistého a ostřic (Carex sp.). Podstatnou část pobřeží lemují husté keře vrb (Salix sp.), které v některých místech zcela nahrazují porosty rákosu.
Skupina labutí malých v Dolině Baryczy. Foto – Jerzy Bartuzi.
Polsko, Dolina Baryczy – Inspirací k víkendovému jarnímu výjezdu do této polské oblasti mně byla loňská pozvánka od Pawła T. Dolaty, kterou prezentoval na těchto webových stránkách. K ještě většímu nažhavení pak jistě přispěla úspěšná cesta za labutěmi malými (Cygnus columbianus), kterou právě na jaře loňského roku do této krajiny uskutečnili Kuba Vrána s Petrem Suvorovovem. A tak už v zimě jsem plánoval jarní návštěvu do této zajímavé Ptačí oblasti NATURA 2000 k rybníkům u Milicze a Przygodzic.
Nové Veselí – Možná, že málokdo z nás – pozorovatelů ptáků si uvědomuje, že jižně od Žďáru nad Sázavou a Nového Města na Moravě směrem až k dálnici D1, se nachází jedna z největších soustav rybníků v těsném sousedství východních Čech. Je pravdou, že mnoho pozorování z této severovýchodní partie Českomoravské vrchoviny doposud mezi nás neproniklo. Jistá znatelná změna však nastala na podzim loňského roku, kdy se zejména o Veselský a Matějovský rybník (rozlohou největší rybníky) začali zajímat nejen ornitologové, ale i příznivci birdwatcheringu. Však také řada Východočechů na tyto lokality už „zabrousila“.
Veselský rybník leží u obce Nové Veselí v CHKO Žďárské vrchy, nedaleko Žďáru nad Sázavou v oblasti tzv. Veselské sníženiny. Svou rozlohou 87 ha patří v rámci CHKO Žďárské vrchy mezi největší vodní plochy a slouží jako chovný rybník s polointenzivním způsobem rybářského hospodaření. V posledních letech byl Veselský rybník místem výskytu celé řady ptáků, které lze na Vysočině zaznamenat a pozorovat jen velice vzácně. Již druhým rokem se z důvodu opravy havarijního stavu hráze rybníka udržuje stav vody na minimální hladině a rybník se tak stal atraktivní pro mnoho migrujících druhů ptactva. Za poslední 2 roky zde bylo ornitology během jarního a podzimního tahu zaznamenáno 25 druhů bahňáků, kteří se zde na svém tahu přes Českomoravskou vysočinu zastavili.
Kromě běžnějších druhů jako jsou jespák malý (Calidris minuta), jespák obecný (Calidris alpina) nebo jespák bojovný (Philomachus pugnax), zde byl pozorován jespák písečný (Calidris alba), jespák šedý (Calidris temminckii), jespák křivozobý (Calidris ferruginea) a jespák rezavý (Calidris canutus).
Obnažené břehy s kamenitým a písčitým podkladem hojně využívá k hnízdění kulík říční (Charadrius dubius) – v roce 2009 zde hnízdilo odhadem 10-12 párů, dále byl pozorován kulík zlatý (Pluvialis apricaria), kulík písečný (Charadrius hiaticula) a pravidelně také kulík bledý (Pluvialis squatarola). Pravidelně se zde objevuje na tahu pisík obecný (Actitis hypoleucos).
Mezi letošní vzácná pozorování v této lokalitě patří jarní výskyt (2009) pisil čáponohých (Himantopus himantopus), břehoušů černoocasých (Limosa limosa) a tenkozobců opačných (Recurvirostra avosetta), dále pak 1 ex. kolihy malé (Numenius phaeopus) a kameňáčka pestrého (Arenaria interpres).
Z vodoušů bylo na Veselském rybníku zaznamenáno 5 druhů: vodouš bahenní (Tringa glareola), vodouš šedý (Tringa nebularia), vodouš rudonohý (Tringa totanus), vodouš kropenatý (Tringa ochropus) a vodouš tmavý (Tringa erythropus).
V podmáčených loukách v okolí Veselského rybníku dosud hnízdí čejky chocholaté (Vanellus vanellus) a bekasiny otavní (Gallinago gallinago). Pravidelně využívají rybník při svém jarním a podzimním tahu i kolihy velké (Numenius arquata).
Z dalších vzácnějších druhů zde při troše štěstí můžeme spatřit orlovce říční (Pandion haliaetus), orly mořské (Haliaeetus albicilla), v poslední době také ostříže lesní (Falco subbuteo) a sokola stěhovavého (Falco peregrinus). Z vrubozobých stojí za zmínku hoholka lední (Clangula hyemalis) – 1 samice se v lokalitě zdržuje již druhým rokem, dále husice egyptská (Alopochen aegyptiacus), husice liščí (Tadorna tadorna), polák malý (Aythya nyroca), hohol severní (Bucephala clangula) nebo lžičák pestrý (Anas clypeata).
Jak je vidět, jedná se o lokalitu jistě velmi zajímavou a hodnou dalšího sledování. Pokud patříte mezi vášnivé pozorovatele ptactva, rozhodně stojí zato se při návštěvě Žďárských vrchů u Veselského rybníku zastavit.
RNDr. Petr Mückstein, zoolog CHKO Žďárské vrchy (za malého přispění J. Macha)
Další fotografie Petra Mücksteina naleznete na jeho webových stránkách.
Ostružno – O rybniční soustavě okolo vísky Ostružno nedaleko Jičína je již delší dobu na těchto webových stránkách založen článek ve složce „Ptačí území.“ Zkusme doplnit strohé a na pohled pro mnohé nepříliš záživné řádky některými aktuálními skutečnostmi z letošního roku.
Ostruženský rybník s hejnem labutí v pozadí. Foto – Vladimír Šoltys
Upozornění:
Výbor VČPČSO se dohodl individuálně posoudit a příp. fin. podpořit členské aktivity v ochraně a výzkumu ptáků. V případě zájmu vyplňte prosím formulář a zašlete jej na pobočkový mail: vcpcso@centrum.cz
Za podporu děkujeme:
