Dospělá kavka. Foto – Miloš Truhlář.
Hradec Králové – Mezi stálé ptačí obyvatele větších měst můžeme zařadit i nápadného černého ptáka s šedou hlavou o velikosti hrdličky. Většina z nás jistě ví, že se jedná o kavku obecnou (Corvus monedula), která je již po staletí nedílnou součástí koloritu lidských sídel. Bohužel dnes už hnízdící kavky zastihneme téměř pouze v jejich nové domovině, kterou se stala především větší města, jako jsou například Hradec Králové, Jaroměř, Pardubice, Náchod, Nový Bydžov apod. Namísto starých doupných stromů na okraji lesních porostů hnízdí dnes tito ptáci v komínech starých budov, ve výklencích střech, na půdách a v prostorách větracích šachet domů. Poskytneme-li ale kavce adekvátní hnízdiště v podobě budek a umístíme je do dobře předem vytipovaných alejí a porostů vzrostlých dřevin, s velkou pravděpodobností se nemineme s úspěchem a ptáci budky obsadí. Podmínkou však musí být trvalý výskyt kavek v lokalitě.
Kněžmost – Srdce ornitologa zaplesá, vidí-li už druhým rokem klíčit mezi ohromnými a v zimě polomrtvými polními komplexy Kněžmostska ptačí ráj. Od rána do večera se tu hemží čečetkami zimními (Carduelis flammea), konopkami obecnými (C. cannabina), stehlíky obecnými (C. carduelis), zvonky zelenými (C. chloris), pěnkavami obecnými (Fringilla coelebs), pěnkavami jikavci (F. montifringilla), úpolníky (vrabec polní – Passer montanus) a strnady rákosními (Emberiza schoeniclus). Druhů v rozlehlé a těžko přehledné buřeni bude zřejmě ještě víc i jejich skladba je týden od týdne proměnlivá. 
Smiřice – Bydlím v rodinném domku na okraji Smiřic. Jako každý rok, krmím i v letošní zimě na zahradě ptáky. Létají se jich k nám krmit desítky jedinců mnoha druhů. Na stromech mám rozvěšená krmítka se slunečnicí, jeřabiny a lůj. Kromě toho máme na zahradě jmelí. Záměrně jej seji na stromy v zahradě – hlavně proto, že se mi tato magická rostlina líbí, a také proto, že je to oblíbená vánoční rostlina. Naproti zahradě se jmelím na druhé straně domu máme také dub s ochmetem. Tyto cizopasné dřeviny jsou mým koníčkem a věnuji se jejich pěstování se vším všudy. Bobulky jmelí jsou ale také oblíbenou pochoutkou některých ptáků.
Semily – Ostralka štíhlá (Anas acuta) hnízdí na rozsáhlém areálu od Skandinávie přes téměř celou evropskou část Ruska a kromě nejzazšího severu i na celé Sibiři. Hnízdí i v Severní Americe a na Islandu. Ve střední a západní Evropě je její hnízdní výskyt ostrůvkovitý. V České republice je poslední prokázané hnízdění známé z roku 1985 od Oder na Novojičínsku. Od té doby se počet hnízdních párů odhaduje v rozmezí 0 – 3. S tímto druhem se tedy u nás můžeme setkat vzácně v době tahu nebo ještě vzácněji v zimě. Ostralky zimují především na velkých řekách jako je Labe, Vltava, Ohře nebo Morava. Pokud je zima mírná, lze ji pozorovat i na nezamrzlých rybnících a vodních nádržích.
Šerek objevili dospělou potáplici lední (Gavia immer). Naposledy byla pozorována regionálními ornitology 20. 1. 2010. Nálada v automobilu je optimistická a v nákladním prostoru výbava na arktickou expedici. Vodní nádrž Šance nás nadchla. Pro potáplici lední jsou zde ideální podmínky: oligotrofní voda, vynikající trofické podmínky, klidné, nerušené prostředí a cca 180ha nezamrzlé hladiny. Naše motivace i nasazení bylo maximální. Čtyři hodiny jsme v obtížných podmínkách (pro ilustraci: v poledne mi zamrzlo ostření na klasickém triedru) věnovali systematickému pátrání po severském fantomovi. Resultát: potáplice již lokalitu opustila. Akci jsme uzavřeli v příjemné hospůdce s krbovými kamny na kuří nožce, byli jsme rádi za příjemně prožitý den a domluvili jsme další výpravu za ptáky do půvabných Beskyd.
Žehuň – V poklidném nedělním dopoledni 24.1.2010 jsem obdržel telefonát od kamaráda a ornitologa Ing. Stanislava Šimka o jeho nálezu mrtvého orla mořského (Haeliaeetus albicilla) u Žehuňského rybníka. Vzrušeně zoufalým hlasem mi vysvětloval podrobnosti a zatímco jsem se soukal do zimní kombinézy, popisoval nejbližší cestu k místu. Nakonec jsme se sešli Na Kopičáku, projeli po silnici Žehuňskou oborou až k hájovně a odtud pěšky hlubokým sněhem nedaleko nad železniční zastávku Choťovice. Mezitím jsme obdrželi instrukce o správném postupu od pracovníků ČIŽP v Hradci Králové, kteří nám také sdělili, že okamžitě zkontaktují kolegu z pražského inspektorátu, do jehož působnosti lokalita spadá.
