Poštolka rudonohá (Falco vespertinus) se během jarní a podzimní migrace objevuje v České republice každoročně. V posledních několika letech však má nejen počet pozorování, ale i počet pozorovaných jedinců stoupající trend. Z celkem 4 záznamů v databázi Birds.cz v roce 2010 stoupl počet záznamů na celkem 92 v roce 2013. V roce 2014 byly zjištěny i vysoké počty, s dosavadním maximem 58 ex. na nocovišti u Klenovic na Hané (K. Poprach, Birds.cz). Ve východních Čechách se doposud jedná o vzácný druh, přestože taktéž v našem regionu je zmíněný nárůst patrný. Doposud nejzajímavějším byl rok 2012, kdy byla poštolka rudonohá zjištěna na celkem 5 lokalitách (viz seznam pozorování níže), z čehož jedna se však nachází na rozhraní Královehradeckého a Středočeského kraje (obě pozorování z Žehuňského rybníka byla lokalizována již na Kolínsku).
Články k tématu: Faunistika
Mimořádná pozorování poštolek rudonohých (Falco vespertinus) v roce 2014 nejen ve východních Čechách
Ornitologické zajímavosti Svitavska v roce 2013
Po ornitologicky úspěšném roce 2012, pokud šlo o výskyt ptačích druhů, můžeme konstatovat, že přestože rok následující nebyl celkově v tomto ohledu úspěšnější, přinesl některá zajimavá až mimořádná pozorování. Největsi pozornost poutali tentokrát jednoznačne dravci.
Ornitologické střípky z roku 2013 od Proudnického rybníka
Proudnický rybník je jednou z nejzajímavějších lokalit v bývalém okrese Kolín v blízkosti hranice Královehradeckého kraje. Svojí polohou v migračním koridoru řeky Cidliny, na dohled od Žehuňského rybníka a v neposlední řadě díky rozvinutému litorálu představuje zajímavé místo pro protahující či hnízdící ptáky. Proudnický rybník znají ornitologové či birdwatcheři zejména díky atraktivním koncentracím severských hus v období jarní migrace, či blízkosti polního mokřadu, který je lákavou tahovou zastávkou zejm. pro bahňáky. Jaký byl rok 2013 na těchto lokalitách?
Ornitologické zajímavosti na Chlumecku v roce 2012
Rok 2012 přinesl na Chlumecku několik zajímavých pozorování, které dále rozšiřují a doplňují naše znalosti o této části východních Čech. Krajina, jíž dominuje niva řeky Cidliny a Bystřice a několik zachovalých středověkých rybníků, vytváří místy atraktivní prostředí zejména pro vodní a mokřadní druhy ptáků. Přesto, že úsilí a časové možnosti byly zřetelně nižší než v předchozích letech, lze hodnotit rok 2012 jako ornitologicky atraktivní.
Ornitologické zajímavosti Svitavska v roce 2012
Svitavsko – Skoro uz dvacitka sezon aktivniho pozorovani ptaku v regionu by mela zarucovat velmi dobre poznani hnizdicich i protahujicich ptaku, zejmena pokud se mu venuje temer desitka priznivcu, byt jen v ramci sveho volneho casu. Tato „disciplina“ vsak v sobe skryva neco, co nas do terenu i za casto nepriznivych podminek stale tahne bez ohledu na pocet sezon. Prekvapit nas totiz mohou ptaci kazdy den a v kazde rocni dobe. A to se nam stalo na Svitavsku i v lonskem roce, ktery muzeme hodnotit jako mimoradne ornitologicky zajimavy.
Aktuální rozšíření chocholoušů obecných ve východních Čechách
Pred necelymi dvema lety jsem v clanku na techto strankach (zde) kratce shrnul smutny osud vychodoceskych chocholousu obecnych (Galerida cristata). Po roce 2000 chocholousi zcela vymizeli z mestskeho prostredi a zdalo se, ze druh v nasem regionu uplne vyhynul. Nicmene se tomu tak prozatim nestalo. Temer presne v soubehu se zanikem mestskych hnizdist se zacala objevovat pozorovani chocholousu z venkovskeho prostredi. V soucasnosti jsou ve vychodnich Cechach znamy ctyri pravidelne hnizdni lokality a jedno zimoviste, kde ptaci pres hnizdni sezonu nebyli zaznamenani. Vsechny lokality se nachazi v sirsim okoli reky Labe mezi Hradcem Kralove a Pardubicemi, v bezprostredni blizkosti zemedelskych druzstev s chovem krav.
Zvýšený výskyt poštolek rudonohých (Falco vespertinus) v České republice v roce 2012
Vendoli – 24. srpna se mi opet vyplatilo vzit kolo a vyrazit za pekneho pocasi do poli, tentokrat jizne od Svitav. V pomerne rozmanitem prostredi poli jiz posecenych, pripadne podmitnutych, zoranych i osetych, jsem mel stesti, kdyz jsem sledoval dve mlade postolky rudonohe (Falco vespertinus). Prestoze i na Svitavsku jde o zcela vyjimecne pozorovani, mozna me ani tolik neprekvapilo, protoze jsem si byl vedom letos zvyseneho poctu zaznamu o vyskytu „rudonozek“ v nasi republice.
Postolka rudonoha byla v oblasti Svitavska zaznamenana dosud jen jednou, a to zacatkem zari roku 1965, kdy byla ulovena mlada samice V. Sajdlem v lokalite Moravskeho Lacnova ve Svitavach.
NEČ – mimořádná lokalita ptačí oblasti Rožďalovické rybníky
Kopidlno, Rožďalovické rybníky – Neč, čili Nečaský rybník u Kopidlna včetně jeho nejbližšího okolí, to je vskutku neobyčejná ornitologická lokalita, dosud ještě nedoceněná. Jedná se o rybník nacházející se zhruba uprostřed ptačí oblasti „Rožďalovické rybníky“, mající poměrně členitý průběh pobřežního pásu se střídajícími se remízky křovin, litorálních i terestrických rákosin, a také lipové aleje na hrázi. Asi uprostřed rybníka je významné zúžení, jež je tvořeno jednak ostrůvkem s křovinami a vysokým topolem a jednak úzkým dlouhým poloostrůvkem (jakési „molo“), rovněž porostlým stromy a křovinami – zbytek původní selské cesty. V zadní části rybníka se nachází ještě jeden „ostrov“, který je tvořen pouze rákosinami s rákosem obecným a orobincem úzkolistým, a který je vynikajícím útočištěm pro vodní ptactvo. Na SV straně rybníka je zátoka, do níž přitéká malá vodoteč, protékající nedalekou slatinnou loukou a posléze poměrně významným pruhem rákosin, který navazuje na pobřežní rákosový pás. Hned za ním se nachází okraj listnatého a smíšeného lesa „Perna“, jehož přítomnost dále zvyšuje druhovou rozmanitost ptactva v této lokalitě.
Monitoring sokola stěhovavého v Praze
Praha – Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) je kriticky ohrožený druh dravého ptáka. Tento úžasný lovec téměř vyhynul v 60. letech 20. století zejména v důsledku hromadění DDT v potravním řetězci. Celosvětový kolaps populací se u nás projevil jeho kompletním vymizením na dlouhá desetiletí. První novodobá hnízdění v České republice se datují až od poloviny devadesátých let. Díky zákazu výroby a používání DDT a díky následné systematické ochraně sokoli v současné době postupně znovu osidlují svoje historická hnízdiště. Těmi jsou u nás zejména vysoké a klidné skalní stěny. Vhodných nerušených lokalit ovšem v přírodě stále ubývá a tak zůstávají počty hnízdících párů nízké – aktuálně v ČR hnízdí přibližně 50 párů.
Sokol se živí jinými ptáky střední velikosti, které loví v letu. Při střemhlavém útoku volným pádem dokáže vyvinout až rekordních rychlostí, blížících se 300 km/h. Oblíbenou potravu sokolů tvoří holubi. Pravděpodobně právě díky atraktivitě všudypřítomných hejn zdivočelých holubů sokoli stále častěji překonávají svoji přirozenou plachost a objevují se i ve velkých městech a jejich okolí. Pro odpočinek a pro vyhlížení kořisti si tady vybírají dominantní vysoké stavby, jako jsou televizní vysílače, vysoké kostelní věže nebo tovární komíny.
Severské husy na Proudnickém rybníku v zimě 2011/2012
Husa polní (Anser fabalis) a husa běločelá (Anser albifrons) patří v České republice k pravidelně protahujícím a zimujícím druhům. Největší zimoviště a shromaždiště jsou široce známa zejm. na jižní Moravě v okolí nádrží Nové Mlýny. Ve východních Čechách jsou známa shromaždiště či zimoviště zejm. v okolí přehrady Rozkoš a mezi obcemi Praskačka a Podůlšany na rozhraní Královehradeckého a Pardubického kraje. Jednou z nejzajímavějších lokalit je Proudnický rybník u Žiželic a jeho okolí na pomezí Královehradecka a Kolínska.