Jilemnice – Jednou ze zvláštností života rorýse obecného (Apus apus) je jeho schopnost spát v letu, kdy „vypíná“ jednu hemisféru mozku. Tuto schopnost prokázaly studie, využívající radaru a radiotelemetrie u nehnízdících jedinců v Evropě. Totéž se předpokládá i pro nocování na afrických zimovištích – pokud tomu tak je, trávili by rorýsi ve vzduchu bez přestávky 9 měsíců v roce. Existuje ale jen málo přímých pozorování rorýsů nocujících v letu nad Africkým kontinentem.
Objevilo se však také několik pozorování rorýsů nocujících na stromech, zvláště mladých jedinců. Nejvíce jich je od Jana Holmgrena z jižního Švédska, který pozoroval v srpnu 1982 – 2000 celkem 118 nocujících rorýsů a 230 dalších kteří naletovali za soumraku na stromy nebo stožáry a pravděpodobně také spali obdobným způsobem mimo sledované území. Ptáci se drželi řapíků listí a svá těla opírali o listoví. Počet takto spících rorýsů byl vyšší v letech s nízkými srpovými teplotami. Jedno z prvních pozorování takto spícího rorýse pochází z 1. srpna 1893 u obce Povrly v severních Čechách (A. Hauptvogl). Nocování v korunách stromů je tedy pravděpodobně důležitou adaptací na přečkání nepříznivého počasí.
Sám mám pouze jedno takové pozorování, je ze 17. května 2007 – jednalo se tedy o jedince na jarním příletu. Teplota byla kolem 10 °C a polojasno. Rorýs naletoval na solitérní jírovec a asi po 15 náletech se přichytil na kůře kmenu 4 metry nad zemí. Jeho styl uchycení i doba je odlišná od případů, které Holmgren popisuje, mohlo se tedy jednat o vyčerpaného jednice. Nemáte někdo podobné pozorování?
Luděk Petrilák
Fotografie rorýsů, nocujících na stromech a další zajímavosti o těchto ptácích naleznete v citacích z práce J. Holmgrena zde.
{mxc}
Svitavy – Mezi vzácnější, ale velmi zajímavé bahňáky patří koliha malá (Numenius phaeopus). Na území České republiky se jedná o pravidelně protahujícího, avšak nepříliš početného zástupce čeledi slukovitých. Hlavní hnízdní populace kolihy malé leží v Evropě na Islandu, v oblasti Skandinávie a Ruska. Celosvětová populace je odhadována na 1-2 miliony exemplářů (Wetlands International 2002).
Třesický rybník – V loňském roce proběhly během léta a podzimu tři krátké zkušební odchyty ptáků na Třesickém rybníku u Chlumce nad Cidlinou s prvotním cílem zjistit, jaké druhy se na lokalitě vyskytují a pro další sezóny naplánovat odchyty s konstantním úsilím a ucelenou metodikou.
Horní Jelení – Na komíně kotelny pily v obci Horní Jelení na Pardubicku zahnízdili čápi bílí (Ciconia ciconia) poprvé v roce 1998. Hnízdo na komíně ale vadilo provozu kotelny. Aby měli čápi klid a kotelna nebyla omezena v provozu, bylo rozhodnuto o jeho přemístění. V roce 1999 byl na louce nedaleko původního hnízda vztyčen kmen stromu a na něj byla umístěna nová hnízdní podložka. Čápům ale toto řešení nevyhovovalo a k dalšímu hnízdění v obci již nedošlo. 
Svitavsko – Potáplice (Gaviaformes) jsou velmi zajímavou skupinou ptáků. V Evropě jsou všechny čtyři druhy rozšířeny hlavně v arktické a boreální oblasti. U potáplice severní (Gavia arctica) bylo zaznamenáno i hnízdění v Polsku, Německu a z posledních let pochází také údaj o jednom možném hnízdění v České republice (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Přesto se s ní a dalšími 3 druhy můžeme u nás stále setkat hlavně na jarním a podzimním tahu, potažmo v zimních měsících. Tento článek shrnuje všechny údaje o výskytu potáplic na Svitavsku.
pozorovali 1 dospělce ve svatebním šatě tamtéž M. Janoušek, A. Kašpar, J. Mach, L. Novák a J. Vrána.
Mladoboleslavsko – Zejména u sov se úhyny zjišťují obtížně. Ještě během noci, nebo těsně po ránu jejich mrtvá těla často poslouží za potravu jiným predátorům či divokým prasatům. Navíc těla, ležící na frekventované vozovce, auta v krátké chvíli rozjezdí natolik, že nelze za jízdy ani zjistit, co uhynulo a případně zastavit.
Orlické hory, Broumovsko – Čáp černý je tajemný pták, který si získává pozornost mnoha pozorovatelů. V Královéhradeckém kraji jsou známá čapí hnízda pravidelně kontrolována, a to nejen v čase hnízdění, ale také v předjaří před příletem ptáků ze zimovišť. Při letošních kontrolách jsme zjistili, že došlo ke zřícení několika letitých hnízd. Příčinou byla bohatá sněhová nadílka, zatížené větve pak nevydržely zvýšenou váhu a ulomily se. Protože je dohledávání nových hnízd čápa černého velmi náročné a také proto, že chceme čápům nabídnout bezpečné hnízdění na již osvědčených a pro ně známých místech, rozhodli jsme se alespoň dvě ze spadlých hnízd obnovit. 
Moravská Třebová – Dne 12.3.2009 mne informoval člen ČSOP v Moravské Třebové Ing. Kamil Sopoušek o nálezu kadáveru většího druhu vodního ptáka, kterého mi později přinesl na ukázku, a kterého jsme posléze určili jako exempláře bukače velkého (Botaurus stellaris). Bukač byl nalezen v porostu na břehu řeky Třebůvky. Vzhledem ke stavu značného rozkladu usuzujeme, že mrtvý jedinec ležel pod sněhovou pokrývkou delší dobu a nalezen byl až po jejím roztání. Na základě vyjádření okolních ornitologů se domníváme, že pták mohl uhynout někdy počátkem měsíce února. Příčinou úmrtí byl nejspíše střet letícího ptáka s dráty elektrického vedení, které v tomto místě křižuje komunikaci a řeku. 
