Články k tématu: Praktická Ochrana

„Krmit ptáky – ale správně“ – Na knížku s tímto jménem od  prof. Petera Bertholda jsem narazil v Mnichově. Práce, kterou  napsal s životní partnerkou Gabrielou Mohr, se vloni stala v Německu podzimním bestsellerem. Stostránková brožura se 126 barevnými fotografiemi a řadou grafů vychází z terénních poznatků a měření stanice na Radollfzellu. Navazuje na dlouholetou praxi britských ochranářských skupin – krmení ptáků po celý rok. Autor zdůranuje potřebu minimálně dlouhodobého zimního krmení, se kterým je třeba začít již v září, nejpozději v říjnu. Významný pak je také časový překryv kritického období předjaří. Přikrmování je důležité ještě i v době hnízdění – v březnu, dubnu i v květnu.

Na základě terénních výzkumů Bertold přesvědčivě vyvrací přehnaná tvrzení o nebezpečí jarního a letního krmení a prokazuje opak: rodiče svá mláďata krmí „moudře“ přírodními zdroji, jen výjimečně přidají i něco z krmítka. Sami se však živí z nabídnuté potravy a mají tak více času a energie pro hledání přírodních zdrojů pro své potomky a zvládají větší potravní teritorium. Bylo prokázáno, že přikrmovaní ptáci začínají dříve hnízdit, a to o 1-25 dnů. Sama snůška u takových ptáků se zvyšuje až o 20 %, zrychluje se též frekvence kladeni vajec. Potvrdilo se rovněž dřívější vylétnutí mladých z hnízda. Díky všem těmto okolnostem se zvyšují šance pro druhé hnízdění. Mladí jedinci jsou lépe vybaveni pro nadcházející zimu.

Celoročně krmení ptáci jsou tedy jednoznačně úspěšnější, silnější a zdravější. Díky této metodě se stabilizovaly a dokonce zvýšily lokální populace některých druhů (např.vrabců, stehlíků a pod.). To je jen několik údajů z knihy, která nás velmi povzbudila.

V naší práci A Rocha jsme začali tuto praxi více studovat i ověřovat. Nová, většinou souhlasná data získáváme také od britské skupiny A Rocha. Rovněž řada českých ornitologů a biologů nám potvrdila správnost této cesty. Např. Míla Hromádko nám napsal o zajímavé zkušenosti, jak letní návštěvníci jeho krmítka reagují na počasí. V příznivých dnech, kdy je dostatek hmyzu se krmítku téměř vyhýbají. Ale když hmyz chybí, přijdou doplnit chybějící rezervy.

Rádi bychom otevřeli k tomuto tématu širokou diskuzi. Napište nám své pohledy. Přečtěte však také přesvědčivou Bertoldovu knihu.

Nu a aktuální úkol nakonec. V nastalé zimě, zejména v čase plíživé inverze a tuhých mrazů, přiložme ruku k dílu. Naše krmítko se může proměnit v nejlepší přírodovědnou učebnici nebo pozorovatelnu, v obrazovku s dobrodružným filmem. Olejnatá semena, zejména slunečnice nebo kousek loje poskytnou vynikající potravní zdroj a doplní v ptačím těle rychle se zmenšující energetické zásoby.

Tahle naše malá služba může plnit i jakési vyšší poslání. Vždyť již starozákonní kniha žalmů v písni 104 popisuje nebeského hospodáře Hospodina, který pečuje o své stvoření. Říká, že k Němu vzhlíží veškeré tvorstvo. Doslova: „To vše s nadějí vzhlíží k tobě, že jim dáš v pravý čas pokrm. Rozdáváš jim a oni si berou, otevřeš ruku a nasytí se dobrým..“

Není to vskutku krásný úkol? Můžeme přijmout poslání Stvořitele, stát se Jeho prodlouženou rukou – nejen vůči potřebným lidem, ale také ve vztahu k němé tváři. Otevřeme proto i my své ruce i srdce. Určitě zažijeme překvapující radost. Dávat a rozdávat je více, než brát. Tisíce let stará zkušenost se potvrzuje – i u ptačího krmítka.

Pavel Světlík, A Rocha – Christians in conservation

Literatura: Berthold P., 2008: Vögel füttern – aber richtig. KOSMOS.

Broumovsko – Na konci měsíce října byla na území CHKO Broumovsko obnovena dvě dlouhodobě používaná hnízda čápů černých. Obě stavby se během letošního roku zřítily na zem a hrozilo tak, že čápi hnízdiště opustí. Vzhledem k tomu, že máme s obnovou spadlých čapích hnízd velmi dobré zkušenosti, rozhodli jsme se pro rekonstrukci i v těchto dvou případech.

První z předmětných hnízd se nacházelo v lesním porostu nedaleko městečka Stárkov ve střední části chráněné krajinné oblasti. Čápi zde sídlili až do letošního března na boční větvi silného buku. Hnízdo bylo postaveno na vidlici šikmě rostoucí větve a jeho umístění se jevilo jako stabilní. Každoročním přistavováním však nabylo poměrně velkých rozměrů a hmotnosti. Při letošním jarním tání nasáklo vodou a při přechodu jedné z větrných front se po šikmé větvi smeklo na zem. Čapí pár se na hnízdiště sice koncem března vrátil, ale se stavbou nového hnízda nezačal. Základ nové stavby se nepodařilo najít ani nikde v okolí a asi po měsíci čápi z lokality zmizeli.

Druhé postižené hnízdo bylo umístěno v lesním porostu nedaleko obce Zdoňov v severní části CHKO. I toto hnízdo bylo vystavěné na boční větvi buku, avšak od samého počátku se nám jeho umístění nezamlouvalo. Stavba se jevila jako nestabilní a očekávali jsme, že se během letošní zimy zřítí. Nestalo se tak a navíc se na něm usadil po roční pauze kompletní pár. Čápi zahnízdili, avšak vyvedení mláďat se nedočkali. Naše obavy se naplnily při jedné z červnových bouřek, kdy hnízdo spadlo a všechna tři mláďata se zabila.

Obě čapí hnízda byla obnovena formou podložky umístěné na stejný strom. Jako základ byla použita kovová konstrukce s roštem, na který byly vyrovnány větve a jako vrchní vrstva drny trávy. Tímto vznikla plošina o průměru asi 120 cm, na které mohou čápi stavět dle svých potřeb. Přeci jen to umějí líp….

Práce s umístěním podložek zabezpečila pracovní skupina okolo ornitologa Oldy Šreibra ze Slatiny nad Zdobnicí za podpory Správy CHKO Broumovsko. Oběma subjektům patří za realizaci velký dík. Zvláštní poděkování bychom pak chtěli vyslovit vlastníkům lesa, bez jejichž souhlasu by nebylo možné akci uskutečnit, a to Lesům města Náchoda a Lesům ČR.

J. Vrána

   Horní Jelení – Na komíně kotelny pily v obci Horní Jelení na Pardubicku zahnízdili čápi bílí (Ciconia ciconia) poprvé v roce 1998. Hnízdo na komíně ale vadilo provozu kotelny. Aby měli čápi klid a kotelna nebyla omezena v provozu, bylo rozhodnuto o jeho přemístění. V roce 1999 byl na louce nedaleko původního hnízda vztyčen kmen stromu a na něj byla umístěna nová hnízdní podložka. Čápům ale toto řešení nevyhovovalo a k dalšímu hnízdění v obci již nedošlo.

Při současném trendu ubývání hnízdících párů čápů bílých je více než potěšitelné, když občas vznikne nové hnízdo v místech, kde hnízdění čápů nemá žádnou tradici (v roce 2008 např. vzniklo zcela nové hnízdo v Sezemicích u Pardubic). Zajímavé ale je, že na některých místech čápi znovu obsazují dávno zaniklá hnízdiště, přičemž většinou musí stavět zcela nová hnízda.

Právě k tomu došlo v loňském roce také v Horním Jelení. Po desetileté přestávce se nečekaně objevil čapí pár a znovu si postavil hnízdo na komíně kotelny, kde před lety hnízdili jejich předchůdci. Ale stejně jako před 10 lety, i tentokrát působilo hnízdo na komíně problémy. V kotelně se topí a komín je v provozu. Majitel pily se nakonec slitoval a po dobu hnízdění komín z provozu odstavil. Zároveň se snažil situaci řešit – obracel se na různé ochranářské organizace, ale nikde se pomoci nedovolal. Dočkal se pouze toho, že jej kdosi udal na ČIŽP, že prý vykuřuje mladé čápy… Naštěstí to nebyla pravda, což mohou dosvědčit naši kolegové Radek Hampl a Vašek Beran, kteří zde v červnu okroužkovali 3 zdravá mláďata. Díky šetření ČIŽP se ale alespoň o problému dozvěděly AOPK ČR v Pardubicích a KÚ Pardubického kraje. Spojenými silami se pak podařilo situaci vyřešit.

Bylo rozhodnuto o vyzdvižení hnízda na plošinu na konstrukci nad komín. Práce prováděla firma Domovservis, neboli zkušený „čápolog“ Milan Hošek, dotaci na provedení prací poskytl KÚ.

K instalaci podložky došlo 12.3.2009, kromě Milana Hoška, který prováděl práce na 15 m vysokém komíně se na akci podílel také Michal Pešata z KÚ Pardubického kraje, který dole plnil funkci podavače a přivazovače a Světlana Vránová z AOPK ČR, stř. Pardubice, která vše dokumentovala. Zaměstnanci pily vyrobili kovovou konstrukci a poskytli dubové fošny (vše bylo velmi precizně provedeno) a pan majitel na vše dohlížel.

Vytahat kovové rámy a dubové fošny na vršek komína byla pořádná dřina. Pro Milana bylo velmi nepříjemné, že vrch komína byl plný sazí (proto putovalo nahoru i koště) a navíc komín celou dobu kouřil. Pohody rozhodně nepřidala ani lávka na vrchu komína, která byla shnilá, děravá a hrozila propadnutím. Když Milan vytáhl nahoru konstrukci, zjistil, že konzole byly špatně změřeny a o několik cm se nevejdou do vymezeného prostoru. Takže železo putovalo zpět na zem, přesunuli jsme se do dílny a tam se řezalo, svářelo a vrtalo, až to bylo. Pak znovu na komín – nejdřív Milan, potom konstrukce. Na závěr přišel na řadu velký proutěný koš, který speciálně pro čápy upletl jeden občan z Jelení. Pod koš ještě přišlo drátěné pletivo, aby zachycovalo větve před pádem do komína a vše bylo pevně přišroubováno a přidrátováno.

Čas letěl jak voda. Milan strávil na komíně celkem skoro 5 hodin! I když bylo krásně a svítilo slunce, nahoře fučel vítr a teplota byla jen lehce nad nulou. Výsledek ale vypadal dobře.

A pak nastaly dny napjatého čekání. Přiletí? Nepřiletí? Přijmou nové hnízdo? Nepřijmou? Na apríla čekání skončilo. V 1.4. přiletěl první čáp, v 5.4. jej následoval druhý. Pak se objevil dokonce třetí a strhla se bitka. Vítězové uhájili svůj komín, vetřelec se musel klidit. Ke všeobecné radosti čápi podložku se základem nového hnízda přijali a zůstali. Při kontrole 16.4. to vypadalo na hnízdo tak, jak je vidět nahoře. Všechno tedy dobře dopadlo a můžeme doufat, že se čápům v Horním Jelení bude líbit a usadí se zde trvale.
Světlana Vránová

    Orlické hory, Broumovsko – Čáp černý je tajemný pták, který si získává pozornost mnoha pozorovatelů. V Královéhradeckém kraji jsou známá čapí hnízda pravidelně kontrolována, a to nejen v čase hnízdění, ale také v předjaří před příletem ptáků ze zimovišť. Při letošních kontrolách jsme zjistili, že došlo ke zřícení několika letitých hnízd. Příčinou byla bohatá sněhová nadílka, zatížené větve pak nevydržely zvýšenou váhu a ulomily se. Protože je dohledávání nových hnízd čápa černého velmi náročné a také proto, že chceme čápům nabídnout bezpečné hnízdění na již osvědčených a pro ně známých místech, rozhodli jsme se alespoň dvě ze spadlých hnízd obnovit.

   
První hnízdo v CHKO Broumovsko bylo umístěné na boční větvi buku, asi 2 metry od kmene. Strom je bohatě rozvětvený, proto nebylo těžké najít pro novou podložku náhradní místo. Nejvhodnější se jevila rozsocha 3 větví, ke které mají čápi dobrý přílet. Tam jsme umístili rošt z nařezané tyčoviny, dobře ho upevnili a navrch naskládali zbytky starého hnízda. Byly to převážně bukové větve do průměru 2 cm. Hnízdní kotlinku jsme pak vystlali drny, takže výsledek vypadal hodně přesvědčivě.

   
Podobným způsobem bylo obnoveno i druhé hnízdo v CHKO Orlické hory, které bylo původně umístěno na vodorovné větvi buku více jak 3 m od kmene. Tohoto zříceného hnízda velmi litujeme, neboť se jednalo o esteticky nejpůsobivější čapí stavbu na Rychnovsku. Avšak po pečlivé prohlídce nosné větve jsme s povděkem kvitovali, že k pádu hnízda došlo právě v zimě, neboť nosná větev byla ztrouchnivělá. Podložku jsme na stejný strom umístili těsně před pravidelným příletem čápů.

   
S instalací náhradních podložek za spadlá hnízda černých čápů máme na Náchodsku víceleté zkušenosti. V roce 2004 spadlo pravidelně obsazované hnízdo v Pekelských lesích. Čápi si sice postavili hnízdo nové, ale na místě, které je často navštěvováno lidmi a probíhají zde probírkové těžby. Na původní strom byla tedy umístěna nová podložka. Tou čápi zprvu pohrdali, ale když došlo k pádu náhradního hnízda, podložku přijali a zahnízdili na ní. Poté došlo ke smýcení stromu i s podložkou a čápi od té doby hnízdí na neznámém místě.

   
Druhá podložka byla zhotovena po pádu hnízda s mláďaty z vysokého smrku v roce 2006 na Broumovsku. V následujícím roce byla na podložce úspěšně vyvedena 4 čápata a vloni hnízdo obsadila káně lesní.

   
Tyto výsledky nás naplňují optimismem a doufáme, že se budou nové podložky čápům líbit a že na nich budou spoustu let úspěšně hnízdit. Závěrem bychom rádi poděkovali příslušným správám CHKO a správcům lesa za podporu záměru, jakož i kolegům za pomoc při instalaci podložek v terénu.

  
Za fanatické čápaře Petr Kafka a Josef Vrána

Snímky původního hnízda a podložky z Broumovska

Snímky původního hnízda, podložky a nově stavěného hnízda z Orlických hor

{mxc}