Články k tématu: Avifauna

   Obruby u Mladé Boleslavi – V roce 2003 byly zahájeny odchyty břehulí říčních (Riparia riparia) v pískovně u Obrub v severovýchodní části Mladoboleslavska. Tehdy se zdálo, že těžba bude v nejbližší době ukončena a označení hnízdní populace tak dopomůže k následnému zjištění vynuceného přesídlení jinam. Štěrkopísky se v ložisku na severozápad od Dolního Bousova těží dodnes a břehule tam v kolísajících počtech hnízdí nepřetržitě. A každoročně se i kroužkují.

Chytání je vedeno do jediné nárazové sítě v čase, kdy již některá mláďata vyletují sama za potravou a do stěny se vrací odpočívat. Síť je ve chvíli, kdy se odchycení ptáci kroužkují, sesoukána, aby zbytek kolonie mohl fungovat dál. Místo je několikrát během chytání změněno, přestože se břehule dokáží k síti přivolat a nachytat společně i z okolí.

Krom kroužkování a určování ptáků probíhá i sběr klíšťat pro kolegu I. Literáka z Brna, který se před lety s dcerou přijel do pískovny osobně podívat. Během dvou až tří letních návštěv lokality jsou sledovány i faktory ohrožující hnízdění a některé z nich eliminovány. Zejména hnízdní stěna bývá zbavována písčitých výstupků a teras, aby nedocházelo k početnému vyhrabávání nor predátory. Mláďata, kterým se nepodaří napoprvé vzlétnout z důvodů obalení konců velkých per směsí trusu a jílu, nebo jsou zamotána do materiálu z výstelky (peří drůbeže), jsou ve vodě omývána a následně vypouštěna. Příležitostně je sledována i potrava, kterou ptáci loví nad pískovnou. Mezi další vlivy, omezující hnízdění břehulí patří vodní eroze, trhající po lijácích stěny zbavené ornice a zčásti i draví ptáci, lovící adultní ptáky (ostříž lesní), ale i po hromadách písku posedávající čerstvě vzletná mláďata (káně lesní, krahujec obecný).

Za sedm let, v nichž se uskutečnily odchyty, bylo označeno téměř 2500 jedinců a z tohoto počtu¨byla získána řada zajímavých výsledků, ať už v podobě kontrolních odchytů v místě kroužkování či jinde. Potvrdilo se – o břehulích známé – že výsledky kroužkování nejsou nijak časté vzhledem k vysokému počtu označených ptáků. Ze zahraničí byly získány dva: mladý pták s maďarským kroužkem z podzimu, chycený následujícího roku jako sameček v Obrubech a místní samička, kontrolovaná v pískovně i v roce následujícím a dalšího jara pak zastižená při návratu v Itálii. 

Ostatní výsledky napověděly třeba úzké sepětí s nedalekým Červenským rybníkem, který slouží za chladného počasí jako náhradní zdroj potravy, po příletu i koncem hnízdění pak jako nocoviště. Byla odhalena shromaždiště i nocoviště dále na cestě od hnízdiště, jako jsou rybníky Ostruženský a Zrcadlo na Jičínsku, na Nymbursku pak rybník Žehuňský. Dále na cestě středočeských břehulí mocné moravské shromaždiště na rybníku Nesyt před cestou k maďarskému Balatonu. Krom informací z cest boleslavských břehulí bylo zjištěno například i to, že návratnost do míst narození či předchozího hnízdění není (narozdíl od „mých“ slavíků obecných) nijak výrazná, což však může být způsobeno i větší mortalitou ptáků, závislých na nárazovitě těžko dostupné potravě. Zjištěna byla také vazba na východočeská hnízdiště břehulí, dokonce se ukázalo, že mladý pták, okroužkovaný v kolonii u Dvora Králové ještě tentýž rok pomáhal krmit mladé v pískovně u Obrub! 

To, že břehule stejně jako ostatní naše „vlaštovky“ to v životě nemají lehké, ukázal i letošní rok. Přestože v pískovně u Obrub vznikla se zpožděním ještě podružná kolonie na protilehlém konci (ptáci, nemající kroužky), přílet na hnízdiště byl časově rozkolísaný. Přesto i letos v některých případech dochází k druhému hnízdění časnějších párů. Pískovna v Obrubech hostí vždy zhruba tisícovku ptáků, pro nedostatek času není kroužkovatelem hnízdění důsledněji monitorováno, pozornost je věnována zejména „prokroužkování“ populace.
Pavel Kverek

{mxc}

  
   NPR Bohdanečský rybník – Náš letošní odchyt v Dolanské zátoce NPR Bohdanečský rybník proběhl ve znamení několika okolností: po čtrnáct dnů trvajících deštích se zásadně zlepšilo počasí, v rybníku byl velmi vysoký stav vody, v důsledku čehož byla ostřicová louka u terénní chaty téměř zcela zaplavená, u několika druhů končilo opakované hnízdění, u dalších začínal podzimní tah a zároveň byl letos po mnoha letech zahájen znovu celoprázdninový odchyt – i když s týdenními intervaly mezi jednotlivými pentádami. Snad to byl souhrn těchto okolností (s výjimkou té poslední), co zapříčinilo, že se tentokrát jednalo o akci mimořádně úspěšnou…

Naše pentáda byla druhá v pořadí a proběhla ve dnech 12. – 17. (18.) 7. 2009. Jako kroužkovatelé se účastnili Petr Lumpe z muzea v Mělníku a Světlana Vránová z AOPK ČR, stř. Pardubice. Pomáhala nám kroužkovatelská čekatelka Markéta Ticháčková z Prahy a v rámci dvou několikahodinových návštěv také Honza Bartoníček z VČP ČSO. Pomáhat věru bylo s čím, protože úroda v sítích byla nebývalá: denně jsme okroužkovali téměř 100 ptáků (průměr vychází 99 za den), to ale nepočítám desítky retrapů, které jsme každodenně rovněž museli vyndávat ze sítí a nosit do tábora, abychom mohli zaznamenat čísla jejich kroužků. Chytali jsme do 100 m sítí na tradičních liniích nad lávkami a v rákosině před terénní chatou (50 + 50 m), navíc jsme měli natažených dalších 46 m sítí na dalších dvou místech v blízkosti základních linií a nalíčili jsme rovněž 5 pulapek na chřástaly.

Než se dostanu k vlastním výsledkům kroužkování, chci zmínit některá pozorování. Zatímco kroužkovatelům klopýtání zaplavenou loukou v broďácích poněkud ztěžuje přístup k sítím, veškeré případné nadávky člověk rád okamžitě spolkne, když se podívá okolo a trochu se zaposlouchá. Ta jindy ornitologicky „mrtvá“ louka se hemžila ptáky. Všudypřítomní rákosníci (Acrocephalus sp.) poskakovali a prozpěvovali v ostřicích, i strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) si občas udělal krátký výlet z rákosin do ostřic, ale hlavně – byly zde spousty chřástalů. Pod sítěmi nám běhala kuřátka slípky zelenonohé (Galliunula chloropus) a chřástala vodního (Rallus aquaticus) a podle rozdílné velikosti to byly nejméně dvě rodiny. Při jedné cestě k sítím zahlédl Petr v ostřicích i chřástala kropenatého (Porzana porzana). A když jsme jednou v noci pustili nahrávku chřástala vodního, na okamžik se rozkvičela a rozchrochtala celá louka, jak chřástali odpovídali nahrávce ze všech stran. Přála bych vám to slyšet. Dalších pozorování ale bylo poskrovnu. Třikrát se na moment objevil orel mořský (Haliaeetus albicilla), pár motáků pochopů (Circus aeruginosus) se objevoval pouze občas, měli jsme podezření, že nehnízdí v rákosině rybníka, ale na pšeničném poli. Bohužel jsme neměli čas po nich podrobněji koukat. Jeřábi popelaví (Grus grus) nám sice v sobotu pěkně zatroubili na uvítanou, pak ale jsme k velké lítosti Petra a Markéty (kteří oba patří do „jeřábologické“ skupiny) zahlédli už jen jednoho letícího. Volavek bílých (Egretta alba) jsme viděli najednou nejvíce osm, dvakrát přeletěl čáp černý (Ciconia nigra). Za zmínku stojí ještě jedno pozorování bekasiny otavní (Gallinago gallinago) a pak každodenní manévry stovky hus velkých (Anser anser) – přes den se pásly na jediném sklizeném poli nedaleko Dolan, večer předváděly vzdušné divadlo při návratu na rybník a v noci rozhořčeným kejháním komentovaly světlo baterky na kraji rákosiny při poslední obhlídce sítí.

Kromě již zmíněného Honzy Bartoníčka a mého manžela a syna jsme měli za celou dobu jen jedinou návštěvu, o to větší radost jsme z ní ale měli. Na středeční odpoledne jsem přivezla do tábora paní Helgu Štanclovou. Pro nás to byla mimořádná příležitost poslechnout si vzpomínky na časy dávno minulé a pro ni – příležitost po sedmi letech se zase alespoň na pár hodin vrátit do prostředí, v němž strávila celý život. Ačkoliv již dávno sama nekroužkuje, protože v dvaaosmdesáti letech již nemá potřebné fyzické schopnosti, s ptákem v ruce manipulovala s profesionální zručností a ani určování druhů jí samozřejmě nedělalo žádné problémy. Když jsem viděla její nelíčenou radost z ptáků v ruce a dojetí nad tím, že je zas alespoň na chvíli u rybníka, byla jsem vděčná za nápad ji pozvat. A jsem ráda, že ze tří kontrol, které v průběhu její návštěvy proběhly, jsme přinesli ptáky několika druhů, takže její potěšení bylo různorodé. (V nejbližších dnech si budete moci na webu přečíst rozhovor s paní Helgou.)

A teď konečně výsledky. Dohromady jsme okroužkovali 595 ptáků 31 druhů. Nejpočetněji se samozřejmě chytali rákosníci obecní (Acrocephalus scirpaceus) a proužkovaní (A. schoenobaenus), na dalším místě ale byly břehule říční (Riparia riparia), poněkud překvapivě těsně následované budníčky menšími (Phylloscopus collybita). Jestli se letošní akce něčím výrazně lišila od akcí v předešlých letech, bylo to počtem odchycených rákosníků velkých (A. arundinaceus). Podařilo se nám jich okroužkovat celkem 18 a dalších pět jsme chytili s kroužky. Na pohled, kdy v jedné síti viselo vedle sebe hned šest těchhle nádherných ptáků, hned tak nezapomenu. Štěstí jsme měli i na sýkořice vousaté (Panurus biarmicus) – 18 ex. jsme okroužkovali, dalších osm kontrolovali s kroužkem. Sýkořice připravily nečekané překvapení Honzovi Bartoníčkovi. Z jedné kontroly 13. 7. 09 jsme přinesli dvě okroužkované a když jsme zapisovali čísla jejich kroužků, Honza zbystřil a povídá: „To je přece moje série!“. Večer nám smskou upřesnil, že oba ptáci byli kroužkovaní 11. 4. 2009 na Třesickém rybníku ve skupině dalších 10 ptáků. Myslím, že situaci, kdy je kroužkovatel přítomen kontrolnímu odchytu „svého“ ptáka po třech měsících na zcela jiné lokalitě, prožil málokdo z nás a všichni jsme se radovali spolu s Honzou. Z dalších druhů potěšil také odchyt 18 cvrčilek slavíkových (Locustella luscinioides – 1 již měla kroužek) a šesti moudivláčků lužních (Remiz pendulinus). Chytili jsme také šest slavíků modráčků (Luscinia svecica), čtyři z nich ale již byli okroužkovaní. Modráčci nám předvedli celou škálu vybarvení – od skvrnitého nedávno z hnízda vylétnutého mláděte, přes mladého nevybarveného ptáka až po nádherně vybarvené samce s bílými hvězdami na modré hrudi. Jeden dokonce měl uprostřed bílé hvězdy rezavou skvrnu. Ani pulapky jsme nelíčili zbytečně – chytilo se nám nádherné nohaté černě ochmýřené kuře slípky zelenonohé. Jako zlatý hřeb se do sítě nad lávkami chytil jeden chřástal kropenatý, druh, pro nějž byla vyhlášena ptačí oblast Bohdanečský rybník.

Akce byla vydařená po všech stránkách, měli jsme téměř ideální počasí, nepršelo – až teprve v sobotu odpoledne při balení sítí jsme pořádně zmokli. Nezbývá než popřát kolegům, kteří po nás přebírají štafetu, aby se jim dařilo stejně dobře.
Světlana Vránová

{mxc}

   Severozápadní a jižní Čechy – Letošní kroužkování a límcování hus velkých (Anser anser) v severozápadních Čechách proběhlo na Chomutovsku a Mostecku v termínu 30. 5. 2009. Dohromady bylo odchyceno 31 hus, z toho čtyři již měly krční límce z předešlých let. Celkem 21 ptáků bylo nově označeno červeným límcem série „O“. Šest housat bylo ještě příliš malých na nasazení límce, proto dostala červený odečítací kroužek na nohu.

   V termínu 12. – 14. 6. 2009 proběhlo límcování hus také v jižních Čechách. Husy se zde chytaly na rybníku Volešek a Blatec na Dívčicku. V této oblasti se podařilo odchytit celkem 45 ptáků, z toho 35 hus bylo označeno červenými krčními límci série „B“ a 10 malých housat dostalo červený odečítací kroužek.

   Všem zúčastněným chci touto cestou poděkovat za pomoc.

(pozn.red.: odchytů v severních Čechách se účastnil i člen naší pobočky Jakub Vrána, kterého můžete vidět v pozadí na přiložené fotografii)

   Pokud se Vám podaří pozorovat označenou husu s límcem či barevným kroužkem, pošlete prosím bližší informace (kód ptáka, datum, lokalita, pozorovatel, okolnosti) na Kroužkovací stanici NM Praha nebo koordinátorovi límcování v ČR: Michal Podhrazský; corax@seznam.cz