Moravskotřebovsko – Toto vyhlášené území za přírodní park v Zábřežské vrchovině na samém konci Pardubického kraje, který zde hraničí s krajem Olomouckým a Jihomoravským, patří mezi „bílá místa“ na mapě zájmu ornitologů. V posledních letech mířím do těchto končin častěji, a tak jsem se tu setkal nejen s letní kolonií vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) nebo s aktivními pobytovými stopami bobra evropského (Castor fiber), ale především sem jezdím za zdejšími opeřenci.
Články k tématu: Avifauna
Ptactvo přírodního parku Bohdalov-Hartinkov
Sněhule na Rozkoši
Rozkoš (Česká Skalice) – Dělící hráz přehrady Rozkoš („dělička“) se za 40 let od jejího dokončení stala bez ohledu na stav vody v obou částech nádrže vyhledávaným bezpečným místem odpočinku pro četné protahující a zimující druhy ptáků a kromě toho v současné době v západní části hostí jednu z největších východočeských hnízdních kolonií racka chechtavého (Larus ridibundus). Je proto také pravidelně navštěvována ornitology, kteří ve snadno přehledném prostředí na její koruně dlouhé 1,5 km objevují a pozorují řadu zajímavostí.
Přílet motáků pilichů
Portrét motáka pilicha (Circus cyaneus) – foto: J.Vrána
Náchodsko – Na konci tohoto týdne se začali na Náchodsku objevovat první protahující motáci piliši (Circus cyaneus), kteří přilétají do zemí střední Evropy zimovat nebo tudy jen protahují při delších cestách na jih kontinentu. Během minulého pátku byli dva hnědí ptáci zjištěni na Broumovsku u obcí Křinice a Zdoňov při lovu, a ve stejný den byli P. Moutelíkem pozorováni i dva samci u obce Josefov a na přehradě Rozkoš. Tyto drobné a štíhlé dravce původem ze Skandinávie, pobaltských států a Polska můžeme nejčastěji zastihnout v zemědělské krajině při lovu nebo
za přeletu horských sedel, kudy protahují do vnitrozemí. Při lovu se velmi často pohybují kymácivým letem nízko nad terénem s častými loveckými výpady v podobě bleskurychlých obratů.
Výzkum slavíků s létem nekončí
Vyprahlé hnizdiště na úpatí Staré Studénky – foto: P. Kverek
Mladoboleslavsko – Ačkoliv slavíci obecní (Luscinia megarhynchos) z mladoboleslavských hnízdišť dávno odletěli, jejich výzkum nekončí. Jakmile první mrazíky vyholí bylinný podrost, nabízí se příležitost k hledání hnízd. Zkoumáno je umístění stavby i použitý materiál. Času však není nazbyt, protože padající listí hnízda umístěná přímo na zemi znovu ukryje.
Za dávnými ptáky Svitav do Přerova
Přerov – Přestože má ornitologie, ať už jako věda nebo jako koníček, poměrně dlouhou historii, je na mnohých místech naší republiky opravdovým problémem objevit hodnověrné údaje starší třeba jen 30 let. Tak například ve Svitavách – městě se sice bohatou, ale povětšinou německou historií, jsou všechny údaje starší roku 1945 už asi nenávratně ztraceny. Pravda, existuje několik vycpanin, roztroušených většinou po místních základních školách, datovaných třeba i do 19. století. U většiny z nich však není udávána žádná lokalita.
Mohou „zelené“ fasády za zbloudění táhnoucích ptáků?
Kněžmost – Náš dům s kovárnou v Kněžmostě (Mladoboleslavsko) stojí dvacet let. Světlou škrabanou omítku jsme nechávali vyniknout do doby, než nás zlákaly moderní „zelené“ fasády. K ozelenění jsme zvolili loubinec (Parthenocissus) neboli přísavník a jeho kouzlu jsme podlehli natolik, že velkou část stavby časem pohltilo členité loubí z několika druhů popínavých lián.
Poslední letošní odchyt na „Třesičáku“
Třesický rybník (Chlumec nad Cidlinou) – Minulý víkend 3. – 5. října byl uskutečněn letos již poslední odchyt na Třesickém rybníku nedaleko Chlumce nad Cidlinou. Jenom pro připomenutí – letos to byla už třetí zdejší odchytová akce. Ta první proběhla v červenci, trvala čtyři dny a bylo během ní odchyceno 500 ptáků, druhá, pouze dvoudenní, se konala na začátku září se 125 chycenými ptáky. Středem našeho zájmu jsou hlavně rákosiny a navazující ostřicové louky.
Koňadry infikované virem ptačích neštovic
Sýkora koňadra – samice, postižení křídla. Foto – Pavel Kverek.
Kněžmost, rybník Stržák – Při výzkumu hnízdících slavíků u rybníka Stržák poblíž Kněžmostu (Mladoboleslavsko) byl dne 1. května letošního roku odchycen do nárazové sítě i pár sýkor koňader (Parus major), který měl na první pohled nápadné defekty kůže. Ptáci byli po vyjmutí ze sítě pouze vyfoceni a bez okroužkování znovu vypuštěni.
Podobný úkaz, avšak v daleko menším rozsahu (zduření očního víčka), byl zaznamenán o několik dní dříve u samice pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla)
2 kilometry západním směrem u rybníka Pátek na Budách. Jednalo se tehdy
o první zjištění tohoto postižení během čtvrtstoletí mého výzkumu.
Neobvyklá pozorování ptáků ve Slatiňanech
Slatiňany – K napsání této zprávy, které jsem již dlouho odkládal, mě „přinutil“ pěkný článek „Ornitologie z okna bytu, aneb krásy městské avifauny“, na který bych rád volně navázal. Již proto, že mě po přistěhování sem do východních Čech (Slatiňany) přivítal právě kalous ušatý (Asio otus), vysedávající na stříbrném smrku přímo před oknem našeho bytu.
Zabezpečování sloupů VN ve Svitavách
Svitavy – V měsíci září došlo i na Svitavsku k realizaci zabezpečení sloupů vedení vysokého napětí v místech, které zdejší ornitologové vytipovali jako nejrizikovější. Jedná se zejména o desítky sloupů v oblastech polí a rybníků v okolí města, kde docházelo v minulosti k úhynu či poranění zejména poštolek a kání. Předmětem ochrany je také vedení v blízkosti jediného hnízdiště čápů bílých ve Svitavách.
