Články k tématu: Odjinud

rákosník velký foto: T. Dettlaff

Nedávno publikovaná studie švédských vědců ukázala, že někteří rákosníci velcí (Acrocephalus arundinaceus) jsou nakažení ptačí malárií. S tímto parazitem (prvokem) se dostávají do kontaktu na svém zimovišti v Africe. Malárie je těžkým soupeřem pro člověka, ovšem ptáci se s tímto onemocněním dokázali vyrovnat nebo se na nich onemocnění zřetelně neprojevuje – infikovaní i zdraví jedinci hnízdí a úspěšně vychovávají mláďata. Tento jev byl doposud hádankou pro ornitology i evoluční biology. Protože onemocnění běžně mívá nějaký vliv na zdatnost jedince. Důkladnou analýzou vzorků krve vědci zjistili, že infekce má dvě fáze. První fáze je akutní stádium s typickými vnějšími symptomy, které se projeví krátce po nakažení. Druhá je trvalá chronická fáze, kdy nejsou symptomy rozpoznatelné.

Celý článek →

Ibis skalní. Foto M. Unsold

Je to práce, kterou by asi nikdo nechtěl. Být ve vedení letové formace, mít tu největší dřinu s větrnými proudy, zatímco se ostatní „vezou“. Asi většina lidí tuto formaci do „V“ zná a ví, že ten první ve formaci rozráží vzduch a dalším za ním se letí snadněji. Setkáme se s ní u řady ptačích druhů, nejznámější jsou u nás asi husy. Co ale vede ptáky k tomu takto létat ve formaci? Z evolučního hlediska má smysl se „obětovat“ pro své příbuzné a tedy nějak podpořit své geny. V ptačím hejnu jsou ale i ptáci nepříbuzní. Co je tedy vede k této vzájemné kooperaci a šetření energie?

Celý článek →

sovy jsou schopné otočit hlavou až o 270°, nahrazuje jim to jejich neschopnost pohybovat očima

V zásadě jednoduchá otázka, ale s odpovědí je to trochu složitější. Doposud se odpověď skládala z toho, že má sova upravené obratle a vazy, které ji to umožňují. Nová studie ale ukazuje, že přizpůsobení není jen jedno a přesně anatomicky vykresluje, jak dokonalý tento systém je.  Studie také vyhrála hlavní cenu posterů na 2012 International Science & Engineering Visualization Challenge a vyšel v časopise Science.

Celý článek →

Ptáci se na své migrační cestě setkávají s řadou nástrah a nebezpečí. Jeden druh nebezpečí je ale provází celý život a to jsou predátoři. Nová studie objevila, že se tažní ptáci učí na své cestě od ostatních rezidentních ptáků poznávat nebezpečí v dané lokalitě. Tažní ptáci totiž na cestě přeletují velké vzdálenosti a v každém biotopu na ně číhá jiný druh nebezpečí.

Celý článek →

Rorýs obecný. Foto L. Petrilák

Rorýsi obecní jsou úžasní letci, tráví většinu svého života ve vzduchu a jsou tak zahaleni mnohými tajemstvími svého života. Nyní, za pomoci nových technologií, můžeme nějaké záhady pomalu rozkrývat, například o jejich migraci. V poslední době se staly trendem tzv. geolokátory. Jsou to zařízení o hmotnosti 0,6 g, která do sebe ukládají data o slunečním svitu. Jejich přesnost je menší (+/- 100km), ale jejich hlavní výhodou je malá hmotnost a velikost.

Celý článek →

buřňák severní (Puffinus puffinus), foto: David Boyle

Mořští ptáci krmí své mladé před vylétnutím z hnízda méně, ale jsou to hormony, které určují, kdy mládě hnízdo opustí. Nový výzkum uveřejněný v Behavioral Ecology se zaměřil na hlavní „spínač“, který určuje, kdy mláďata opustí své hnízdo a započne jejich samostatný život. Výzkum probíhal u buřňáků severních (Puffinus puffinus) na ostrově Skomer ležící na jihovýchodě Walesu. Vědci si všimli, že rodiče si při krmení nevšímají zvyšujícímu se žadonění mláďat a krmí méně před tím, než mláďata opustí hnízdo. Ve stejné době se u mláďat začala zvyšovat hladina hormonu kortikosteronu. Otázkou pak bylo, zda je zvýšená hladina hormonu důsledkem snížené frekvence krmení nebo je nezávislá.

Celý článek →