Samice raroha hlída u hnízda. Foto – Zdeněk Mrkáček.
Mladoboleslavsko – Nase ornitologicka literatura uvadi jen velmi malo pripadu hnizdeni raroha velkeho (Falco cherrug) v Cechach. V uplynulych dvou stoletich hnizdil pouze na trech mistech. Od posledniho hnizdeni jiz take uplynulo vic nez 70 let. Na Morave hnizdil tento druh casteji, ale az od 50. let minuleho stoleti pravidelne. V soucasne dobe tam hnizdi nejmene 15 paru.
Raroh velky je celoevropsky povazovan za pomerne vzacneho dravce. Na uzemi Evropy, vcetne te nejvychodnejsi, hnizdi jen asi 600 paru.
Na zacatku cervna 2011 jsem na Mladoboleslavsku v jednom asi 400 ha velkem lese objevil hnizdici par rarohu velkych.
Mladoboleslavsko – Tricet let sledovani druhu v oblasti umoznuje hodnotit silu hnizdni populace i jeji vyvoj. V tomto prispevku bych rad zminil nektere zajimavosti, vztahujici se k slavici prizpusobivosti menici se krajine.
Maloco vypada v dnesni dobe obstarozneji nez sbirka vajec. V soucasnosti je vybirani vajec (ale i prazdnych hnizd) zapovezeno zakonem o ochrane prirody a krajiny (c. 114/1992 Sb., § 5a), nicmene tato forma sberatelstvi prirozene odumrela uz pred jejim oficialnim zakazem. Ac se to tak casto nezda, evropsky pohled na zivou prirodu se prirozene pomalu ale jiste meni smerem k lepsimu.
Rorys obecny (Apus apus) – nas nejznamejsi a jediny pravidelne hnizdici zastupce radu svistounu (Apodiformes), puvodne hnizdil v dutinach stromu ci sterbinach skal. S rozvojem civilizace pocal vyuzivat nabidek architektury ke hnizdeni v blizkosti cloveka. V soucasnosti ke svemu hnizdeni hojne vyuziva veskere vhodne stavby s nejruznejsimi variantami hnizdni nabidky. Tradicni sidlistni mestske panelove zastavby, tovarni haly, veze, kostely, nejruznejsi vyskove stavby, rodinne domy apod.
Ptaci telo nebo konkretni ptaci druh patri mezi tradicni heraldicke symboly jiz od dob davno minulych. Historie nametu a podoby motivu na vlajkach muze byt velmi ruznoroda. Pomerne casto muzeme sledovat zamer smerovat jej k nazvu obce nebo mesta. Proto zrejme ma obec Jestrebi jestraba, Kosice maji kosa nebo Vranova Lhota ma vranu. Na druhou stranu tak jako Kraliky nemaji kralika nebo Zajecice nemaji zajice, tak obec Orel nema ve znaku orla, Strakov nema straku, Vyrava nema vyra nebo Skrivany nemaji skrivana.
Zabrodi u Cerveneho Kostelce – O ptacich rybnicni soustavy Brodsky – Spinka lezici v katastru obce Zabrodi u Cerveneho Kostelce jsem uz na tomto webu psal. V tomto clanku zminim nekolik zajimavych vysledku krouzkovani, ktere probiha v brehovych porostech rybniku. Krouzkovani v teto lokalite se venuji 13 let. Odchyty probihaji od konce brezna do konce rijna, vetsinou v intervalech 1 – 3 tydny, prumerne jen do 40 – 50 m siti. Site jsou umistovany nejen do rakosin, ktere tady nejsou prilis rozsahle, ale i v porostech keru, tvorenych hlavne vrbami (Salix) a krusinou olsovou (Frangula alnus).
Dolni Cermna – Rad vzpominam na navstevy u Ladi a Helgy Stanclovych. Mezi jinymi debatami Lada kritizoval tehdejsi rozhodnuti o omezeni krouzkovani tzv. „beznych“ druhu ptaku, zvlaste mimo hnizdni obdobi. Rikal, ze se to jednou vymsti, az budou chybet data. Myslim, ze ta doba uz davno nastala. Vedou se debaty o ubyvani vrabcu (Passer sp.), organizuji se specielni akce na krouzkovani (CES, RAS). A nazor, ze nas zajimaji jen hnizdni populace a ne prutazni ptaci, snad uz je dnes take definitivne prekonany.
