Svitavy – Diky mym oblibenym jizdam na kole za ptaky patrim k tem, kteri krajinu a prirodu jihovychodniho koutu Pardubickeho kraje v oblasti od Milov ve Zdarskych vrsich, pres Pansky vrch u Trpina, az po reku Trebuvku u Vranove Lhoty nebo po rybniky u Opatova, maji poznanou pomerne dobre. Pochopitelne i tak rada malebnych a zajimavych lokalit jeste ceka na moji navstevu. Presto jsem si behem lonskeho leta potvrdil stare zname pravidlo o tom, ze jsou stale mista i na hranicich meho bydliste, ktera jsou nepoznana, a tak opomijena. O to vetsi skoda, kdyz to jsou to plochy prirodovedne zajimave. Jednu takovou jsem v minulem roce „objevil“.
Články k tématu: Polní Biotopy
Zaplavená pole – ráj pro bahňáky!
Slovensko, SPA Dolné Považie – Zaplavené polní deprese představují v současné krajině fenomén, který do jisté míry nahrazuje vymizelé či již vzácné původní biotopy pro řadu vodních druhů ptáků – zvláště bahňáků. Zejména Kulík říční (Charadrius dubius) či čejka chocholatá (Vanellus vanellus) mohou upřednostňovat k hnízdění právě taková místa po regulaci vodních toků či vysušení mokrých luk. Rok 2010 byl srážkově výrazně nadprůměrný, což mělo za následek vytvoření rozsáhlých polních mokřadů, které se staly na několik měsíců doslova rájem pro ptáky nejen v České republice, ale především na Slovensku.
„Ohavná ornitologie
V poslednich letech vznikla cela rada uzasnych filmu o prirode. Jejich fantasticke exteriery a brilantni prace autoru privedly k zajmu o prirodu mnoho novych nadsencu. Ti se snazi i v podminkach stredni Evropy najit panenska mista nedotcena lidskou cinnosti. V praxi maji problem konfrontace svych idealu s realitou okoli.
Terenni biologove jsou techto iluzi jiz zbaveni, a tak se pri sve profesionalni ci amaterske praci pohybuji z hlediska vetsinove populace casto v odpudivych biotopech. Optimalni prostredi pro zivocichy musi zajistovat potravu, vodu, ukryt ci pocit bezpeci a prirozene v nem potkaji i sexualniho partnera. Esteticka kriteria jsou naprosto podruzna.
Kukuřičné monokultury – nudné pouště?
Rudoltice – V posledních 20 letech se výrazně zvýšil význam a výměra kukuřice pěstované na našich polích a tento trend bude dále pokračovat. Mimo jiné s plánovaným využitím kukuřičného zrna k energetickým účelům. Lovné zvěři (srnčí, černá…) poskytuje v krajině chybějící krytinu i dostatek potravy. Často pak kukuřici opouští jen hledá-li vodu. Ptáci se také na měnící podmínky adaptují.
V kukuřici úspěšně hnízdí čejky. Vyhledávají podmáčená místa, případně místa neosetá pro poruchu secího stroje ap. Na podzim se na sklizených plochách vyskytují početná hejna protahujících pěvců (např. jikavci), holubi a nocují zde i kachny divoké, které jsou v této době předmětem intenzivního lovu. Pro pozorovatele jsou zajímavé i ostrůvky nesklizené kukuřice ponechané na dozrání na zrno. Na posklizňových zbytcích se na podzim a v zimě živí i jeřábi a severské husy. Pro řadu dravců je také otevřený přehledný terén kukuřičných strnišť zajímavým biotopem.
V loňském roce jsem v Rudolticích (UO) v porostu silážní kukuřice pozoroval 2 rodinky bramborníčků hnědých odchovávající zde mladé. V těchto kulturách se z ekonomických důvodů nepoužívají insekticidy a hmyzu je zde dostatek. Pro bramborníčky je to v kulturní krajině velmi atraktivní prostředí. Na velkých a nerušených lánech kukuřičných polí bude i nadále probíhat adaptace zvířat na atraktivní nabídku zemědělců.
Petr Moutelík
{mxc}