Články k tématu: Avifauna

U slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) dvě hnízdění v roce nepředpokládám

20110123a

Dvojí hnízdění slavíků v našich zeměpisných šířkách není pravděpodobné. Foto – Kryštof Chmel.

Výzkumem hnízdní populace slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) v SV části Mladoboleslavska byly pro druh zjištěny některé nové poznatky a řada známých byla ověřována a i zde potvrzena. Zkoumány byly i další názory, podezření či zjištění ornitologů – předchůdců, které se potvrdit nepodařilo. K nim patří i zmínka o dvojím uskutečněném hnízdění v jedné sezóně od dnes již nežijícího kolegy Pavla Čtyrokého z pražské ZOO.

Věnovali jsme tomuto tématu kdysi mnoho času. Úkol ověřit možnost druhého hnízdění slavíka obecného v tomtéž roce jsem si vzal tehdy za své a po téměř třiceti letech sledování problematiky jsem došel k závěru, že v podmínkách naší republiky je taková možnost velmi nepravděpodobná.

Celý článek →

Zimní nocoviště havranů a kavek v Pardubicích v sezóně 2010-2011

20110109aa   Pardubice – V poslednich letech jsme v Pardubicich meli jednu jistotu: v koncem rijna se zacali objevovat prvni „zimni havrani“, kteri se na noc sletavali na tradicni pardubicke kavci nocoviste v Lonkove ulici (c. 1, Loc: 50°2’31.111″N, 15°45’39.104″E). V polovine prosince se pak jiz kompletni zimni spolecenstvo havranu polnich (Corvus frugilegus) a kavek obecnych (Corvus monedula), citajici okolo 40 000 ptaku, premistilo na nocoviste u benzinky OMV (c. 2, Loc: 50°2’39.497″N, 15°46’3.622″E), kde setrvalo az do odletu zimujicich ptaku.

Celý článek →

Ornitologické zajímavosti Svitavska v roce 2010.

20110113a

Doklad zimního výskytu křivky bělokřídlé (Loxia leucoptera) u Svitav. Foto – Jan Richter.


Svitavsko
– Mezi cleny nasi pobocky, kteri po uplynuti kazdeho roku radi bilancuji nejen sva pozorovani ptaku z jarniho nebo podzimniho tahu, z prubehu zimniho obdobi nebo hnizdni sezony, nejsem vyjimkou. Pri listovani v terennich blocich a probirani nejruznejsich dalsich zaznamu a zdroju informaci se pak vracim nejen do nasich oblibenych lesnich, lucnich, polnich nebo rybnicnich lokalit, ale rad zavzpominam i na ornitologicke zazitky, ktere jsem prozil na dalsich zajimavych mistech nasi republiky nebo i v zahranici. A jaky tedy byl podle meho pohledu „ornitologicky“ rok 2010 na Svitavsku?

Celý článek →

Hnízdní podpora dutinových dravců a sov v horských oblastech – ohlédnutí za sezonou 2010

20101226a

Hladkostěnné budky ztěžují přístup kunám. Foto – Miroslav Dusík

Plošná instalace hnízdních budek pro dutinové dravce a sovy, jejímž cílem je maximální využití nosné kapacity prostředí, přináší každoročně zajímavá zjištění nejen o vazbách mezi predátorem a kořistí, ale také o schopnosti cílových ptačích druhů reagovat na změny trofických podmínek v průběhu vegetačního období. V regionech s ustálenými populacemi základních druhů – s relativně vysokým počtem obsazených hnízdních teritorií, hnízdících párů a nehnízdících jedinců – tedy v prostředí zvýšené potravní konkurence, se tato schopnost odráží daleko výrazněji. V současných podmínkách horských a podhorských oblastí ČR (Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory) sledujeme především hnízdní populaci poštolky obecné (Falco tinnunculus), puštíka obecného (Strix aluco) a sýce rousného (Aegolius funereus) na ploše kolem 1500 km2.

Sezona 2010 byla ovlivněna zejména klimatickými podmínkami v jarních i letních měsících, které se nápadně promítly prostřednictvím potravního řetězce do průběhu i úspěšnosti hnízdění jednotlivých druhů.

Celý článek →

Podzimní výskyt kameňáčka pestrého na přehradě Rozkoš

20101226h

Větší počty kamenáčků u nás vídáme jen dost výjimečně (zde 4 kamenáčci ve společnosti jespáků rezavých a jespáka bojovného). Foto – Jaroslav Vaněk.

Ve svém červnovém příspěvku jsem se věnoval jarnímu výskytu kameňáčka pestrého na přehradě Rozkoš u České Skalice.  Na následujících řádcích je popsán výskyt tohoto druhu na stejné lokalitě na podzim.

Kameňáček pestrý (Arenaria interpres) vytváří dvě zeměpisné rasy (subspecie). Převážnou část areálu, který je rozkládá v části kanadské Arktidy přes Grónsko a na sever Eurasie až na západní a severní Aljašku, obývá k.p. eurasijský (A.i. interpres), pouze ve zbytku kanadské Arktidy žije k.p. americký (A.i. morinella), který je o trochu pestřeji zbarvený.

Celý článek →

Ohrožují kuny populace běžných dutinových ptáků v budkách?

20101127a

Kuna skalní, jedněmi obdivována pro svou krásu, druhými nenáviděna pro svou dravost. Foto – Miloš Truhlář.

Reaguji na některé dotazy a připomínky některých ornitologů či ochranářů, poukazujících na  „masovou likvidaci“ ptačích hnízd kunami (Martes spp.), zvláště hnízd dutinových ptáků usazených v budkách. Často se objevují názory upozorňující na mimořádnou nebezpečnost těchto šelem a vyvolávají dojem jejich nesmírné dravosti a nenasytnosti, v milovnících ptactva pak i pocit velké krutosti vůči bezbranné kořisti. Konec konců, jistě lze pochopit zklamání natěšeného pozorovatele, fotografa nebo kroužkovatele, který přišel o krásný zážitek ve vzácné chvilce svého volna… Každému z nás už se to jistě stalo.

Celý článek →

Chaluha pomořanská – vzácný pacient v Jaroměři

20101125b

První z dvojice chaluh, ktera se objevila na Rozkoši. Foto – Jaroslav Vaněk.

   Rozkoš, Jaroměř – Chaluha pomořanská (Stercorarius pomarinus) je pták z řadu dlouhokřídlých (charadriiformes), je blízce příbuzná s racky, se kterými tvoří společný podřád racci (lari). Hnízdí v tundře od poloostrova Kanin v Rusku na východ přes Sibiř a přilehlé ostrovy po Aljašku, arktickou Kanadu a západní Grónsko. Zimuje v teplých mořích, hlavní zimoviště leží mezi obratníkem Raka a rovníkem a v okolí Austrálie. Do ČR se zatoulává téměř každoročně, ale rozhodně nelze hovořit o běžném druhu a její pozorování patří pro ornitologa k mimořádným zážitkům. Její pozorování podléhá schvalovacímu procesu Faunistické komise při České společnosti ornitologické.

V těchto dnech se Záchranná stanice pro volně žijící živočichy v Jaroměři může pochlubit zcela ojedinělým přírůstkem. Tím se stala  chaluha pomořanská, která se na své cestě do zimovišť zatoulala na přehradu Rozkoš u České Skalice. Zde však její putování nabralo nečekaný zvrat. Ale začněme od začátku.

Celý článek →

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) – kalendář příletů a odletů

2010112a

Portrét samce slavíka obecného po jarním příletu. Foto – Pavel Kverek.

V rámci výzkumu „boleslavské“ hnízdní populace slavíka obecného (Luscinia megarhynchos)  jsou shromažďována i data, vztahující se k příletu a odletu druhu. Přestože přílety jsou sledovány již od roku 1983, teprve v novém století byl návrat prvních jarních ptáků zjišťován i s využitím přehrávky zpěvu a odchyty pro kroužkování.

O jarním návratu je obecně známo, že bývá rychlejší než podzimní odlet do zimovišť; ptáci jsou hnáni potřebou hnízdit. U slavíků, podobně jako u jiných pěvců, jsou těmi nejrychlejšími staří samečci, se zkušenostmi z předchozího hnízdění i z cesty domů. Podle mých poznatků to platí bezezbytku. Nejčasnější datum jarního návratu do zkoumané oblasti je 10. dubna 2009.

Celý článek →

Co přináší ptákům zateplování budov?

20101114a

Typicka neucinna ochrana na stenach domu proti strakapoudum. Foto – Jiří Mach.

Svitavy – O pomerne novodobem fenomenu zateplovani budov a jeho vlivu na ptactvo u nas i v zahranici jsme si uz mohli nekolik prispevku v ornitologicky zamerenych mediich precist. Predpokladam, ze i kazdy z vas ma sve zkusenosti a postrehy, nekdy i prekvapive. Nevychazi vzdy jen z pozorovani znacne prizpusobivosti ptacich druhu v urbannim prostredi, ale i z vyhledavani a hodnoceni rizik, ktere stavebni prace pri zateplovani pro ptaky predstavuji. Da se ocekavat, ze po panelovych domech, diky statni dotacni politice v oblasti uspor energie, budeme cim dal vice sledovat vyvoj vztahu cloveka a ptaku prostrednictvim oprav fasad objektu i na dalsich typech budov.

Ve Svitavach se diky jiste osvicenosti vedeni mesta zapocalo s revitalizaci a zateplovanim panelovych domu jiz na konci 90. let minuleho stoleti.

Celý článek →

Průtah jespáka rezavého na přehradě Rozkoš

20101104a

Poměrně krátký silný zobák a zelenavé nohy jsou typickými znaky pro jespáka rezavého. Foto – Jaroslav Vaněk.

Jespák rezavý (Calidris canutus) je poměrně veliký druh jespáka  velikosti kosa, i když toto porovnání je trochu zavádějící, protože při pozorování v přírodě dělá dojem mnohem většího ptáka. Od ostatních příslušníků roku Calidris se odlišuje poměrně zavalitou postavou, relativně krátkýma, zelenavýma  nohama a silným středně dlouhým, jen trochu prohnutým zobákem. Hnízdní šat dospělých ptáků je velice odlišný od šatu prostého, nebo šatu mladých jedinců. V hnízdním šatu je výrazně kaštanově hnědý, ale ve zbarvení prostého šatu a mladých dominuje světle šedá barva. Právě takto zbarvené ptáky vídáme u nás nejčastěji.

Celý článek →