Mláďata motáka lužního na Jičínsku v roce 2020. Foto: M. Kožuško
Tak jako v přechozích letech, tak i letos se vrátili motáci lužní i na Jičínsko. V okrese Jičín patří moták lužní mezi velmi vzácné dravce, početnost hnízdících párů v předchozích letech byla velmi nízká. První motáci se začali objevovat na Jičínsku již ke konci dubna. Od začátku května byl prováděn intenzivní monitoring v celém okrese, ale pozorování párů i jedinců a zaměření případných hnízdních lokalit bylo velmi málo. Vše nasvědčovalo tomu, že letošní rok bude počet hnízdících párů na Jičínsku cca stejný jako loňský, ne-li horší – v roce 2019 bylo na Jičínsku lokalizováno 10 párů.
Raby, Kuneticka hora – Hledali byste v rovinatem zemedelskem okoli Pardubic vyra velkeho (Bubo bubo)? A jeste ke vsemu jako pravidelne hnizdici druh? Ackoliv to na prvni pohled vubec nevypada pravdepodobne, vyri zde skutecne hnizdi. Jiz pred radou let obsadili zrejme jedinou lokalitu na Pardubicku, kde nalezaji pro sebe prihodne podminky. Tou lokalitou jsou, jak jinak, skaly na svazich Kuneticke hory.
Svitavy – Straka obecna (Pica pica) je do urcite miry synantropnim druhem jiz od nepameti. V nasi ornitologicke literature z konce 19. stoleti se muzeme docist, ze vyhledavani lidske pritomnosti je jiz dlouhodobym znakem populaci strak i na nasem uzemi. V prubehu druhe poloviny 20. stoleti se vsak zacaly vice projevovat zmeny, ktere se staly markantni nejen diky castejsi pritomnosti strak v prostredi vesnic a mest, ale pozdeji i jejich pocetnejsim pripadum opakovaneho uspesneho zahnizdeni v tomto prostredi.
Polom, Sedlonov – Ve dnech 7. a 8. cervence 2011 jsem nedaleko Sedlonova v Orlickych horach v prostoru mezi osadou Polom a penzionem „Stara skola“ pozoroval dva intenzivne zpivajici samce strnada lucniho (Miliaria calandra). Ptaci po oba dny zpivali hned u silnicky v prostredi, ktere tento druh obvykle vyhledava. Stridaji se zde horske louky po obou stranach silnice (nektere jeste neosecene) a kolem cesty jsou stromy, ze kterych samci zpivali – brizy, vrby, jirovec. Zkratka – lokalita jim „slusela“. Oba ptaci byli od sebe vzdaleni asi 80 m a pri zpevu stridali vrsky stromu. Oba drzeli svoje teritorium, coz s velkou pravdepodobnosti naznacuje hnizdeni. Samice patrne sedely na vejcich. V prostoru mezi obema samci se 8. cervence v 15.30 hod. ozyvali i chrastal polni (Crex crex) a krepelka polni (Coturnix coturnix).
Jicinsko – Svet se meni. Nekdy k lepsimu, jindy k horsimu. Kde by mne pred lety napadlo, ze jednoho dne se dockam doby, kdy ve svem rodnem kraji spatrim hnizdo sokola stehovaveho (Falco perregrinus)!
Dolni Bousov – Hnizdo capu bilych (Ciconia ciconia) na okraji Dolniho Bousova na Mladoboleslavsku patri do kvarteta nami sledovanych hnizdist v oblasti. Prestoze byly roky, kdy capi par potomstvo nevyvedl a v nekterych letech se dokonce ani par nevytvoril, v dlouhodobem pohledu prevladaji sezony uspesne. K takovym patril dokonce i lonsky rok, ktery byl v celorepublikovem meritku vyrazne neuspesny. Objevily se vsak v Bousove problemy jine.
