Potapka argentinska (Podiceps gallardoi) je stredne velky druh obyvajici nekolik jezer v provincii Santa Cruz v jizni Argentine. Jedna se o zdejsi endemit, ktery se v poslednich letech ocitl az na pokraji vyhubeni. Na vine je pritom velka predace ze strany racka jizniho (Larus dominicanus) a i sem zavleceneho norka americkeho (Neovison vison). Svou roli hraje rovnez introdukce pstruha duhoveho (Oncorhynchus mykiss) do nekterych mistnich jezer. Ten je jednak primym souperem potapek v boji o potravu a navic skodi i vodnim rostlinam, ktere tito operenci vyuzivaji ke stavbe hnizd. Dalsim problemem je zanaseni melkych jezer pudou z erozi, k nimz dochazi kvuli prehnanemu pastevectvi. Neni divu, ze IUCN (Svetovy svaz ochrany prirody) hodnoti potapku argentinskou jako kriticky ohrozenou a Birdlife international pripravil program, kterym se od letosniho ledna snazi tento vzacny druh zachranit. Nastesti tato akce jiz vykazuje prvni vysledky.
Články k tématu: Přečetli Jsme…
Snaha o záchranu potápky argentinské (Podiceps gallardoi) nese první ovoce
BirdLife International oslavila 90 let existence
Nejstarsi mezinarodni organizace, zabyvajici se ochranou prirody, oslavila v cervnu sve devadesate vyroci.
Pred devadesati lety, 20. cervna 1922 v poledne se v Londyne, v soukromem dome ministra financi Velke Britanie sesla pozoruhodna skupina lidi z ruznych zemi sveta. Vsechny je spojovalo jedno: laska k ptakum. Spolecne dosli k zaveru, ze jedinym zpusobem, jak zvitezit v boji s obchodem s perim divokych ptaku a jak celit ohrozeni stehovavych ptaku napric kontinenty je konani koordinovanych mezinarodnich akci na jejich ochranu.
Tak vznikla mezinarodni organizace, prvni na svete, ktera se zabyvala ochranou prirody. Profesor Kay Curry-Lindahl ji nazval „Mezinarodni rada pro ochranu ptaku“ (International Council for Bird Preservation). O par let pozdeji se z ni vyvinula dnesni asociace BirdLife International.
Mí první puštíci vousatí
Pustik vousaty v cele sve krase. Foto – Mikola Varabej
Belorusko – Kratky pribeh o tom, jak jsem se sest let snazil primet beloruske pustiky vousate (Strix nebulosa) ke hnizdeni na umelych podlozkach, ale povedlo se mi to az v roce 2012.
Nadseny myslenkou pritahnout ptaky na umela hnizdiste, vyzkousel jsem desitky ruznych modelu budek, cimz jsem vytvoril hnizdiste asi dvaceti ruznym druhum ptaku (sykora konadra – Parus major, rehek zahradni – Phoenicurus phoenicurus, spacek obecny – Sturnus vulgaris, krutihlav obecny – Jynx torquilla a dalsi). Od roku 2001 jsem mel na ucte jiz nekolik stovek ruznych umelych hnizdist, mezi kterymi specialni misto zaujimaly budky a podlozky pro sovy, me oblibene ptaky.
Albatrosi pomáhají rybám při čištění
Zajimave pozorovani, ktere odhalilo neobvykle symbioticke vztahy mezi rybami a ptaky se v cervenci roku 2010 podarilo skupine japonskych vyzkumniku. V zapadni casti severniho Ticheho oceanu, asi 200 km od pobrezi Aomori (Japonsko), pozorovali a vyfotografovali mesicniky svitive (Mola mola), kteri pluli u same hladiny more. Samotne pozorovani techto ryb je vzacne. Vedci ale zjistili, ze mesicnici aktivne pluji za albatrosy, odpocivajicimi na vode. Brzy se ukazalo, ze takove chovani je prospesne jak pro ryby, tak pro ptaky.
Podle vyzkumniku bylo pozorovano celkem 57 mladych mesicniku asi 40 cm dlouhych, kteri pluli tesne u hladiny a nedemonstrovali zadne obranne chovani. Na vsech byly pozorovani ektoparazite rodu Pennella sp., patrici mezi koryse (Crustascea), kteri jsou u techto ryb pomerne bezni. Albatrosi laysansti (Phoebastria immutabilis) a albatrosi cernonozi (Phoebastria nigripes), odpocivajici na hladine more, zacali cistit ryby od ektoparazitu. Nejprve zacalo nekolik albatrosu mesicniky postuchovat, ti ovsem reagovali velmi klidne. Jednoho albatrosa se podarilo vyfotografovat, jak z ryby vytahuje parazity a pojida je. Kdyz prvni albatros zacal pojidat parazity z jedne ryby, rychle se k nemu pridali dalsi. Nekteri mesicnici se dokonce zacali otacet a priplouvali k ptakum velmi blizko, jako by jim sve parazity nabizeli. Albatrosi se pak zacali ektoparazity krmit.
Mesicnici byli u hladiny pozorovani uz drive, ale vyznam tohoto chovani nebyl nikdy uspokojive vysvetlen. Jedna z hypotez tvrdi, ze tak jednaji kvuli ohrati sveho tela po dlouhem patrani po potrave ve velkych hloubkach. Novy objev vsak ukazuje, ze se muze jednat o hygienicke duvody.
Podobne chovani bylo jiz drive pozorovano mezi mesicniky a malymi rybkami. Toto je prvni pozorovani a prima dokumentace symbiotickeho vztahu mezi albatrosy a mesicniky.
Mesicnik svitivy je nejtezsi kostnata ryba na svete, v dospelosti muze doahnout temer 4 metru a vazit i pres dve tuny.
Albatros laysansky – siroce rozsireny druh v severni casti Ticheho oceanu; jeho populace je odhadovana na vice nez dva miliony jedincu. Presto byl druh v seznamu Near Threatened by BirdLife International zarazen mezi „temer ohrozene“, protoze se jeho pocty v poslednich letech zacaly silne snizovat.
zdroj:
T. Abe, K. Sekiguchi, H. Onishi, K. Muramatsu, T. Kamito: Observations on a school of ocean sunfish and evidence for a symbiotic cleaning association with albatrosses, Mar Biol., DOI 10.1007/s00227-011-1873-6, viz zde a zde
(preklad L.P., S.V.)
Je dobré znát svého souseda
Nová studie ukázala, že sýkory koňadry (Parus major) profitují ze sousedských vztahů. Vědci z Oxfordské univerzity zjistili, že koňadry, které dobře znají své sousedy, jsou úspěšnější pří vyvádění mláďat. Navíc samice pak snášejí více vajec a jejich mláďata bývají v lepší kondici při opouštění hnízda. K tomuto poznatku vědci došli při vyhodnocování hnízdních dat z více než 40tiletého výzkumu v mezi ornitology už dobře známé oblasti Wytham Woods v Oxfordshire ve Velké Británii.
Vliv lesnických zákroků na populace ptáků s otevřenými hnízdy. – výzkum ze Skandinávie
Ve Fennoskandinávii je přes 99% lesů pozměněno lesnickými zásahy, které vytvořily les s věkovými strukturami a složením odlišný od lesa původního. Už dříve bylo studováno, jak lesnictví ovlivňuje početnost ptačích druhů, ale velmi málo studií se zabývalo jeho vlivem na jejich rozmnožování v pozměněném prostředí, což se projevilo v managementu lesů. Studie kolegů ze Švédska se zaměřila právě na vlivy lesních probírek a těžby na hnízdní úspěšnost lesních dlouhodobě žijících ptáků hnízdících v otevřených hnízdech. Jako modelový druh použili typického obyvatele jejich lesů – sojku zlověstnou (Perisoreus infaustus).
„Nejbláznivější místa pro hnízdění“
Presne takovymi slovy okomentoval jeden „sledovatel“ ptacich hnizd zajimave pripady hnizdeni, ktere zdokumentoval. Designer webovych stranek BBC „Priroda Velke Britanie“ Jeremy Torrance shromazdil fotografie z internetu, ktere se venuji tematu neobvyklych mist, ktera si ptaci vybrali pro hnizdeni. Autor vyhledaval na webovych strankach a blozich fotografie, zachycujici neobvykla reseni ptaci „bytove otazky“.
Jak bezpečný je odchyt ptáků do nárazových sítí?
Odchyt ptáků do nárazových sítí za účelem kroužkování je jednou z nejpoužívanějších výzkumných metod v ornitologii. Dosud však nebyla vypracována studie, která by ve větším měřítku ukázala jak bezpečná je to metoda. Výzkumníci v Kalifornii použili data od 22 kroužkovacích stanic, z toho v sedmi stanicích poskytli kontinuální data za více než 10 let a ve 4 stanicích data za více než 20 let. Celý objem dat zahrnoval 345 752 chycených ptáků ve 188 druzích v 31 čeledích. Do vyhodnocení byly zahrnuty i faktory, které by mohly ovlivnit pravděpodobnost zranění či úmrtí jako velikost ptáka, věk, frekvence odchytu a roli predátorů.
Zdraví kačeři mají jasně zbarvené zobáky
Podle zjisteni norskych vedcu si pravdepodobne samice kachen pri vyberu partneru vsimaji barvy zobaku jako vizualniho ukazatele zdravi samcu. Tim se intuitivne snazi predchazet pohlavne prenosnym chorobam. Tym z univerzity v Oslo, vedeny Dr. Melissah Rowe, provedl vyzkum, kterym bylo zjisteno, ze sperma kaceru muze byt infikovano bakteriemi. Zaroven bylo prokazano, ze samci kachen divokych (Anas platyrhynchos) s jasneji zbarvenymi zobaky maji sperma vice odolne vuci bakterialnim nakazam.
Straky vás poznají!
Jizni Korea – Vedecke vyzkumy jiz pred casem prokazaly, ze nekteri ptaci dokazi rozpoznavat jednotlive lidi. Nejnoveji to potvrdily jednoduche pokusy, provadene v Jizni Koreji. Vedci z Narodni univerzity v Soulu kazdorocne kontroluji aktualni hnizdni populaci straky obecne (Pica pica) v okoli univerzitniho komplexu. Pri kontrolach si vsimli, ze ptaci velmi aktivne reaguji vystraznym krikem pouze na dva cleny vyzkumneho tymu. Byli to prave ti dva, kteri provadeli fyzicke kontroly jejich hnizd.
