Racek tříprstý (Rissa tridactyla) je druhem otevřených moří, kde tráví většinu svého života. V době hnízdění obsazuje skalnaté břehy moří a spolu s dalšími mořskými druhy ptáků vytváří tzv. „ptačí hory“. Takové kolonie čítají až několik tisíc hnízdících párů. V Evropě obývá pobřeží Anglie, severní část Skandinávie. V minulém století došlo k expanzi toho druhu i dále a jih, kde kolonizoval pobřeží Francie a severozápadní Španělsko a výjimečně zahnízdil i v Portugalsku. Mimo Evropu obývá ostrovy při severním pobřeží Sibiře, břehy Kamčatky a Čukotky, Aljašky a severní pobřeží Ameriky. Do vnitrozemí zaletuje jen výjimečně, patrně vlivem silných mořských bouří. Takové zálety do vnitrozemí pak mají charakter menších, či větších invazí, což je patrné i České republice.
Články k tématu: Avifauna
Vyhodnocení hnízdní podpory dutinových dravců a sov na území CHKO Orlické hory za r. 2011 – 6. Další druhy 2
Příznivé prostředí ve velkých ptačích budkách, výhodné mikroklimatické podmínky, vysokou bezpečnost před vlastními nepřáteli a relativní klid pro úspěšný vývoj tu nachází některé běžné, ale cenné druhy hmyzu z řádu blanokřídlých (Hymenoptera). Významnou stabilizační funkci v lesním prostředí plní dravé, sociálně žijící vosy z čeledi sršňovitých (Vespidae). Dokáží v průběhu vegetační sezony vytvořit v dutinách kolonie čítající tisíce jedinců, kteří dokonale spolupracují při výchově potomstva i zajišťování potravy pro všechny své příslušníky. Jako praví predátoři intenzivně loví při zemi i v korunách stromů například vosičky pilatek nebo nejrůznější dvoukřídlý hmyz (mouchy, muchnice) a také sbírají při zvýšeném výskytu housenice pilatek, ploskohřbetek nebo housenky obalečů a píďalek
Budou slavíci Mladoboleslavska přilétat dříve?
Mladoboleslavsko – Mluvim-li o „slavicich Mladoboleslavska“, mam na mysli objekt meho dlouhodobeho zajmu – slavika obecneho (Luscinia megarhynchos). Tricet let sleduji jeho prilety do oblasti pod JZ hranici Ceskeho raje a prestoze byvam na podobne vypocty a hodnoceni opatrny, zde se vysledek v naznacich preci jen ukazuje.
Je treba ale hned upozornit na skutecnost, ze hodnoceny material nese radu nedostatku. Predevsim jsem v 80. a dokonce jeste i v 90. letech minuleho stoleti neumel zjistovat jedince tesne po priletu (malo se pracovalo s hlasovymi prehravkami a uz vubec se nevedelo, jak a jake hlasy pouzivat), ale hlavne jsem poctive neprozkoumaval dny casneho dubna.
Nález dvou obsazených dutin holuba doupňáka v městských lesích u Hradce Králové
Hradec Kralove – V hnizdni sezone 2011 se podarilo v mestskych lesich Hradce Kralove prokazat hnizdeni dvou paru holuba doupnaka (Columba oenas). Obe hnizda byla nalezena v komplexu hospodarskych lesu jihovychodne od mesta. Jedna se o prvni dolozene hnizdeni tohoto druhu v teto lokalite.
Pozorovani a kontroly na hnizdisti:
3. 4. 2011 – byl na svetline smiseneho lesa (duby, borovice, smrk, buk) vyplasen stary ptak z hnizdni dutiny ve vzrostlem buku, asi 7,5 m vysoko.
Priblizne 600 m od tohoto nalezu byla zjistena druha obdobna hnizdni dutina ve vzrostlem buku, asi 10,5 m vysoko – take vyplasen stary ptak pri sezeni na vejcich. Obe dutiny byly v minulosti zjevne vytvoreny datlem cernym (Dryocopus martius), ktery v komplexu hnizdi.
Ohlédnutí za podzimem 2011 na přehradě Rozkoš
Jak jsem již uvedl ve svém příspěvku o jaru 2011 na přehradě Rozkoš , tak i nyní musím zopakovat, že termín, kterým označujeme kalendářní roční období se nekryje s termínem, kterým označujeme podzimní tah ptactva. Podzimní tah řady druhů začíná již v průběhu července,, tedy v období vrcholného léta. Pro tento případ se tedy lépe hodí termín pohnízdní migrace. Do tohoto ohlédnutí za podzimem jsem přidal i úsek zimy do konce roku 2011, neboť mírné počasí v tomto období k tomu přímo vybízí.
Vyhodnocení hnízdní podpory dutinových dravců a sov na území CHKO Orlické hory za r. 2011 – 6. Další druhy 1.
Velké hnízdní budky i polobudky pro sovy a dutinové dravce (poštolky) zdaleka neslouží pouze těmto druhům. Jsou využívány dalšími druhy ptáků, některými savci i řadou bezobratlých živočichů, kteří v nich nalézají potřebné podmínky pro rozmnožování nebo jako přechodné útočiště před nepřízní počasí a k odpočinku. Stejně jako u cílových druhů, pro které byly instalovány, lze vyčíst z jejich samotné přítomnosti, početnosti i průběhu vývoje řadu informací o aktuálním stavu okolního prostředí.
Výskyt zajímavých ptačích druhů na Svitavsku v roce 2011
Průtah kulíka písečného na přehradě Rozkoš
Kulík písečný (Charadrius hiaticula) je druhem bahňáka s palearktickým typem rozšíření. Zasahuje až do Grónska a na východ Severní Ameriky. Geografická variabilita je málo výrazná, komplikovaná individuální variabilitou. Většinou jsou rozlišovány dvě subspecie – kulík písečný evropský (Charadrius hiaticula hiaticula), který obývá západní část areálu a kulík písečný sibiřský (Charadrius hiaticula tundrae) z Laponska a tunder severního Ruska a Sibiře.
Vyhodnocení hnízdní podpory dutinových dravců a sov na území CHKO Orlické hory za r. 2011 – 5. Potrava
Hlavnim cilem zavedeni systemu plosne hnizdni podpory dutinovych dravcu a sov v Orlickych horach na plose 204 km2 bylo snizeni populacnich hustot ekonomicky zavaznych druhu drobnych zemnich hlodavcu, omezeni skod na vysazovanych listnatych drevinach a pokud mozno vylouceni potreby pouzivani otravenych navnad. Prave postolka obecna (Falco tinnunculus), pustik obecny (Strix aluco) a syc rousny (Aegolius funereus) dokazi vytvorit pocetne spolecenstvo, osidlit mnozstvi rozdilnych lokalit na velkem uzemi, ve kterem si jednotlive druhy vymezi vlastni zivotni prostor a v nem dobre prosperuji.
Bernešky rudokrké zimují na jižní Moravě a letos i ve východních Čechách
Berneska rudokrka (Branta ruficollis) je jedna z nejkrasnejsich hus a zaroven i jedna z nejvzacnejsich. Odbornici odhaduji, ze jich na celem svete zije asi jen 40 tisic kusu a jejich pocet stale klesa. Jde tedy skutecne o jeden z nejohrozenejsich zivocisnych druhu na Zemi.
Bernesky rudokrke hnizdi v tundre zapadni Sibire a zimuji ve stepich kolem Kaspickeho more. Od sedmdesatych let minuleho stoleti zimuji take v Evrope, a to v Rumunsku u Cerneho more a obcas se jednotlivi ptaci nebo male skupiny objevuji ve stredni i v zapadni Evrope.