Skorec vodní. Foto – Vladimír Šoltys.
Novopacko – Skorec vodni (Cinclus cinclus) je v mnoha ohledech velmi zajimavy ptak. Ac pevec, jeho naklonnost k vode, zpusob ziskavani potravy, stavba hnizda a samotne zavalite vzezreni jsou unikatni. Jeho otuzilost mu navic dovoluje nachazet potravu na temze miste po cely rok.
Jevicko – Rad bych se s vami touto formou podelil o zazitek, jehoz jsem se stal primym ucastnikem, ci spise divakem.
V sobotu 5. brezna 2011 dopoledne byla obloha jak vymetena. Slunicko svitilo a priroda davala jasne najevo, ze jaro je jiz opravdu za dvermi. Po dlouhe serii ponurych dnu s minimalnim slunecnim svitem by bylo chybou zustat sedet doma. Beru si tedy fotovybavu a vyrazim vyfotit volavku popelavou (Ardea cinerea), ktera v okoli Jevicka stravila celou zimu. Mym cilem dnes je pokusit se udelat co nejlepsi fotografii a ziskat dobre oceneni v podzimni fotosoutezi, kterou kazdorocne porada Mestska knihovna v Jevicku.
Nove Mesto nad Metuji – Stejne jako lidem, zalibilo se na namesti v Novem Meste nad Metuji i jirickam obecnym (Delichon urbica). Hnizdi zde od nepameti po vsech stranach v podloubi. Jejich pribytky jsou vystavene na lampach.
Na prelomu roku 2009/2010 probihala celkova rekonstrukce namesti. Vymenovaly se napriklad stare lampy za nove a bylo treba pritom odstranit i prirozena hnizda jiricek.
Uvazovalo se o moznosti nahrady puvodnich hnizd za umela.
Chocholka je u křížence jen krátká a málo zřetelná. Foto – Jaroslav Vanek.
V pátek 1.4.2011 jsem během jízdy k přehradě Rozkoš přemýšlel nad tématem článku, který jsem přislíbil dodat redaktorce těchto webových stránek. Aniž bych dospěl k rozhodnutí, dojel jsem k přehradě a vyrazil na lokalitu. Netrvalo ani deset minut pobytu u přehrady a měl jsem odpověď.
Vozidlo jsem nechal za obcí Kleny a vyrazil ke břehům přehrady. První co jsem zde spatřil, bylo hejno poláků chocholaček (Aythya fuligula), které plavalo pár desítek metrů od břehu. Postavil jsem stativový dalekohled a začal ptáky počítat. Chocholaček bylo 35 a mezi 2 samice poláka velkého (Aythya ferina). Moji pozornost však upoutal pták, o kterém jsem se na první pohled domníval, že se jedná o samce poláka kaholky (Aythya marila). Od chocholaček se na první pohled lišil větší velikostí a šedým, nikoliv černým hřbetem. Na první pohled také nebyla vidět žádná chocholka. Pečlivější prohlídka mě však vyvedla z omylu.
Skleněná stěna u Opatovic nad Labem ohrožuje život ptáků přeletujících nad mostní konstrukcí. Foto – Miroslav Dusík
Opatovice nad Labem – Pokaždé, když projíždím autem novou obří křižovatkou jižně od Opatovic nad Labem ve směru na Prahu, moji pozornost upoutá asi 300 m dlouhá prosklená stěna na severní straně stavby. Ačkoli jsou skleněné tabule vzorně polepeny siluetami letících dravců, mám jisté pochybnosti o účinnosti tohoto opatření. Zvláště když byla tato pro ptáky nebezpečná překážka umístěna podél sjezdu z nadúrovňového kruhového objezdu nejméně 20 m nad okolním terénem na mohutné mostní konstrukci. Vyšetřil jsem trochu času a dne 20. února 2011 jsem zajel kritické místo prohlédnout.
Bažant obecný už bohužel ze zemědělské krajiny téměř vymizel. Foto – Stanislav Šimek.
Mrazivá únorová rána na Královéhradecku ještě zdaleka nepřipomínají blížící se příchod jarních dnů, ale i tak jsou plná očekávání okouzlujícího pozorování probouzejícího se života v prvních hřejivých paprscích. Když po ránu bot setřásám jinovatku z polehlých travin na zkřehlých okrajích lesních pasek nebo souvratí uprostřed polí, je cítit dřímající síla, která co nevidět propukne do překotného bujení, hemžení, šumu a jásotu. Každý kout toho obrovského okolního prostoru se probouzí svým rytmem a žadoní o vlastní poznání. Vychutnávám si tyhle chvíle nalévající do celého těla radostné pocity s novými nadějemi i na ty nejskromnější, ale pokaždé krásné zážitky ….
Jiný kraj, jiný zpěv? 
Ptačí zpěv má dvě hlavní úlohy. Jednak slouží k obhajobě teritoria, a kromě toho si podle něj samice vybírají svého partnera. Aby nedošlo k omylu při vzájemné komunikaci mezi druhy, je zpěv každého ptačího druhu jedinečný. Toho využívají nejen ptáci při dorozumívání, ale i my, ornitologové např. pro zjištění daného druhu na lokalitě. Přestože nám zpravidla nečiní potíže jednotlivé druhy podle zpěvu rozpoznat, občas nás překvapí, jak se jednotliví samci ve zpěvu od sebe liší. Pokud jsou odlišnosti regionálně specifické, hovoříme u ptáků o nářečích neboli dialektech.
Mladoboleslavsko – Slavik modracek stredoevropsky (Luscinia svecica cyanecula) je slavikem s nejdelsi dobou pobytu u nas. Vzdyt prvni samci se mohou objevit uz ve druhe dekade brezna! Protoze mam v evidenci kontrolu jineho az z 5. listopadu, prodleva na nasem uzemi muze vyrazne prekrocit i sedm mesicu! Dnes vsak upreme pozornost na dobu jarniho navratu a zamyslime se tez nad ptaky, v case prutaznymi.
Typická pozice jespáka plavého na špičkách nohou při prohlížení okolí. Foto – Jaroslav Vaněk.
Jespák plavý (Tryngites subruficollis) byl dosud na území České republiky zastižen pouze jednou, a to dne 15.10.1983 na údolní nádrži Rozkoš u České Skalice, (NA). Jednoho ptáka zde pozorovali P. Žďárek a V. Koza. Jedinec se zdržoval ve společnosti jespáků obecných (Calidris alpina) a kulíků písečných (Charadrius hiaticula) na bahnitém dně přehrady.
Historicky druhé pozorování na území ČR, které popíši na následujících řádcích, se uskutečnilo ve dnech 2 – 11.10.2010 na téže lokalitě, jen několik set metrů od místa prvního pozorování.
Predstavovat chocholouse obecneho (Galerida cristata) je jako nosit drivi do lesa. V nasich krajich vzdy patril mezi ptaky cloveku nejblizsi a nejznamejsi. Od nepameti (prvni pisemna zminka z naseho uzemi se datuje pred rok 1360) zil svuj prosty zivot na okraji vsi i velkych mest, aniz by mu vadil ruch lidskeho hemzeni. Nikdy nebyl prilis pocetny, ale zustaval v nasi pritomnosti neustale, po cela staleti, v zime i uprostred leta.
